Diskuse - hrudní páteř?

bolej me oci od krcni patere vystreluje my bolest do vicek

to nebude od páteře :-)

Ahojky vsem, potrebovala bych poradit, jesyli nekdo nema nejakou radu. Zacalo to tlakem na hrudi. Nejhorsi to bylo, kdyz jsem sedela nebo lezela. Ve stani to slo. Srdce plice ok. Ale problem je moje dychani, dycham normalne, ale pak mam nutkani, ze na hrudi mi neco vadi a musim se nadechnout, vlastne si o to telo rekne samo. Zjistili mi, ze mam propadly zebro na hrudni kosti. Myslite ze to muze byt tim? Jsem rada za nejake rady a napady. Ahoj

Ahojky vsem, potrebovala bych poradit, jesyli nekdo nema nejakou radu. Zacalo to tlakem na hrudi. Nejhorsi to bylo, kdyz jsem sedela nebo lezela. Ve stani to slo. Srdce plice ok. Ale problem je moje dychani, dycham normalne, ale pak mam nutkani, ze na hrudi mi neco vadi a musim se nadechnout, vlastne si o to telo rekne samo. Zjistili mi, ze mam propadly zebro na hrudni kosti. Myslite ze to muze byt tim? Jsem rada za nejake rady a napady. Ahoj

Ahojky vsem, potrebovala bych poradit, jesyli nekdo nema nejakou radu. Zacalo to tlakem na hrudi. Nejhorsi to bylo, kdyz jsem sedela nebo lezela. Ve stani to slo. Srdce plice ok. Ale problem je moje dychani, dycham normalne, ale pak mam nutkani, ze na hrudi mi neco vadi a musim se nadechnout, vlastne si o to telo rekne samo. Zjistili mi, ze mam propadly zebro na hrudni kosti. Myslite ze to muze byt tim? Jsem rada za nejake rady a napady. Ahoj

Pokud je to od žebra,nebo páteře,což se stává,můžeš něco zkusit. Spleť ruce za zády a při výdechu a hlubokém předklonu tlač ruce ke stropu. Jde o to,že pokud máš něde něco vykloubeno,může to skočit zpátky a bude po problému.

Tak si též ulevim,že nejsem Magor sám Už v tom lítám pátím rokem.Začalo to bušením srdce a pocitu na infarkt.Sanitka-špitál kardio-ekg+sono v pořádku, tlak 180/100,rengen plic v pořádku.2 dny mě pozorovali a pustili domů. Ať nekouřim,nepiju,zdravě jim a hýbu se.Měl jsem strach.Přestal jsem kouřit a ubral ze svých 3 pivek na 2 denně a začal jíst zdravěji.Jsem řemeslník,pracuji převážně doma na dílně-renovace oken,lakýrník malíř-VELKÁ JEDNOSTRANÁ ZÁTĚŽ HRUDNÍ A KRČNÍ PÁTEŘE(TO MĚ,ALE NEDOCHÁZELO).Mohl jsem si tedy dovolit se ráno sebrat a jít se svým psem se hýbat do okolní přírody.Rychlejší chůze s pojená se základními cviky.Paráda 2000km ročně,10kg dole.Ale mezi tim zase tumáš hajzle-bušení srdce,slabost-nohy ruce,bolest a pálení na prsou.Návštěva Kardio vyšší tlak,Holtr,zátěžoví testy- v pořádku.Tohle se mi přihodilo třeba 8x do roka.Takže jsem si stoho strachu o život vytvořil- Panické ataky,Úzkosti,Psychycké problémy,které mám s přecitlivělostí už od malička což tedy všemu tomuhle moc a moc napomáhá.Co já navštívil Chocholoušků,Čarodejnic,Rehabilitací-těch peněz.Nikdo vám neřekne tu pravou diagnózu a nevimění hlavu.A vy jste dál zoufalí,unavený,smutný,vyhořelí a na sebe nasraný.Po dvou letech jsem opět začal kouřit,3 pivka jako tekutej Ibalgin,to vám je chvilku líp,ale to by se člověk uchlastal.Dál se hýbu,cvičim,ale je mi furt blbě a smutno.Ale ŽIJU.V současné době mi pomáhá Fyzioterapeut,Jablonecká špička Biatlonické reprezentace.Psychyka,zablokováno-krční a hrudní páteř,trapézy,bederní,zádové a žeberní svaly a bránice.Prý běh na dlouhou trať.Tak uvidíme.Buďte zdrávy.Pic Jirka 45 Liberecko.

