Alergie a alergeny

Alergie, nebo nesnášenlivost?
     Alergické reakce na jídlo mohou zasáhnout skoro všechny části těla a projevují se ekzémem, dýchacími potížemi, urtikarií (kopřivkou) a dalšími obtížemi. U osob alergických na arašídy může například dojít k rychlému otékání jazyka a jícnu nebo k silnému astmatickému záchvatu. V nejtěžších případech stačí k usmrcení i nepatrný kousek ořechu nebo sušenka obsahující arašídový olej. Oběti těchto mimořádně silných obranných reakcí neboli anafylaxí neobyčejně silně reagují na určitý antigen. Zabránit nejhoršímu obvykle dokáže rychle aplikovaná injekce adrenalinu; předejít takové reakci se dá pouze tím, že se postižený potravinám obsahujícím dotyčný alergen důsledně vyhýbá.
     Pokud organismus určité jídlo odmítá, ale testy na alergii jsou negativní, hovoříme spíš o nesnášenlivosti než o alergii. Reakce na jídlo sice může vycházet i z imunitního systému, ale ten obvykle nebývá hlavní příčinou příznaků.
     Nesnášenlivost potravin je velice rozporuplným jevem. V mnoha případech se na její příčinu nikdy nepřijde, víme jen, že protilátky proti alergenům ji nezpůsobují. Někdy ale dokážeme zdroj obtíží určit. Například lidé trpící nesnášenlivostí laktózy postrádají schopnost vytvářet enzym zvaný laktáza, bez kterého tělo nemůže patřičně zpracovávat mléko; osoby nesnášející lepek mají narušenou schopnost vstřebávání živin, protože lepek v jejich případě ničí výstelku tenkého střeva.

Je alergie rozšířená?
     Zdá se, že výskyt chorob souvisejících s alergiemi rychle narůstá. Přibližně jedno ze tří dětí ve věku do jedenácti let dnes vykazuje příznaky dušnosti, senné rýmy nebo ekzému.
     Asi 10 procent dospělých trpí ekzémy a zhruba stejný počet si stěžuje na migrény. Sennou rýmu má jedna osoba z pěti.
     Řada postižených reaguje tímto způsobem na jídlo. Podle některých odborníků jsou nesnášenlivostí nebo alergií na určitou potravinu do jisté míry postiženi tři z deseti obyvatel České republiky. Oficiální údaje uvádějí ovšem číslo překvapivě podhodnocené – necelá dvě procenta.
     Alergie může vypuknout v jakémkoliv věku. Vnímavost a reakce na určité potraviny se během dospívání a stárnutí často mění, zejména pokud jsou jejich zdrojem stravovací návyky. Alergie se u dětí i u dospělých někdy vyvine beze změny jídelníčku, ovšem na druhou stranu v případech, kdy byl alergen určen a postižený se mu vyhýbá, objeví se občas – třeba i po několika měsících nebo letech – alergen nový, vyvolávající podobné nebo jiné příznaky. Při podezření na určitý druh alergie je možné stanovit diagnózu na základě kožního testu nebo vyřazením daných potravin z jídelníčku. Obě metody jsou jednoduché a dostatečně přesné. Pokud ovšem chybějí jakékoli záchytné body, je určování alergie práce stejně úmorná jako hledání jehly v kupce sena.

Příliš aktivní histamin
     Kůže a sliznice, tedy výstelka úst, nosu, střev, a některé další tělesné orgány mají schopnost produkovat látku zvanou histamin. imo jiné má histamin za úkol povzbuzovat po jídle tvorbu žaludečních šťáv. Rozšiřuje také vlásečnice (jemné krevní cévy), čímž zvyšuje průtok krve. Když se potravinový alergen dostane do těla nebo přijde do styku s pokožkou, organismus uvolní velké množství histaminu a dalších látek. Právě tato „histaminová bomba“ má na svědomí většinu příznaků alergické reakce – pálení a slzení očí, kýchání, dušnost, vyrážku a průjem.
     V mírných případech se po požití například syrového jablka, peckovitého ovoce nebo rajčete objevuje pálení jazyka nebo úst. S tímto typem alergie obvykle mívají zkušenost osoby, u kterých v době květu břízy bradavičnaté a dalších časně kvetoucích stromů propuká senné rýma.

Příznaky – okamžité nebo opožděné
     Reakce na alergeny může nastat ve všech částech těla – v nose, v plicích, v pokožce, dokonce i v mozku. Pokud se alergická reakce objevuje krátce po požití určité potraviny, dá se do značné míry předpokládat, že skutečně jde o alergii na toto jídlo. V některých případech dýchacích potíží, klihového ucha a chronické rýmy (vyznačují se neustále ucpaným nosem) se ale příznaky mohou objevit řadu hodin, nebo dokonce několik dní po požití alergenu. Postižený možná konzumuje určité jídlo denně, a ani si neuvědomuje, že mu působí mírnou alergii. Všechny příznaky alergické reakce vymizí až po dvou nebo třítýdenním vynechání. Jakmile se inkriminovaná potravina znovu objeví v jídelníčku, vrací se i původní potíže.

Původci migrén
     Osoby trpící migrénou se obvykle shodují na několika potravinách, které tyto záchvaty vyvolávají. Klasickou čtveřici tvoří sýr, čokoláda, citrusy a káva. K dalším patří alkohol, zvlášť červené víno, sherry a portské, masové výtažky a vývary v kostce, dusičnany v masných výrobcích a řada nejrůznějších dalších jídel mlékem počínaje a luštěninami konče.

