Diskuse - starší žena a mladší muž

Co si myslíte o vztahu mladšího muže se starší ženou ? Je to poměrně častý jev, jsem překvapená, kolik žen kolem mně žije s mladším mužem - a ty vztahy fungují. I společnost se k tomuto staví benevolentněji než dřív ...

No já si o tom nemyslím nic, je to věcí jen těch dvou lidiček, pokud si rozumí a klape jim to proč ne, kdo kdy určil zákonitosti ohledně věku ? Nikdo tak co řešit.

Na nějaký čásek je to super, na vždy je to blbost...nicméně žena musí mít pořád vysokou laťku, aby byla "in", otázka je, zda ji to pořád soupeřit sama se sebou vždy baví...no a taky muž je muž a po mladší se vždy rád ohlídne...s tím se musí počítat :-)

Ahoj,každopádně z vlastní zkušenosti doporučuju. manžel je o 7let mladší,jsme spolu 8 rokem. vůbec to nepocituju a ani vzhledově to,prý,není znát. snažím se udržovat,je mi 41 let a kdo to neví,tak nám hádá stejně. nikdy jsem mladšího muže nechtěla,ale po zkušnosti z přítelem,který byl o 13 let starší a ještě mne podváděl a já celé 3 roky cítila,že to není ono a jsem s ím jen z noouze jsem do toho šla a nelituju....

Ale houbeles...je hromada mladých kluku co sou na starší a mladý by si ani nevšimli......nepotřebujem o sebe dbát a nějak soutežit...to muže napsat jen ženská, který ty mladý nemá ...je hodně způsobů, jak ty kluky připoutat a nemusí to být vzhled.

mohu jen potvrdit,žila jsem 12 let s manželem o 8 let starším,taky to nebylo moc poznat,nikdo to neřešil a bylo to fajn,bohužel je to nyní jinak,našel si novou,ještě o rok starší.Myslím,není se čeho bát,pokud si rozumíte,je plno manželství,kde se rozvedou i když je muž starší.

Pred dvaceti lety jsem mela vztah s mnohem mladsim muzem.Byla jsem kratce rozvedena,protoze manzel pil.Kdo je alkoholik miluje se radeji s lahvi piva nebo vina.Manzelka je na to,aby vedla domacnost a starala se o deti a o nej.To jsou zlata slova meho EX-manzela.Vydrzela jsem 14 let!A pak po rozvodu jsem potkala moji zivotni lasku.Fungovalo vsechno na 100%.Ale ta spolecnost!Nebylo to proste k vydrzeni.Nikdo nam ten vztah nepral a ja jsem se zacala tak hloupe chovat,ze uz to muj partner nedokazal akceptovat.Rozesli jsme se a ja zustala celych 12 let zase sama.Mam noveho partnera a vstah je stabilni,ale na meho mladsiho pritele nemohu stale zapomenout.Bylo to to nejlepsi,co jsem mohla prozit a jsem za to velmi vdecna.

Mě je 22 a nejvíc se mi líbí ženy okolo 35- 40. Udržované, štíhlé, vyrovnané, které jsou nad věcí... Bohužel jich je málo a navazovat spolu komunikaci je obtížné... Opravdu bych byl raději s vyrovnanou čtyřicítkou, než s protivnou 18... :-(

Přispívám také trochu do diskuse.V loňském roce mi zemřel manže.Čtyřicetileté manželství bylo opravdu štastné.Je mi 67 let.Na svá léta nevypadám a ani se na ně necítím.Má známá mi dala inzerát na seznamku a já se seznámila s mužem o 13 let mladším.Z počátku jsem se takovému vztahu bránila . Ale po pár měsících jsem zjistila že je to vzácný člověk s kterým prožívám krásné chvíle plné porozumění a lásky.

