Diskuse - dráždivý tračník

Dobrý den, nevím jak to s Váma dopadlo je teď 2013! Já měl to samé a ještě i hůř - vyřešil jsem to odmítnutím léčby felčara z nemocnice a věnoval se přírodě - žiju a vděčím za to - asi to nesmím napsat! Aloe.
Ahoj Břeťa

Břeta : to by mohlo být, ta působí na chlamydie

Dobrý den,po laparoskopií žlučníku a předcházejícím ji ERCP, které mi bylo nevědě z jakých důvodů indikováno-r. 2008 - jsem se nevzpamatovala do dnešního dne. Trpím bolestmi po jídle, silným nadýmáním, špatným odchodem plynů, téměř identické potíže, které popisujete. Držím drastickou dietu...Lékaři nemají ani ochotu ani zájem. Trpím opravdu denně...Jednou je to diagnoza "chronický zánět slinivky", jednou "dráždivý tračník"..Brala jsem ze stránky Euresis potravinové doplňky na regeneraci jater. V r. 2009..Měsíčně stály 2000 Kč, brala jsem je 3 měsíce...Bohužel, pomoc žádná. Přeji,aby Vám pomohly.Srdečně zdravím.

Jana: email

Ahoj všem mně pomohl Biopron forte a taky Enterol vše volné v lékárně pa

ano nepochopí,máš pravdu.Rodina si myslí, že si vymýšlím a že jsem neochotná,když potřebují někam odvézt autem a já jim nemohu dopředu nic nahisto slíbit.Nevím jak mně bude zítra ráno,nebo za týden.nepochopí, že ráno v 7 hod jet 130 km daleko a závazně je pro mě problém.útočí na mě s tím, že když někam chci jet sama tak mně nic není a jedu.To ano, ale když je nejhůř vrátím se, nebo vůbec nevyjedu a nikomu tím nezpůsobím škodu.Tak jsem ta špatná ,neochotná, která si jen vymýšlí, že je nemocná.Někdy si říkám,už at umřu a budu mět pokoj.Trápím se s tím 30 roků.Je to omezení a poloviční život.

Zdravím, dlouho jsem přemýšlel zda sem napsat a podělit se o své zkušenosti, nakonec jsem se tedy rozhodl, že to udělám. Možná to někomu pomůže, možná ne, někdo mi bude věřit, někdo ne, možná si to ani nikdo nepřečte, je to na Vás. V krátkosti bych to nazval "Jak jsem zvítězil nad dráždivým tračníkem".
Na začátek uvedu informaci, která s tím nesouvisí ale zároveň to má k DT vcelku blízko. Jsem introvertní povahy, kdysi jsem byl stydlivý a tak jsem byl vždy na základce nervózní z různých přednesů, zkoušení atp. Nevěnoval jsem tomu pozornost, myslel jsem si totiž, že se s tím nedá nic dělat. Dobře si vzpomínám na svůj první problém, asi v osmé třídě, kdy jsem měl přednést nějakou báseň od Erbena před třídou, z nervozity/stresu se mi udělalo blbě a šel jsem radši domu. Od té doby byl klid. Vše se vrátilo na střední, ale bylo mi blbě dost často, často jsem zvracel, nemohl jsem jíst, vše se dělo jen když byla škola a hrozil nějaký test/zkoušení atp. Nic nezabralo, žádné léky nic. Potýkal jsem se s tím celé čtyři roky. Díky tomu jsem ztratil víru v lékařství, že by mi někdo mohl pomoci. Vše se uklidnilo dnem kdy jsem odmaturoval, to mi bylo naposledy špatně. Uvědomil jsem si, že už to bude v pohodě a budu mít konečně klid a normálně fungovat. Opak byl však pravdou ze začátku to byly nepatrné náznaky jaké asi zažil každý, občas bolest břicha po ránu, potřeba jít na záchod po jídle atd. Nevěnoval jsem tomu moct pozornost, vše se naplno projevilo až po více jak roce. Před odchodem do školy/práce jsem musel jít třeba 4x na záchod, s tím souviselo vstávat třeba i víc jak dvě hodiny před odchodem, abych byl aspoň trošku v klidu a vyhnul se dobíhání na záchod, asi ani nemusím zmiňovat neuvěřitelné bolesti po obědě/večeři a akutní potřeba jít na záchod, poté byl klid a bolest žádná. S tímto a předchozími zkušenostmi jsem ztratil všechny vidiny normálního života. Samozřejmě jsem hledal na netu co s tím, a že víceméně je nějaké léčení úplně na nic. Vyzkoušel jsem rady od jíst jen různé druhy jídla, hlavně ovoce, sportu, meditace a co já vím co ještě. Nic nezabíralo. Mimo jiné jsem během toho zhubnul 8 kilo a v obavě, že bych se mohl p**rat jsem neměl problém nejíst celý den. Nedávno mi však došlo, že to takhle nejde dál a začal jsem s tím bojovat, protože mi vadilo jak mě to omezuje.
První změna byla, že jsem začal aktivně jezdit na kole - 20, 40, 60 km denně, to mělo vliv na dvě věci, při sportování se vylučuje pocit štěstí a člověk zapomene na všechny problémy a že má prostě člověk hlad. Ze začátku jsem kladl na zdravou výživu a dával si ke každému jídlu ovoce/zeleninu, to byl však pro mě kámen úrazu, protože se furt nic neměnilo. Začal jsem se lépe cítit, až když jsem ovoce/zeleninu minimalizoval. V dalším kroku jsem zkoušel jít prostě pryč z domu/na kolo, aniž bych si došel na velkou před odchodem, abych zjistil, že když budu mít jistotu, že se nic nestane, že budu v klidu. To se nakonec také povedlo a víceméně s tím nemám problém, protože jsem přebil tu špatnou zkušenost, že když jsem někde byl, že jsem musel akutně vyhledat záchod. V dalším kroku jsem ještě upravil opět jídlo, přeci jen člověk se stresu nevyhne a když jsem v něm byl a najedl jsem se tak akorát, tak to na mě i tak prostě přišlo. To jsem vyřešil tak, že si prostě dám menší porci, časem jsem vychytal, kolik si toho dát, abych neměl ani hlad a abych nemusel na záchod. V posledním kroku jsem začal opět snídat, protože z předchozích zkušeností jsem snídat přestal. Avšak jediné co můžu je mysli s mlékem. Dávám si cca 100 gramů, avšak s tím po nějakých dvou hodinách přijde hlad a to řeším jogurtovým nápojem. Při zpětném čtení jsem něco pozapomněl a tak to doplním nakonec, během toho jsem začal ještě posilovat a poslední večerní jídlo si dávám většinou 12 hodin před ranním odchodem z domu, čili večeři třeba v 18:00 s tím, že vstávám v 4:55 a na bus vyrážím ve 5:40.(Je to jen příklad, každý den to mám jinak, neboť kombinuji školu a práci = o to víc stresu) z toho vyplývá, že již nemusím vstávat s předstihem a stačí mi 45 minut, abych se probral, nasnídal, došel si jednou na záchod( to mi zabere většinou 15 minut, sedím tam jen pro jistotu a z dřívější zkušenosti, jinak by mi stačilo tak 5).
Možná to někomu pomůže, možná ne, jen bych ještě dodal, že jsem si mnoho věci uvědomil až po přečtení knihy Ticho od Susan Cainnové, je to o introvertech a myslím si, že mi prostě pomohlo, že si stanovím pevný denní režim/program a o to jsem klidnější, protože introverti nemaj rádi náhle změny. Je to prostě komplikované. :) Ještě dodám, že ani mi nedělá problém se najíst v restauraci. Jediné na co ještě zatím nemám odvahu, je vyrazit někam na celodenní výlet s tím, že bych se tam najedl a pak hned šel třeba na pěší tůru atp. Ale to mám v plánu na příští rok, kdy budu jezdit na kole 100km+ a pomalu do toho budu zapojovat jídlo, abych zjistil, že to nic není. :)
Jinak po ránu mám sr*čku furt, teda jak kdy, občas se mi zachce i někde venku na záchod, ale je to jako dřív, že nepřijde žádná bolest a dá se to vydržet klidně půl dne. Je to prostě hodně o psychice a na té chce zapracovat, uvažoval jsem i o psychologovi, ale z finančních důvodů jsem si to rozmyslel. Takže přeji hodně štěstí a kdyby se někdo chtěl na něco zeptat, tak snad i odpovím. :)

