Diskuse - rakovina slinivky břišní

Co je neetické? Když někdo chce napsat svůj příběh a je napadán, že je podvodník.
Moje manželka se léčila normální cestou: ozařování, operace, chemoterapie + alternativní - bylinky a vitaminy.
Chi jenom dodat, že se vyplatí si hledat dobrého lékaře a nemocnici. My jsme vystřídali tři onkologické pracovniště a úspěch se dostavil.
Jarku, neetické jsou otázky, když Vás někdo nepřímo obviní že lžete, místo toho by raději měl ten dotyčný studovat, aby se z něho byl dobrý lékař. Dovoluji si jen podotknout, že student medicíny by zde neměl čas psát.

Nejsem student medicíny. Na rakovinu slinivky mi zemřela před pěti lety manželka a na podzim byla diagnostikována kamarádovi. Hledá, kde se dá a je logické, že hledá informace od lidí, kteří bojují úspěšně. Na druhou stranu všichni známe stejné prognózy. Pokud léčba na vaši ženu zabírá, tak není co tajit. Ale spíš mám pocit, že si zde chystáte půdu na vstup se zázračným extraktem z pavoučích sítí....

Lukáš nepíše v jakém stádiu manželka je,nebo jsem to možná přehlédla.To je velmi důležité.Pochybuji,že by se ve 3,4 stádiu někdo uplně vyléčil.Můj tatínek je ve 3.st.diagnoza srpen 2006 a stále se držíme..to myslím je už trochu zázrak,ale vyléčit?Samozdřejmě budu jen ráda,kdyby to tak bylo..napište tedy bližší informace.

Lukáši, opravdu mě zajímá průběh nemoci u vaší ženy. Pročtěte si zde všechny příběhy- každý je jiný, ale vlastně všechny stejné a bohužel mnohé končí odchodem milovaného člověka. Moje žena zemřela 3 měsíce po operaci. Operována byla 10 dnů po zjištění diagnózy. Pro operační komplikace byla uvedena do umělého spánku a z něho spíš náhodou probuzená a odpojená od dýchacího přístroje necelé tři týdny před smrtí. Šance neměla žádné. Lékaři tlumili bolesti a dávali jí transfůze. Chemoterapii by pro celkovou slabost nepřežila vůbec. Obtíže, které vedly k odhalení nádoru nebyly velké a trvaly asi 3 měsíce. Jednalo se nepříjemné tlaky a neidentifikovatelné pobolívání břicha. Potom postupné hubnutí. To ale přičítala stresům a také ji svým způsobem těšilo /jako každou ženu :-))/, že trošku zhubne. Samozřejmě jsem během nemoci zjišťoval kde co. Se smrtí ženy se citově těžko smířím, na druhou stranu jsem pochopil, že ji opravdu pomoci nebylo. Zjišťoval jsem úspěšnost a prognózy mimo republiku. Proto mě tak překvapil váš příspěvek, psaný tónem, jako by se jednalo o chřipku.

Lukáši ,také jsem prošla léčbou CA hlavy pankreatu před 3 lety,jsem ráda ,že jste se ozval ,jestli se budete chtít se mnou o tom pobavit tak napište /verynkas zavináč.cz/budu se těšit Věra

Jarku, každý člověk je jiný.Vaše žena na tom byla zřejmě opravdu špatně a hlavně v sobě už nebyla schopna nejpíš mobilizovat žádné síly.S těmi bylinami a alternativní léčbou je to asi tak,že malému procentu vyvolených to možná skutečně prodlouží a nebo dokonce zachrání život.Jsou to lidé jejichž organismus zřejmě dokázal nemoc nějak zpomalit a nebo zcela zlikvidovat sám, jen se mu trochu dopomohlo nějakou alternativou. Znal jsem paní která se vyléčila pouze konzumací propolisu z melanoblastomu a zemřela až po 40 letech na srdeční selhání.
My jsme doma také zkoušeli rakovinu slinivky porazit, a na základě informací od druhých,úspěšně léčených alternativní cestou(protože dotoři už stejně nic dalšího nenabídli) volili další postup.
Nevyšlo to, ale za pokus to stálo protože to možná vyjít mohlo-to nikdo neví dokud to nezkusí sám.Bohužel maminka nepatřila mazi tu hrstku těch, kterým je dáno přežívat.
Myslím že toto je i Lukášův případ, jen z té pozitivní stránky.
Univerzální postup nebo pomoc prostě nenexistuje, ale vyzkoušet by se mělo asi více než co doporučí a nebo naopak nakonec už ani nedoporučí nad pacientem hůl zlomivší doktor.