Ahoj, zdravím všechny. Předem bych ráda řekla, jak moc chápu všechny ty lidi, kteří zde píší o svých problémech. A protože poslední příspěvek je tady od Jirky z února tohoto roku a pak už nic, nevím, jestli to ještě někomu pomůže. Od 18 let trpím na srdeční aritmie, takové to vynechávání. Také jsem absolvovala nesčetná vyšetření srdce s nulovým výsledkem. Pomoc žádná. Vždy jen uklidnění, že to co mám já mě nijak neohrožuje na životě.A ať si prý toho nijak nevšímám. Jo, to je dobrá rada,ale ono to jaksi nejde a ať člověk dělá co chce, když to přijde, je to vždy spojeno se strachem o život a úzkostnými stavy. Ano , pak vám poradí, že se máte léčit s hlavou a případně vám nacpou nějaká ta antidepresiva.To ale nic neřeší. Problém to neodstraní a vy dál žijete v nejistotě. A tak po čase následují další vyšetření srdce v pochybách, že snad asi minule něco museli přehlédnout. Je to kolotoč, který ale nikam nevede. Protože ta opakující se vyšetření nejsou léčba, akorát si přijdete čím dál tím víc, jako magor. Taky se tam někteří už na vás tak koukají.Pak když s tím nějakou dobu žijete, no spíš živoříte, tak už kolikrát máte chuť to všechno vzdát. Mě to zkazilo nejlepší léta, kdy by si měl člověk všeho užívat, cestovat, poznávat, milovat atd. Místo toho jste jen uzlíček nervů, který nesnese sebemenší napětí, všeho se bojí, takže jen tak živoří a zoufale se z toho snaží nějak dostat. Je to fakt očistec. Vím o čem mluvím, je mi už 46, takže mám s tím opravdu bohaté zkušennosti. Dobrá zpráva je, že srdce je zdravé, ale čím to teda je ? Podle mě je ten problém spíš v páteři a v nervové soustavě.Částečně v tom hraje roli taky hormonální systém. Je to ale problém na celý život. Někdy jsou etapy, kdy se vám to podaří různými metodami hodně zmírnit, že téměř nemáte problémy, začnete mít i větší radost ze života, ale někdy když vznikne v těle nějaká nerovnováha, tak se to může i zhoršit. Jde o to snažit se stále udržovat rovnováhu v těle ale i v mysli. Každému fungují jiné metody. Jóga je výborná, ta opravdu hodně harmonizuje a pomáhá, musí se ale cvičit pravidelně.Pak třeba různé masáže, strava má taky velký vliv, protože když jíme nevhodně, pak to způsobuje tělu stres a může nás to zase vrátit zpátky.Různé relaxační a meditační techniky. Prvně se musíme nějak zharmonizovat abysme mohli fungovat a přemýšlet o tom, co dál ze životem.Jde to ale pomalu, tady člověk nic neuspěchá. Je to vlastně taková soustavná práce na sobě, ale výsledky a to mi můžete věřit, se po nějaké době dostaví. Je to takové prokletí i požehnání zároveň. Ono nás to totiž nutí jít víc do hloubky a nežít jen na povrchu. Tím jak na sobě musíme neustále makat, se zároveň učíme a rosteme. Ve fázi, kdy se ale teprve snažíme zoufale z těch ,promiňte ten výraz, sraček vyhrabat, tak se nám to takhle nejeví. Jsme zoufalí, bezradní a slabí, ale pak se to začne měnit. Tak hlavu vzhůru a nebojte se , ten náš strach o život v tomto případě je jen jedna velká iluze. A nemyslete si prosím, že jen tak kecám, když nejsem ve vaší kůži. Naděje opravdu je, nejsou to jen žvásty. Všem vám přeji hodně úspěchů a odvahy. Věřte mi, že jiná cesta není.

ty jsi spisovatelka :-)

Olgo. Je to boj.Můžeš nechat u různých Fizyoterapeutů a šarlatánů tisíce korun a nic.Sám jsem si myslel když kápnu na kapacitu,že mě z toho dostane.Prdlajs. Je to bohužel všechno v naší hlavě.Psichyka s problémy související s páteří, jde ruku v ruce.

seš mimo mísu :-)

seš mimo mísu :-)

Anonyme,ty vole s tebou bych chtěl mít dvojdomek : )

přes to vlak nejede :-D