Diabetes mellitus I. typu

Je poruchou, při níž destrukce buněk beta, jež produkují inzulin, je příčinou nedostatku inzulinu. Onemocnění je spojeno s autoimunitní příčinou. Na oslabený organizmus začne působit spouštěcí faktor, například virová infekce, vznikne zánětlivá reakce na ostrůvkové buňky beta. Ty jsou infiltrovány a ničeny beta-specifickými cytotoxickými T lymfocyty. Mnohdy se to děje ještě dříve, než se zjistí intolerance na glukózu. Tato zánětlivá léze postupuje, až způsobí specifické zničení buněk beta s atrofií a jizvením ostrůvků. Subjektivní a objektivní příznaky jsou dobře známy, ale na rozdíl od choroby II. typu je zde skutečný defekt inzulinu, což vystavuje nemocného větším výkyvům v koncentraci glukózy v krvi a následné ketóze.

Ke vzniku autoimunitního procesu dochází velmi brzy po narození – u většiny dětí, u nichž se později vyvine klinický DM typu 1, lze prokázat protilátky proti ostrůvkovým antigenům již ve 3-5 letech. U příbuzných, u nichž jsou prokázány protilátky, je rozvoj onemocnění prakticky nevyhnutelný, i když příznaky se mohou projevit až po letech nebo i desítkách let. Autoprotilátky vznikají proti různým antigenům, ale za nejvýznamnější se považují inzulin a proinzulin, které se jako autoantigeny uplatňují v časné fázi vzniku onemocnění a jsou specifickou složkou pankreatických ostrůvků.

Je třeba přiznat, že detekce autoreaktivních T lymfocytů je problematická.
Z etických a technických důvodů není možné je detekovat přímo ve slinivce, byla by totiž nutná minimálně biopsie a v periferní krvi je jejich výskyt velmi malý. Nicméně supersensitivní moderní T buněčné testy toto umožňují (tetramerová analýza, array techniky, elispot, metody intracelulárního stanovení cytokinů pomocí průtokové cytometrie), ale i tak nebyla dosud standardizována žádná široce aplikovatelná metoda jejich detekce. Musíme jen doufat, že se tato situace pro budoucnost zlepší.

Člověk za život spotřebuje asi 70 tun potravin. Z toho je několik tun bílkovin, které jsou většinou vstřebávány po enzymatickém rozštěpení na aminokyseliny. Ale sřevní stěnou proniká i část molekul jen částečně degradovaných na peptidy, a dokonce i část intaktních bílkovin. Regulačním mechanizmem, který brání zbytečnému zatěžování imunitního systému antigeny potravin, je systémová – imunologická tolerance. Je to stav určité neschopnosti odpovídat na konkrétní antigen.
Normální molekuly (např. molekuly substancí přítomné v normálním prostředí kolem nás) jsou rozpoznány určitými receptory jako přímé antigeny (alergeny). Důsledkem této reakce je nežádoucí odpověď v organizmu postiženého hostitele vedoucí k celé škále příznaků od lehké rýmy až po kompletní destrukci tkání a dokonce celého organizmu. Aby se předcházelo takové „ alergické destrukci“, všechny buňky nesoucí tyto receptory u zdravého organizmu musí být odstraněny - buď fyzicky nebo funkčně. Z mnoha důvodů proces odstraňování popisovaných receptorů někdy selže. Toto „selhání cenzury“ má potom za následek zhroucení tolerance. Příkladem tohoto fenoménu je situace, kdy T - buňky, které už dříve ignorovaly vlastní antigeny, se stimulují profesionálními buňkami nabízejícími antigen,( APC – Antigen presenting cells- makrofág = buňka nabízející antigen), které mohou poskytnout silný signál, v okamžiku, kdy se právě vytvoří antigen z napadajícího mikroorganizmu, který potom křížově reaguje s antigenem. V poslední době se pozornost vědců soustředí na některé enteroviry a na proteiny kravského mléka, které mají některé antigeny zkříženě reagující se složkami beta-buněk pankreatu, u nichž je předpokládán „diabetogenní efekt“.
V proteinu 2-C enteroviru coxsackie B4 byla identifikována oblast, homologní GAD (glutamát dekarboxyláza) antigenu ostrůvkových beta-buněk.
U nově diagnostikovaných pacientů s DM I. typu jsou často nacházeny protilátky proti některým bílkovinám kravského mléka - proti hovězímu sérovému albuminu, beta-laktoglobulinu a beta-kaseinu. Molekuly všech těchto proteinů obsahují sekvence shodné s antigeny ostrůvkových buněk.
Považují za možné, že časná expozice dětského organizmu bílkovinám kravského mléka představuje silnou stimulaci střevní imunity, která znemožní vznik potřebné tolerance. U většiny dětí protilátky proti antigenům mléka postupem let mizí. Ale u geneticky predisponovaných je protilátková odpověď na bílkoviny mléka vysoká.
Také úloha virové infekce při vzniku autoimunitního onemocnění by mohla být vysvětlena hypotézou o narušení tolerance. Virová střevní infekce např. ovlivňuje imunitní systém střeva ve smyslu převažující aktivace Th1 lymfocytů a tvorby odpovídajících cytokinů (mikroprostředí působící proti uplatnění Th2 lymfocytů), narušuje střevní slizniční bariéru a zvyšuje průnik antigenů potravy sliznicí atd.

zdroj: Celostnimedicina.cz

Další články z rubriky

Tipy jak předcházet křečovým žilám

05.07.2024 / Rubrika: Nemoci

Křečové žíly jsou velice nepříjemným chronickým onemocněním, které pacienty postihuje především v pokročilém věku. Dobrá zpráva je, že riziko rozvoje nemoci můžete snížit prevencí. Na co se zaměřit?

Co je čistá intermitentní katetrizace a jak funguje

16.05.2024 / Rubrika: Nemoci

Močový měchýř je klíčovou součástí vylučovacího systému, který pomáhá tělu odstraňovat odpadní látky a udržovat správnou rovnováhu tekutin. Zdravý močový měchýř se během dne vyprazdňuje pravidelně každé 3-4 hodiny. Pokud tomu tak není, je nutné navštívit lékaře urologa.