Nemyslím, že by se měla lámat hůl nad pacienty. Ani nemyslím, že by to žena vzdala. Jen jsme se během té doby dostali do styku s mnoha "úspěšnými léčiteli" a mnoha přípravky, tvářícími se jako zázračný lék. Vše bylo obalené slovy zázračný, jedinečný, fungující..... vše bylo velmi drahé /ano v té chvíli by člověk prodal i střechu nad hlavou/. Ale tváří v tvář realitě a statistikám, člověk pochopí, že to je všechno i velký byznys. Ano je zlomek těch, kteří přežili a je zástup, těch, které tahle nemoc zkosila bez milosti. Ještě k té vůli . Myslím, že ministr Dostál měl vůle a optimismu na rozdávání a Pavarotti peněz, že by si mohl koupit kliniku sám pro sebe.

S tím souhlasím pouze s malým dodatkem týkajícím se té holi. Většina onkologů ji totiž podle mě nad takovým člověkem zlomí už ve chvíli, kdy jim příjde poprvé do ordinace.
Zázračným přípravkům nevěřím, bylinám maličko ano, ale filantropii doktorů v onkologických centrech absolutně vůbec.Motivují je v drtivé vetšině pouze a jedině peníze, vyléčení pacienta vůbec.A nemyslím, že i kdyby měli desetinásobek platu že by se to změnilo, je to totiž v lidech,způsobu jejich myšlení, egoismu a výlučnosti,nezájmu- a vlastě se není ani co divit,doba je prostě taková.
Měl jsem tu čest jich několik poznat(byli to takoví ti klasičtí onkologové s plnou čekárnou lidí),především jejich styl práce a věškeré iluze o nějakém altruismu mě opustily.
Snad by bude přáno a neupadnu v budoucnu v ruce někoho takového.

vidíte, já si na onko lékařku stěžovat nemohu. Ona říkala, že zázraky se dějí, ne sice pokaždé, ale dějí. a popravdě, kdyby se chovali čistě ekonomicky, manželka by neležela mnoho týdnů na lůžku ARO připojená na dýchací přístroj, ani by zřejmě neprodělala osmihodinovou operaci. S lékařkou jsem hovořil ještě týden po manželčině smrti a teprve tehdy mi řekla, že její stav byl od začátku beznadějný. Toto slovo jsem od ní před tím neslyšel a ani ten pocit z lékařů nezískal. Dnes po prožitém utrpení vím, že by ani ona nesvolila k operaci a přála by si dožít v klidu, v domácím prostředí s tlumením bolestí. Věřte, že měsíce prožité na lůžku ARO, v bezvládném stavu, vezmou člověku poslední zbytky lidské důstojnosti. Mimochodem, kdo by podle vás měl bylinky ordinovat? Jak zajistíte, že tento člověk bude dostatečně altruista? Krom toho, jaká by byla kontrola nad takovým léčením? A co když přijdou bolesti, které vyřeší jen vysoké dávky opiátů? Zřejmě by nemocný stejně zkončil u lékaře. Rakovina slinivky je bohužel smrtelné onemocnění a nemocní patří do rukou lékaře, aby jim odchod alespoň trochu ulehčil. S autem také jezdím do autoservisu a ne ke krejčímu.