popisuješ příznaky chlamydií

S tímto onemocněním bojuji až více jak 10 let a bylo to čím dál horší. Poslední roky jsem s tím začal chodit i po doktorech, absolvoval jsem kde co včetně koloskopie. Zkusil jsem i homeopatika, pak mi jiná doktorka napsala Lexaurin, to jsem se dost bránil, protože vím, že je návykový, nicméně jsem ho vyzkoušel - bez účinku. Pak jsem si přečetl něco o výživě ve stylu paleo stravy, dále knihy Doba jedová apod. A udělal jsem tyto změny: přestal jsem sladit, omezil jsem sladká jídla a přestal jsem jíst 5x denně. Jím jen 3x denně, ráno si nedávám sladké k snídani, dopolední sladké ke kávě se nekoná, odpolední sladké ke druhé kávě také ne. Kávu a čaj piju bez cukru a mám klid, po tolika letech. Jen nevím zda mi pomohlo to vysazení cukru nebo snížení četnosti jídla, obojí jsem si naordinoval naráz.

samozřejmě, paraziti nemají potravu, ale je to málo, potřeba vařit bylinkové čajíčky !

Dobry den, taky znám potíže s dráždivým tračníkem, ikdyž je v podstatě psychického původu, než že by to byla nemoc jako sama o sobě. Jenže potíže jsou tak nepříjemné s otravné, že se s tím nedá běžně pohodlně fungovat. Já jsem si sama pomohla loni, kdy jsem objevila bylinné preparáty na přírodní bázi, bez chemie vedlejších účinků a ty konzumuji pravidelně. Mé rozbouřené tělo se zklidnilo, a též i psychika, ikdyž je to o pravidelném a dlouhodobém užívání, protože byliny nefungují na lusknutí prstů jako léky. Takže pokud máte zájem ráda vám poradím, písněte na 777352054. Křeče, nadýmání, průjmy, dokonce i zvracení už nezažívám - život je o moc příjemnější. Přeji krásný den všem.

Jen doplním že jsem začal žít Život bez pšenice podle stejnojmenné knihy a od prvního dne vysazení obilovin mám po problémech s nadýmáním a dráždivým trakčníkem. Škoda že jsem ti informace neměl dřív.

reklama

Doporučuji vyzkoušet Nopal brát pravidelně před každým jídlem. A k tomu ještě brát Vilcacoru. Na mě výborné účinky. Na internetu se dají pohledat oba produkty za dobrou cenu. Všechno souvisí se vším, takže půl kroku je i změnit postoj k životu. Pozitivní myšlení, vyhýbat se stresu...smířit se s touto nemocí a doufat v uzdravení.

:-)