Diabetes mellitus - tři pohledy na nemoc

Diabetes mellitus představuje poruchu metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Vyskytuje se v každém věku, ale u dospělých je častější. Při vzniku diabetu má důležitý význam dědičnost, která je stále předmětem studií. Vrozená dispozice vzniká při početí a může existovat bez klinických projevů neurčitou dobu až do doby, kdy další faktory napomohou odhalit metabolickou poruchu. Tyto další faktory jsou: virové infekce, přetěžování inzulinového aparátu nesprávně složenou stravou, obezita a stresové situace civilizačního životního stylu.

Ve slinivce břišní jsou speciální beta-buňky, které produkují inzulin. Reagují na hladinu cukru v krvi, když je vyšší začnou produkovat inzulin a ten cukr spaluje. Při vznikající nemoci právě tyto buňky přestávají pracovat, vačerpávají se až zcela přestanou inzulin produkovat. Nedostatkem inzulinu vzniká hyperglykemie- zvýšená hladina cukru v krvi, ledviny tento nával cukru nezvládají a začínají jej propuštět do moče, ale také s sebou strhává vodu a elektrolyty. Pacient má stále žízeň, hodně chodí pít, často močí a začína dehydratovat. Organismus se snaží tento stav regulovat změnami v tukovém hospodářství (lipolýzou), při kterém se zvýší hladina volných mastných kyselin v krvi. V játrech se mění na ketolátky- aceton, dojde překyselení vnitřního prostředí, k rozvratu acidobazické rovnováhy s následným snížením tlaku krve, tělesné teploty – pacient začíná kolabovat. Funkce ledvin ještě více selhávají, zvyšuje se dusík v krvi, prohlubuje se kyselost. Pacient lapá po dechu, ztíženě dýchá, zvrací, potí se, ještě více ztrácí tekutiny a elektrolyty. Nastává porucha mozkové činnosti a porucha vědomí.
Léčba patří v takovém případě výhradně do rukou specializovaného lékaře. Máme již vypracované moderní léčebné postupy, kterými můžeme nedostatek inzulinu plnohodnotně nahrazovat a pacienta dostat do plnohodnotného života.
Tato nemoc byla popsána v mnoha knihách, v internetovém světě najdeme specializované stránky, pacienti se sdružují do svých spolků, aby si navzájem pomáhali. Proto by bylo zbytečné dále opakovat dobře známá fakta. Cílem tohoto článku, který je součástí celostní medicíny chci vyzvednout ještě trochu jiný pohled na tuto nemoc.

Odkazuji čtenáře na článek – Přírodní zákony se nedají obcházet - kde vidíme diebetes mellitus v 6. degenerativní fázi tabulky Dr. Reckewega, tedy stav, kdy si pacient nemoc způsobil sám, svým nesprávným životním stylem.
Hladina cukru v krvi je regulována podle potřeb těla a vždy jde o to, aby byla v rovnováze. Této regulaci slouží speciální chemoreceptory, které si můžeme přirovnat k fotobuňkám, a ony zaregistrují změnu v množství cukru v krvi. Když
sníme kostku cukru nebo zákusek, hladina cukru se zvýší. Pokud tuto vzniklou energii tělo nepotřebuje, protože nepracuje, vznikne situace přebytku. Receptory nahlásí tuto změnu do centrály v mozku, tam se tato informace zpracuje a centrála vydá příkaz do beta- buněk slinivky břišní, aby začaly produkovat Inzulin, ten se vyplaví do krve a přítomný cukr spálí. Vznikne situace nedostatku. Recepetory znovu vyhodnotí novou situaci a centrála v mozku vyšle signály k chuťovým buňkám a vytvoří pocit potřeby přijmout cukr. (Chuť na sladké) Pokud opět sáhneme na cukr situace se opakuje. Nahoru, dolů, nahoru, dolů. Od extrému do extrému. Pokud to trvá dlouhou dobu, dochází dříve nebo později k funkčnímu vyčerpání beta-buněk slinivky břišní a lékař pacientovi stanoví diagnozu – diabetes mellitus. A pokud k tomu má již výše uvedenou dědičnou dispozici je dílo završeno. Pak již záleží na tom do jakého stádia degenerace beta-buněk se pacient dostal. Jsou-li beta-buňky definitivně vyčerpány, nezbývá nic jiného, než do konce života píchat inzulin.
Jsou-li ještě nějaké buňky zachovány a jsou-li schopny produkovat inzulin, pak se jim snažíme dietním opatřením ulehčovat jejich práci a nebo tělu pomáháme umělými spalovači (antidiabetiky) spalovat cukr.
V celostní medicíně k tomuto účelu používáme přírodní prostředky :
Alfalfa - jde o semínko euroaijské rostliny Medicago sativa - česky vojtěška. Arabové pojmenovali tuto rostlinu AL-FAL-FA- otec všech potravin. Podporuje vstřebávání a vužití cukrů, bílkovin, vápníku, železa a jiných stopových prvků.
Kromisan - organický chrom s vysokou biologickou aktivitou, nezbytnou pro metabolismus cukrů. Snižuje chuť na sladké.
Spirulina Star- sladkovodní mikrořasa bohatá na bílkoviny a chudá na kalorie, snižuje chuť na sladké a pocit hladu, důležitý doplněk pro diabetický program.
Sveltform - Fucus vesiculosis je mořská řasa- normalizuje látkovou výměnu, hladinu cukrů a inzulinu v organismu. Používá se jako prevence cukrovky.
Slim Star - chrom glutamin, používaný při redukčních dietách.
Eregma MAX Power - která se používá pro zlepšení potence, ale současně je pozorována stabilizace krevních cukrů.

