Diskuse - starší žena a mladší muž

Ayso, jsi hvězda,jsi skvělá,že jsi jdeš za svým štěstím. Rodiče to časem polknou, myslím si, vždyť milují předevím Tebe a snad jim dojde,že nechtějí o tebe přijít,musí přijmout i Tvého patrnera.Sestře se může stát,že bude mít odříkaného chleba největší krajíc a manžel by říkal, že jsi ehm,ehm i kdyby jsi odešla s o dvacet let starším.Škoda, že se muži neptají sami sebe, co jsem dělal špatně nebo co jsem nedělal,že musela odejít s jiným..A dvanáct let rozdílu se mi zdá ještě dobrý..Máte nějaké děti?

Ahoj Zoufálku, ráda tě tu zase vidím. tak co, jak šel život?

No sice hvězda být může, asi vypadá hodně pěkně i v 37 když ji chce poměrně mladý kluk, ale co chudák manžel? vždyť tohle je vždycky zlé, musí být moc zklamaný, já vím jaké to je nadávat někomu koho mám nejraději (ikdyž ne tak hrubě), nic nebolí víc na duši..., ale bylo to oprávněně, nenechám ze sebe dělat šaška
Proč s tím museli jít ven za takové situace, kdy jsou závazky? Když už se to teda vymklo..


Jak asi mohl jít, pani zoufálková, nijak..
nevím ani jestli se chci ještě další den probudit, psychicky ztrhaný čekám až mě to semele

Nemyslela jsem hvězda ve smyslu vzhledovém,ale v tom,že dokázala jít za hlasem svého srdce i když věděla,že to okolí těžce bude přijímat.Potíže by přišly i kdyby byl stejně starý.pro lidi je vždycky špatná ta žena i když třeba utíká ze vztahu kde ji partner ubližuje.

Život už je takový,někdy ani nechceš,aby se rozednilo,ale stejně ráno přijde a po něm další a my musíme žít tady a teď, i když nevíme jak dál a zdá se,že to nerozchodíš, možná je to tak, že každá situace a lidé nám přicházejí do života proto,aby nás přes bolest,kterou nám působí, naučili něco co potřebujeme k růstu své duše, něco co bychom si bez té zkušenosti ani neuvědomili.

Děti nemám, nemůžu, s tím jsem si taky užila svoje a s klidným svědomím můžu prohlasit, že nejsou v práci diskriminované matky s dětma, ale ty bezdětné. S manželem jsem byla 10 let, měla jsem se dobře,ale to není všechno. Opravdu mě nikdy nenapadlo,že budu mít tak mladého partnera, ale stalo se. poprvé v životě jsem se zachovala sobecky a okamžitě patřím mezi ty špatné.Reakce rodiny mě mrzí,ale nebudu s někým zůstavat jen proto,že si to ostatní přejí. Na 37 nevypadám,hádají mi tak 28.

Ahoj Ayso, opravdu Ti fandím,jsem ještě starší než Ty a v různých životních situacích se ohlížím na to, co by tomu řekli lidi a okolní rodina.Ale dnes vidím,že to není dobře. JÁ totiž šťastná nejsem..a okolí je to celkem jedno, řekla bych. hlavně,že jsem zapadla do průměru.To se vyžaduje. Nevyčnívat,neříkat co si myslím... cítím,že bych chtěla být s ním ale nemůžu, ale možná bych mohla ...kdybych měla dost odvahy... je to jen a jen náš život a naše volba a my jsme dost staré na to abychom odhadly a nesly důsledky. Moc Ti přeju, aby Ti to vyšlo a aby Ti Tvůj život byl odměnou za to,že jsi to rozsekla. Možná by přišlo i to miminko,když jsi vyměnila chlapa, co Ty víš, ještě bys to stihla! Nevzdávej to,třeba by Ti to pak pomohlo prolomit ledy např. s rodiči...Jak dlouho jste spolu?A jaké to vlastně je? Nelituješ? Stíháš svýho mlaďocha v životním stylu? ...Já pořád přemýšlím nad tím jaké by to asi bylo...

