Máte problém se zrakem a jeho ostrostí? Není se čemu divit, lidé tráví většinu dne před různými obrazovkami, ať už jde o počítač, nebo mobilní telefon. Zamlžené nebo rozostřené vidění může mít širokou škálu potenciálních příčin, ale tyto dva příznaky byste nikdy neměli podceňovat. Podívejme se na jejich možné příčiny a řešení.
Zamlžené nebo rozostřené vidění jsou příznaky, se kterými se setkává stále více lidí. Je to způsobeno především hodinami strávenými před počítačem, televizí nebo mobilním telefonem, omezením přirozeného světla a vlivem zdravotních komplikací.
Tyto problémy se zrakem mohou mít mnoho příčin, od banálních až po závažnější, včetně onemocnění očí, jako je glaukom nebo refrakční vady. Zamlžené vidění je nepříjemný stav, kdy vnímaný obraz není dostatečně ostrý a jasný. Může být jednorázové a občasné, ale i trvalé. Může postihovat jedno nebo obě oči.
Lidé s tímto problémem popisují, že se jejich vidění podobá pohledu přes zamlžené sklo, což znamená, že je významně omezuje při čtení i v běžném životě.
Rozostřené vidění je podobné zamlženému vidění, ale liší se tím, že okraje předmětů nejsou jasně definované. Lidé mohou mít problémy s rozlišováním detailů na blízko i na dálku. Tento příznak také přispívá k bolestem hlavy a únavě očí, protože se zrakový systém musí více namáhat, aby zpracoval viděné obrazy.
Dlouhodobá přítomnost těchto příznaků je důvodem k tomu, abyste se obrátili na očního lékaře, protože pouze on může určit příčinu a doporučit vhodnou léčbu. V některých případech bude nutné změnit životní styl a omezit koukání do obrazovek.
Mezi nejčastější příčiny zhoršení zraku u nás i v zahraničí patří šedý zákal. Postihuje soustavu očních čoček, které se s věkem a v důsledku dalších faktorů zakalují. Výsledkem je horší prostupnost světla do oka, a tedy i horší kvalita vidění.
Příznaky šedého zákalu se liší intenzitou a rozsahem, ale mezi nejcharakterističtější patří rozostřené a matné vidění. Objevují se také problémy s vnímáním barev, zvýšená citlivost na světlo, noční oslnění nebo dvojité vidění na jedno oko. Vývoj šedého zákalu je pozvolný a v počátečních stadiích může být téměř nepostřehnutelný.
Onemocnění ovšem přirozeně postupuje, což může výrazně ovlivnit každodenní aktivity, zejména čtení, řízení nebo dokonce rozpoznávání tváří.
Ačkoli se šedý zákal nejčastěji vyskytuje u starších lidí, jeho vznik mohou ovlivnit i jiné faktory. Mezi nejčastější patří genetická predispozice, dlouhodobé vystavování očí ultrafialovému záření, kouření, cukrovka a nadměrné užívání určitých druhů léků.
Diagnostika šedého zákalu vyžaduje komplexní oční vyšetření. Lékař vyšetří oči pomocí speciálních přístrojů, aby posoudil stav čočky a dalších částí oka. Protože neexistuje způsob, jak zkalení čočky šedým zákalem zvrátit pomocí léků nebo změny životního stylu, je hlavní formou léčby chirurgický zákrok.
Během operace je zkalená čočka odstraněna a nahrazena umělou čočkou. Pacientům se tak často vrátí původní úroveň vidění, nezřídka i lepší.
Další možnou příčinou, která může způsobit zamlžené nebo rozostřené vidění, je zelený zákal, známý také jako glaukom. Vyznačuje se zvýšením nitroočního tlaku. To může poškodit zrakový nerv a vést k postupné ztrátě zraku.
Toto onemocnění je obzvláště zákeřné, protože v počátečních stadiích často probíhá bez viditelných příznaků, a tak je odhaleno až při očním vyšetření.
Pokud váš glaukom postupuje, můžete si začít všímat různých příznaků. Nejčastěji se jedná o omezené periferní vidění, potíže s viděním při slabém osvětlení a postupné zhoršování zraku a jeho kvality obecně. V některých případech, zejména při akutním záchvatu zeleného zákalu, můžete pociťovat ostrou bolest očí a zamlžené vidění.
Léčba glaukomu závisí na jeho typu a stadiu. Hlavním cílem je snížit nitrooční tlak a zabránit dalšímu poškození zrakového nervu. Toho se dosahuje používáním očních kapek, které snižují tvorbu nitrooční tekutiny a zlepšují její odtok.
Někdy může být ke zlepšení odtoku tekutiny z oka nutná laserová terapie nebo chirurgický zákrok. Pravidelné oční prohlídky jsou nezbytné, zejména u starších osob a lidí s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění. Přestože se jedná o chronický problém, který vyžaduje prakticky celoživotní péči, správná léčba může zmírnit jeho negativa.