Třetí část bych chtěl věnovat diabetes melitus I. typu a to té části, kdy v důsledku autoimunitní poruchy se vytvářejí protilátky, které jsou zaměřeny proti beta buňkám, které pak nemohou produkovat inzulin. Ten je díky moderní technice možno do těla dodávat a problém tak vyrovnat s větším nebo menším úspěchem, ale protože není řešena příčina, často se stane, že diebetes přejde do nevratného stavu, kdy již není cesta zpět.
Diabetes melitus I typu častěji postihuje mladší jedince a věková hranice sahá až do mladého dětského věku. V předhistorii vzniku nemoci, nacházíme stavy, které vedou k vyčerpání imunitního stavu, stresy, pak přijde chřipka nebo jiný virus, který funguje jako zpouštěcí faktor a ten nastartuje chybný postup imunitního systému, tvoří se protilátky, ale zaměřují se nesprávným směrem.
V praxi jsem zaznamenal očkování jako spouštěcí faktor, rozvod rodičů nebo dvoufázový trénink vrcholového sportovce. Jde mnohdy o nečekanou a nenápadnou událost. Nicméně postupně se projeví hlavní zákeřná nemoc. V případě diabetu I typu se nejprve objeví únava, hubnutí, snížený výkon, potom klasické příznaky s velkou žízní, častým močením…
Vlastním původcem destrukce pankreatických beta buněk jsou autoimunitní T lymfocyty a ne B lymfocyty, které produkují autoprotilátky. Produkce autoprotilátek je dokonce některými odborníky považována až za sekundární jev. Zjištění těchto autoimunitních T lymfocytů je problematické. Musela by se použít biopsie, v periferní krvi je jejich výskyt velmi malý. Některé moderní laboratoře mají možnost provádět tzv. T buněčné testy (tetramerová analýza, array techniky, elispot, metody intracelulárního stanovení cytokinů pomocí průtokové cytometrie) Pomocí metody ELISPOT zde sledují produkci určitých specifických látek (cytokinů) lymfocyty poté co se stimulují autoantigenem. Pro běžnou praxi je to stále hudba budoucnosti. Nicméně věřme v rychlý pokrok.

zdroj: Celostnimedicina.cz

Další články z rubriky

Tipy jak předcházet křečovým žilám

05.07.2024 / Rubrika: Nemoci

Křečové žíly jsou velice nepříjemným chronickým onemocněním, které pacienty postihuje především v pokročilém věku. Dobrá zpráva je, že riziko rozvoje nemoci můžete snížit prevencí. Na co se zaměřit?

Co je čistá intermitentní katetrizace a jak funguje

16.05.2024 / Rubrika: Nemoci

Močový měchýř je klíčovou součástí vylučovacího systému, který pomáhá tělu odstraňovat odpadní látky a udržovat správnou rovnováhu tekutin. Zdravý močový měchýř se během dne vyprazdňuje pravidelně každé 3-4 hodiny. Pokud tomu tak není, je nutné navštívit lékaře urologa.