Každý pacient reaguje na léčbu jinak.
Bylinky i léky umí hodně, ale zázraky určitě ne.
Vaše přirovnání s autem do servisu a ne ke krejčímu, je docela vtipné, protože zde nikdo nedoporučoval nebo neodrazoval od lékařské péče.
Hodně léků při chemoterapii je právě vyráběno z výtažků různých bylinek.

Jarku vy jste nepochopil co jsem chtěl napsat, nezpochybňuji výsledky dlouholetých výzkumů v oblasti cytostatik a rozhodně si nemyslím že samotné byliny,které lze jen těžko v čajové konvici dávkovat stav nemocného radikálně zlepší-to asi těžko.
Spíše jen chci říci že jsme na doktory neměli štěstí, maminka chodila na opravdu pravidelné preventivní kontroly každého 1/4 roku po 50 tém roce života, pracovala v nemocnici-tamní"specialisté" bohužel nedokázali zhodnotit situaci správně a slinivku nechali být(dokonce si ji nechávala vyšetřit na svůj popud ultrazvukem).Pokud by se na to přišlo totiž dříve,byla by schopná radikální resekce a pravděpodobně by dnes ještě stále žila.
Vím že ti lidé nejsou neomylní,ale když to tak vše sečtu dohromady, i to že jsem spoustu přípravků(např. Megace) musel zjistit na internetu sám a až teprve na moje opakované žádosti jí to bylo předepsáno aby měla alespoň nějako"chuť" k jídlu, tak musím konstatovat že ta péče rozhodně nebyla taková jakou by si maminka která celý život nebyla nemocná a jen pumpovala peníze do pojišťovny zasloužila.
Pořád se toho dojmu nemohu zbavit i když už je to dne jedno.Samozřejmě člověk musí mít štěstí na doktora, je to o lidech-ale pravděpodobnost že natrefí na někoho který za moc nestojí ani jako doktor,ani jako člověk je rozhodně vysoká.

Marku, bylinky umí hodně. Mně hrozně pomohly a nedám na ně dopustit, ale bez lékařské péče to určitě také nejde.
Některá cytostatika se vyrábí z výtažků rostlin. Samozřejmě díky chemii se jejich účinek zvýší.
Pokud Vás lékaři odepíšou, tak člověk vyzkouší všechno co jenom může a kdo si namlouvá, že ne, tak lže.
Lékař není hned lékař. Znám to z vlastní zkušenosti. Bez obálky člověk k lékaři ani nemusí. Je to smutné, ale je to tak.

Co to tady píšete o bylinkách ? Bylinky berte dokud jste zdraví jako prevenci a nééééé na léčení.!!!!!!! To už je POZDĚ!!!! Nemyslíte ??? Nebuďte naivní.Největším příznivcem rakoviny je stres! Ten tomu dává zabrat nejvíce. A další pravdivou větu......."Za rakovinu slinivky můžou rodiče svých dětí".....to jsem četla někdy před půl rokem a když mi zemřel manžel na tuto hnusnou nemoc (9/2007)tak jsem si dala dohromady 1+1 a nejsem daleko od pravdy. Věřte mi. Přehodnotila jsem celý můj život, nerozčiluji se nad malichernostma, změnila jsem priority. Je to velmi těžké se stím smířit, ale musím žít dál.
Doktor nám jednoho dne řekl, že manžel má před sebou 2-3měs. života. Vydržel 4 měsíce. Zemřel. Do "bylinek" jsme dali min. 10tis. opravdu! nekecám. Byla to taková poslední naděje.Nedělejte to. Věřte mi. Hanka

Chtěla bych se zeptat, jestli když byly přerušeny při operaci slinivky veškeré nervy je možné aby i přesto rakovina slinivky bolela tak, že je potřeba mít náplast a každý tři hodiny brát nějaký prášek proti bolesti? Doktoři tvrdí po vyšetření ultrazvukem,že nádor neroste a že bolest je asi způsobena srůsty po operaci. Mohou takhle bolet? Prosím Formola o odpověď.Děkuji

pro Hanku
- pravděpodobně jste kupovala špatné bylinky
- psychika dělá u každé nemoci hodně, ale to víme i bez Vás