Zdravím
a co ti opuštění, nepotřebují fandit více oni?
ano, vaše volba, a ten koho jste si vybraly předtím nebyla vaše volba?
na štěstí nemá právě nikdo žádné právo, je to podivná okolnost, to štěstí
já jsem si chvíli myslel že se na mě taky na chvíli usmálo, a teď si ji musím vykoupit věčnou depresí

závidím všem, kteří si dnes mohou obejmout svého miláčka

Děkuji za podporu.Na dítě se už v mém věku necítím, navíc by to pro mě bylo obrovské riziko, normální cestou by to nešlo. Partner vše ví, o děti nestojí, samozřejme si uvědomuju, že za pár let může uvažovat jinak, ale kdybych pořád myslela na to co bude a jak bude, tak by ten život byl o ničem. jak jsem již napsala, i kdyby to bylo jen na pár let, nelituju. Jinak, partnerovi stačím, věkový rozdíl nevnímám,fyzicky ani duševně, on vypadá starší, je rozumný, má dost za sebou,vypadáme jako věkově stejní. A pane Zoufálku, pořád obhajujete ty opuštěné chlapy, ale jak sám můj manžel řekl, nejsem jediná ženská na světě, lidé se pořád scházejí a rozcházejí a nemyslete si, pro mě to taky není jednoduché, stalo se spousta věcí, které jsem musela zkousnout,rozchod není tragédie, kdyby někdo z nás těžce onemocněl,bylo by to stokrát horší. ale někdo si holt libuje v tom,jaký je chudák.

ZOUFÁLKU,čtu tyhle příspěvky,sleduji tvé trampoty a moc jim nerozumím. NEPATŘÍM NA TYHLE STRÁNKY,V MÝCH 36 mě uháněl 21letý klučina,neuhnal. Ale bolí mě,že se trápíš,jenže ti moc nerozumím,tak nevím,jak ti poradit.

Zoufálku, a jak dlouho jste byli spolu a teď od sebe, že pořád tak chmurné myšlenky? Není nic, co by Vás na světě těšilo? Opravdu byla tak vyjímečná,že stojí za to jen se trápit?

Taky by mě zajímalo něco bližšího.Nikdy jsi mi na to neodpověděl.Ani kolik Ti cca je a jestli už máš zkušenosti s dlouhodobým vztahem.když bys blíž popsal průběh vztahu možná bychom se lépe vžily do Tvé situace a lépe Tě chápali. Vždyť nemusíš psát konkrétní údaje,stačí obecně.Myslím,že celý problém je v tom,že muži chtějí mít všechno pořád vyřešené a řešit. Jenže některé situace vyřešit nejdou - jen probolet - tím se stáváme asi opravdu dospělými.Utrpení mě dovedlo k duchovní literatuře,ptám se proč a proč já...Skýtá se tady taky jedna zajímavá filosofická otázka u Aysy....Kdo z partnerů má větší právo na štestí? Manžel -a ona ho neměla opouštět a má trpět pro svou lásku / stejně jako já teď/ nebo ona a má nechat trpět opuštěného manžela. Ayso nikdy neříkej nikdy,já rodila po čtyřicítce a dva roky jsem se chodila dívat do postýlky jestli se mi to nezdá.Eckhart Tolle říká,že skutečná láska nic nepožaduje - doporučuji videa a knihy jen je -a já to teď tak prožívám - i Ty jsi mi to vlastně doporučil,že bych měla být spokojená s tím co je a tak dýchám stejný vzduch a občas ho potkám nebo prohodíme něco služebně a já se přesvědčuji,že mi to vlastně nevadí,že nechci víc,protože kdybych chtěla víc chtěla bych to na úkor štěstí někoho jiného a to nemůžu udělat a moje duše cítí,že ho stejně miluje ...a tak to tak musím nechat být a nic neřeším...jen si zpívám...iba ´dalej buď nič viac nemusíš....znáš tu písničku,ne?Jenže od té doby jsem vnitřně tak smutná,že mi zpěv vůbec nejde z krku...a přesně vím co cítíš,že svět je jedna černá šmouha....

holky,ZOUFÁLEK SE ASI NEOZVE. Chtěla jsem mu nějak poradit,nechce.Asi se raději bude trápit. Děvčata Vám přeji hodně štěstí. Ahojky.

Mám o něho vážně strach, ten poslední příspěvek byl velmi pesimistický a něco mi připomněl, doufám,že to přežije....

Asi je hodně mladej, Z jeho příspěvků čišela beznaděj ale, nějak srozumitelně se nevyjádřil.To je pak těžký něco radit. Na to...raději nemyslet. Doufám, že má rozum! ZOUFÁLKU, PROSÍM OZVI SE.

Je to blbý, holky,neozval se.Já si právě nemyslím,že je úplně mladej, já bych ho typla tak po třicítce, inteligentní, citlivý, trošku egoistický a narozený ve znamení ryb. To je můj typ.Ale moc se mi líbilo jak ji miluje. Možná,že když je sám o to víc byl závislý na její přízni.Možná jsme ho tím vyptáváním vyplašily. Už to je div,že se chlap bavil o vztahu.Pro chlapy to je dřina. Už to,že si přiznal,že ji tak moc miluje, muselo být pro něho těžké. Ale mě se to moc líbilo, škoda...co já bych za to dala......Snad bude líp.Doufám jen,že to ustál...........