Nadměrná únava
     Příznakem nesnášenlivosti může být také otupělost. Pocit ospalosti po jídle je přirozený, protože tělo odpočinkem zajišťuje dostatečné prokrvení vnitřních orgánů na úkor svalů, ale pro některé lidi je letargie téměř setrvalý stav. V mnoha případech se jedná o případ přecitlivělosti na obilniny, zejména pšenici. Při trávení pšenice se v mozku takto postižených uvolňují látky vyvolávající nadměrnou ospalost. Vyloučení pšenice z jídelníčku mívá za následek zlepšení celkového zdravotního stavu a zvýšení energie.

Proč mléko působí potíže
     Devět z deseti dospělých na celém světě je postiženo nedostatkem laktázy. Laktáza je enzym obsažený ve výstelce tenkého střeva, který rozkládá laktózu – cukr obsažený v mléce a většině mléčných výrobků. Ve znatelném množství se tento enzym vyskytuje pouze u kojenců a většinou se ztrácí po odstavení, kdy mléko přestává být hlavní potravou. Nedostatek enzymu způsobuje nesnášenlivost laktózy; ta se mnohdy projevuje průjmem. Avšak v Evropě, kde lidé pravidelně konzumují mléko, sýry a další mléčné výrobky, si 95 procent obyvatel tento enzym uchovává, a nemá tudíž žádné potíže.

Reakce u batolat
     Nesnášenlivost potravin se obvykle začíná projevovat v době, kdy děti přecházejí od mateřského mléka ke smíšené stravě, protože její nejobvyklejší formou je nesnášenlivost kravského mléka. Mléko a vejce často bývají příčinou dětských ekzémů (atopického ekzému). Některé děti reagují téměř okamžitě, pláčou a nejsou k utišení, případně se u nih projevují příznaky koliky, průjmu nebo ekzému. U jiných dětí může být reakce na dané jídlo opožděná o několik hodin, někdy i o den. Po vyřazení potraviny z jídelníčku obvykle ustanou.
     Kojené děti někdy reagují na nepatrné množství látek z potravy, kterou snědla matka, ale tyto případy jsou řídké. Mateřské mléko totiž obsahuje bílkoviny s ochranným účinkem a díky jim se dítě vyrovná i s jídlem, jež by jinak mohlo vyvolat alergickou reakci.

Vylučovací dieta
     Většina lékařů se dnes přiklání k názoru, že nesnášenlivost může být hlavní příčinou některých chronických onemocnění, například artritidy, Crohnovy choroby, dráždivého tračníku a hyperaktivity. Tyto choroby jsou jen malou ukázkou obtíží, které se podle tvrzení vědců dají zmírnit vylučovací dietou, metodou, při níž jsou z jídelníčku pacienta systematicky vynechávány jednotlivé potraviny a na základě pozorování se stanovuje zdroj příznaků. Je to zdlouhavý proces a výsledky nejsou vždy naprosto jednoznačné, ale spolehlivější diagnostickou metodu nemá současná medicína k dispozici.
     Po vyřazení určitého jídla z jídelníčku může ustoupit celá řady příznaků a pacient, který se po zavedení této diety cítí lépe, bývá v pokušení seznam zapovězených jídel sám rozšířit. V tom případě ovšem hrozí nebezpečí, že se tak nevědomky naruší nebo rozvrátí vyvážený příjem potřebných vitaminů a minerálních látek. Než se rozhodneme vynechat ze své stravy některou potravinu, je proto dobré poradit se s lékařem nebo s odborníkem na zdravou výživu.

Jak pomáhá dieta
     Jednou z nejrozšířenějších zažívacích poruch je dráždivý tračník, který vyvolává celou řadu příznaků včetně plynatosti, nadýmání a nepravidelné stolice, mnohdy kolísající mezi průjmem a zácpou. Nejméně polovina lidí s těmito potížemi nesnáší určité potraviny, přičemž nejčastěji je hlavním viníkem pšenice. Mnoho postižených také zjistilo, že se změnou stravovacích návyků jejich obtíže polevily. Některé lékařské časopisy uvádějí, že celá polovina lidí trpících zažívacími potížemi je citlivá na pšenici. Téměř ve všech těchto případech při dodržování diety příznaky ustoupily.
     U osob s revmatickou artritidou dieta do určité míry pomohla třem z deseti pacientů. Dobrou odezvu vykazují také lidé trpící chronickou migrénou. Vylučovací dieta může zlepšit zdravotní stav více než poloviny pacientů s Crohnovou chorobou a v některých zemích se na základě pokusů uvažuje o tom, že se delikventní chování dětí možná dá upravit změnou jejich jídelníčku.

Účinky léků
     Určité léky a farmaka mohou u některých lidí vyvolat dispozici k nesnášenlivosti potravin. Například u mladistvých, kteří dlouhodobě léčí akné tetracyklinovými antibiotiky, vznikají někdy zažívací poruchy; u některých lidí mohou být antibiotika příčinou dráždivého tračníku, u dalších dochází k alergické reakci po potíží steroidů nebo orální antikoncepce. Tytéž příznaky se tedy objevují na základě rozdílných mechanismů, což stanovení diagnózy nijak neulehčuje.

zdroj: http://vyziva.danjutsu.com