Syndrom suchého oka, který je doprovázen podrážděním v důsledku nedostatečné hydratace, je v dnešní digitální době stále častějším problémem. Mohou za to dlouhé hodiny strávené před obrazovkami a zvýšená zátěž očí, která může způsobit zamlžené vidění.
Tento stav se vyznačuje nedostatečnou produkcí slz nebo jejich nadměrným odpařováním, což vede k suchosti, podráždění a pocitu písku nebo cizího tělesa v oku. Lidé trpící tímto syndromem pociťují pálení, svědění, zarudnutí a občas i rozmazané vidění, ale především podráždění, které ovlivňuje každodenní aktivity.
Syndrom suchého oka může být také ovlivněn řadou faktorů, včetně vyššího věku, hormonálních změn, užívání léků, počasí nebo dlouhodobé práce s počítačem, kdy je snížena frekvence mrkání, a tím vzniká suchost oka.
Diagnostika syndromu suchého oka zahrnuje komplexní oční vyšetření, které obsahuje především testy zaměřené na měření produkce slz, ale také na měření vlhkosti oka.
Léčba tohoto stavu je zaměřena na obnovení rovnováhy slzných funkcí, úlevu od příznaků a prevenci poškození povrchu oka. Mezi běžné léčebné metody patří používání umělých slz nebo gelů, které pomáhají zvlhčovat oči. K tomu se přidává zvýšený příjem vody, zvlhčování vzduchu v místnosti a v případě potřeby kapky na předpis.
V rámci obecné prevence je důležité omezit zejména sledování televize nebo počítačové obrazovky. Právě tato činnost zhoršuje zvlhčování oka.
Krátkozrakost, dalekozrakost a tupozrakost jsou nejčastější refrakční vady očí a patří také mezi nejčastější příčiny problémů se zrakem v každém věku.
Krátkozrakost, nazývaná také myopie, je stav, kdy člověk vidí předměty ve své blízkosti ostře, ale vzdálené vidí zastřeně. Příčinou je neobvyklá délka oční koule nebo nadměrné zakřivení rohovky, které způsobuje, že se světelné paprsky setkávají ještě před sítnicí.
Na druhou stranu lidé trpící dalekozrakostí neboli hyperopií mají problémy se zaostřováním na předměty na blízko, ale předměty ve větší vzdálenosti vidí bez problémů. Tento stav vzniká, když je oční bulva příliš krátká nebo rohovka nemá dostatečné zakřivení, což vede k tomu, že se světelné paprsky setkávají až za sítnicí.
Oba tyto problémy jsou nepříjemné a často způsobují únavu očí, bolesti hlavy a potíže při čtení nebo činnostech, které vyžadují cílené zaostřování.
Tupozrakost, známá také jako amblyopie, vzniká, když mozek nedokáže zpracovat obraz přicházející ze sítnice. Může postihnout jedno oko nebo obě, obvykle se ovšem zrak zhoršuje tak, že jedno oko dominuje. Často bývá důsledkem neléčených refrakčních vad.
K léčbě těchto zrakových vad se často používají brýle nebo kontaktní čočky, které pomáhají korigovat ohnisko světelných paprsků na sítnici a tím zlepšují zrakovou ostrost. Pro některé může být vhodnou volbou také refrakční chirurgie, jako je například laserová operace, která představuje dlouhodobé řešení korekce zrakové vady.
Za možnou příčinu problémů se zrakem je třeba považovat také záněty spojivek, duhovky a rohovky. Každý z těchto stavů zahrnuje zánět různých částí oka, obvykle způsobený bakteriální infekcí, ale může se jednat i o neinfekční nebo autoimunitní zánět.
Zánět spojivek, známý také jako konjunktivitida, je jednou z nejčastějších očních potíží. Vyznačuje se zarudnutím a otokem spojivkové tkáně, která pokrývá bílou část oka a vnitřní stranu víčka. Mezi příznaky se řadí pocit pálení a svědění, zvýšené slzení a výtok z oka. Konjunktivitida může být bakteriální, virová i alergická.
Zánět duhovky postihuje barevnou část oka kolem zornice. Tento stav způsobuje bolest, zarudnutí oka, citlivost na světlo a zhoršené nebo rozmazané vidění.
Tento zánět vyžaduje okamžité lékařské ošetření, protože jednou z možných komplikací při zanedbání je trvalé poškození zraku. Pokud se jedná o zánět rohovky, známý jako keratitida, mezi jeho typické příznaky patří rozmazané vidění a bolest oka.
Stejně jako jiné záněty může i keratitida být způsobena infekcí nebo podrážděním povrchu oka, například nošením kontaktních čoček. V závislosti na příčině zahrnuje léčba antibiotika, antivirové nebo antimykotické léky, ale také dodržování oční hygieny. Ta je ostatně důležitá obecně jako prevence řady onemocnění.
Zdroj foto: Prostock-studio / Shutterstock.com
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)