Nemoc sítnice je nutné léčit včas

Čtvrt miliónu obyvatel České republiky trpí chorobou sítnice, která může vést až ke slepotě. Nemoc má velmi složitý název, lékaři jí říkají věkem podmíněná makulární degenerace. Zasahuje takzvanou žlutou skvrnu v oku, respektive na sítnici. Ta je bodem nejostřejšího vidění. Onemocnění žluté skvrny vážně omezuje lidi v běžném životě: obtížně čtou, nemohou řídit auto, sledovat televizi nebo rozeznávat tváře.
Co se vlastně se sítnicí při makulární degeneraci děje? K pochopení je třeba vysvětlit mechanismus vidění. Na sítnici se vytváří ostrý obraz a právě tam je nejvyšší hustota buněk citlivých na světlo. Sítnice oka umožňuje vnímat detaily a provádět úkony vyžadující ostré vidění. Pokud je postižena, nelze vadu usměrnit třeba brýlemi. Poškození žluté skvrny je dědičné a má těžké následky. Pro bližší představu: člověk vidí periferně normálně, ale střed zorného pole pro něj zůstává rozmazaný. To ho postupně vyřazuje z normálního fungování.

Suchá a vlhká forma sítnice

Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách. Suchá forma se projevuje ztenčováním tkáně sítnice. Devadesát procent všech pacientů trpí suchou formou, která se vyvíjí pomalu mnoho let. Vlhká forma představuje jen deset procent případů onemocnění, ale devět z deseti takto postižených lidí má těžkou nebo úplnou ztrátu zraku. Vlhká forma totiž postupuje mnohem rychleji, v oku krvácejí cévy a na sítnici se tvoří jizvy.
Rozdíly ve formách makulární degenerace lze vysvětlit podle toho, co pacient v jednotlivých případech vidí. Při suché formě má obraz ve středu rozmazaný, plný tmavých skvrn. Při vlhké formě je obraz jakoby zkreslený, například rovné čáry nejsou přímkami ale křivkami.
Když se objeví první obtíže, skoro nikdo jim nepřikládá velký význam. Člověk má pocit, že na práci či čtení potřebuje více světla. Později ale při četbě nastávají větší problémy, střed zorného pole začne být rozostřený. Rovné linky mohou vypadat křivě nebo zprohýbaně, v zorném poli se objevují stíny, prázdná nebo tmavá místa, vytištěná slova se zdají být na papíře pokřivená. Pacienti jen s obtížemi rozeznávají písmena nebo lidské tváře.

Nemoc sítnice - riziko po padesátce

Riziko onemocnění stoupá s věkem - a to zejména po padesátém roce života. Nemoc se nedá vyléčit. Při včasném zjištění však lze dosáhnout toho, aby člověk o zrak nepřišel. Věkem podmíněná makulární degenerace patří mezi nejčastější příčiny slepoty v rozvinutých zemích. V Česku ročně postihne zhruba tisíc nových pacientů.
Prozatím neexistuje dostupná forma léčby suché formy. U vlhké formy existují vedle několika nových, experimentálních metod dva obvyklé druhy léčby. První využívá laser. Sice nemůže obnovit zhoršené vidění, ale dokáže zmenšit tmavou skvrnu v zorném poli.
Dle krátkodobých klinických výsledků se velmi slibnými jeví metody aplikace účinných látek přímo do oka. Při této metodě se může dokonce vidění zlepšit, ale teprve dlouhodobé výsledky určí místo těchto nových léků.
Jedinou obranou je proto prevence od středního věku. Když se na nemoc přijde včas, lze ji zabrzdit v ranějším stadiu a vyhnout se tak vážnému poškození zraku. Proto by měl každý člověk nejpozději ve čtyřiceti navštívit očního lékaře a nechat si vyšetřit oční pozadí.
Chorobu lze částečně ovlivnit také vhodným stravováním. Pro správné fungování cév v sítnici je důležitý vitamín lutein. Je obsažen například v kukuřici, kadeřavé kapustě, čerstvém špenátu, zeleném salátu, petrželi, fazolích nebo vajíčkách. Existují i speciální vitamínové prostředky.

Koho ohrožuje makulární degenerace?

* Více ženy než muže
* Osoby starší padesáti let
* Lidi, v jejichž rodině se už toto onemocnění vyskytlo
* Nemocné se srdcem a cévami
* Lidi s nedostatkem příjmu vitamínů (lutein)
* Kuřáky
* Obézní osoby
* Lidi se světlou barvou očí (modrá duhovka)

zdroj: ihned.cz

Další články z rubriky

Tipy jak předcházet křečovým žilám

05.07.2024 / Rubrika: Nemoci

Křečové žíly jsou velice nepříjemným chronickým onemocněním, které pacienty postihuje především v pokročilém věku. Dobrá zpráva je, že riziko rozvoje nemoci můžete snížit prevencí. Na co se zaměřit?

Co je čistá intermitentní katetrizace a jak funguje

16.05.2024 / Rubrika: Nemoci

Močový měchýř je klíčovou součástí vylučovacího systému, který pomáhá tělu odstraňovat odpadní látky a udržovat správnou rovnováhu tekutin. Zdravý močový měchýř se během dne vyprazdňuje pravidelně každé 3-4 hodiny. Pokud tomu tak není, je nutné navštívit lékaře urologa.