Také jsem nikdy neměla v úmyslu najít si mladšího partnera. Po patnáctiletém manželství s alkoholikem jsem v 36-ti zůstala sama se 2 dětmi 7 a 14 let. V práci jsem se seznámila s programátorem o 12 let mladším a prožili jsme spolu úžasných 16 let společného života. Děti mezi tím vyrostly, syn se oženil a dcera vdala, tak odešly z domu a najednou se ozvala přítelkyně mého druha, která s ním chodila přede mnou a oznámila mu, že umírá na rakovinu, že s ním má 16-cti letou dceru, a že by chtěla, aby se o dceru postaral. My jsme spolu děti neměli, protože když jsem je ještě měla možnost mít, tak jsme rozjížděli firmu a na děti nebyl čas a tehdy jsme si oba říkali, že 2 děti už máme. Ani mě tehdy nedošlo, co se děje. Informaci o tom, že má dceru jsem přijala dokonce s radostí s tím, že já mám 2 děti a Ty máš 1 dítě a dohromady budeme mít 3. Myslela jsem si, že mně dceru představí a že ji přijmu do rodiny. Můj druh si ale začal románek se svou bývalou, sbalil si věci a odstěhoval se ode mě, protože prý potřeboval soukromí, a protože pro svou dceru udělá cokoli. Bývalá přítelkyně je sice vdaná, má ještě další 2 děti, každé s jiným otcem, ale oznámila své dceři, že můj druh je její otec, jako dík za 200 tis., které jí můj druh hned poslal na účet jako náhradu výživného, aniž by měl nějaký důkaz otcovství, a ten člověk, který na ni platí, že její otec není a začali spolu všichni tři jezdit do Freeportu nakupovat jako rodinka. Zhruba po 1/2 roce se o románku své ženy dověděl i její současný manžel, dcera si uvědomila, že její matka má s mým druhem poměr a odmítla se s mým druhem dále stýkat, protože "ohrozil její rodinu". Mezi tím bývalá přítelkyně absolvovala operaci, kdy jí laparoskopicky odstranili jeden vaječník, vypadá to, že je dnes již zdravá a neumírá. Tehdy mně můj druh oznámil, že když se nemůže se svou dcerou stýkat, že si najde jinou partnerku a s ní si pořídí miminko, které bude od malička vyhovávat. A jak to, že to ještě sátle řeším? Protože máme spolu softwarovou firmu. Jsme na sobě pracovně závislí, nepřestali jsme spolu pracovat a pracujeme spolu dosud u mě doma. Náš vztah, který jsem dřív považovala za manželství se změnil v zaměstnání, ze kterého můj druh v pracovních dnech 3 další roky odcházel po 18.hodině spát do bytu, o víkendu spal se mnou doma a jednou týdně chodil "na kávu" za svou bývalou. Můj byt se změnil v čekárnu, kde jsem 3 roky čekala na každý jeho příjezd jak na smilování, když přijel, tak jsme spolu pracovali, uvařila jsem oběd, společně jsme trávili vánoce a velikonoce, rodinné oslavy narozenin, jezdili jsme spolu na dovolenou a pokaždé, když odjel, tak jsem se v slzách zhroutila, protože jsem pořád čekala, že si uvědomí, že my jsme jeho rodina, kde má všechno, co má rád, a že jsme se vlastně nerozeši. Letos v lednu se najednou ozvala i jeho nová dcera a začala si s mým druhem psát, protože studuje v Rakousku a já jsem si myslela, že se všecho spraví a že můj druh už nemá důvod nikam odcházet. Bohužel 3.3. na moje narozeniny mně můj druh oznámil, že potkal svou kamarádku z mládí, která má 37 let a 2 děti, že ona se rozvádí, a že si s ní bude pořizovat rodinu, jakmile se rozvede. Přes to jsme spolu dál trávili víkendy a dokonce jsme spolu dál spali, ale už se mnou přestal zůstávat do rána doma. Před měsícem zjistil, že se jeho přítelkyně nerozvádí a rozešel se s ní ze dne na den. Na druhý den na to se můj druh dověděl, že jeho dnes už 18-cti letá dcera přestala jezdit ze školy domů, chce po maturitě dále studovat vysokou školu v Rakousku, a protože jí matka nechce platit kolej tamtéž, podala dcera žalobu na svoji matku o určení výživného s tím, že nebude-li jí vyhověno, požádá soud o určení otcovství. Její matka okamžitě začala problém řešit s mým druhem, a tak mu teď každý den volá, začala se s ním častěji scházet a z mého druha se stal prostředník ve sporu mezi matkou a dcerou. Před měsícem mně oznámil, že se ke mně už nikdy nevrátí, už měsíc jsme spolu také nic neměli, sice spolu trávíme víkendy, ale na dovolenou mě prý nevezme, protože pojede s dcerou a mám pocit, že se na mě dívá jak na kamarádku, se kterou chce dál již jen pracovat. Každá žena, která je mladá si jistě řekne, že by s takovým mužem už dávno nebyla, že by ho vyhodila z domu a přestala s ním i pracovat, a našla by si někoho jiného, ale já mám dnes 55 led, tj. 5 let do důchodu, nemám žádné kamarádky, protože jsem se s nimi přestala stýkat, když jsme spolu začali chodit, aby mu nepřipomínaly, kolik je mně let a rozhod s ním by pro mě znamenal jít na "pracák", protože svého druha potřebuji při své práci. Navíc jsem 18 let a 8 měsíců spávala pouze s jedním mužem a vůbec si neumím představit, že bych si měla začít zvykat žít s někým jiným. Bydlím na vesnici a nemám žádnou příležitost se ani s nikým seznámit. Když nepřijde můj druh "do práce" jsem sama doma. Připadám si v pasti. Omlovám se, že je můj příspěvek tak dlouhý, ale krátce to napsat nešlo. Je to skoro 19 let mého života. Vůbec si neumím představit, jak budu žít dál.

No a cos čekala Dášo.....od mladších mužů nemůžem moc chtít nějaký vztahy navždy .....ten rozdíl 12 let je dost velkej......navíc on se chová jako i**ot, dávno jsi ho měla vyrazit ....
Já mám půl života mladší partnery , třeba o 10,15,20 let mladší .....ale počítám od začátku s tím, že on odejde, nejsem tak sobecká , že bych chtěla zničit mladýmu chlapovi život a sebrat mu tu radost vychovávat vlastní mimino .....
Ty si v těch vztazích necháváš všechno líbit, viz tvůj manžel alkoholik a na druhou stranu je vidíš nereálně........
Takhle se utrápíš, rozejdi se s ním a začni si hledat jinou zábavu .....na netu si najdeš přátele , povídej si s lidma, je hodně žen v podobný situaci ........já bych se sebrala a cestovala na tvém místě .........vyrážela do lázní na víkendy, do hezkých hotýlků s bazénem ..........tam všude člověk může být sám a nikomu to nepřijde divný ...hlavně nebud pasivní, jako jsi byla s tím alkoholikem .......:))

Ahojky..Mně bude tento rok čtyřicet a vůbec se na to necítím..Mám milence o sedmnáct let mladšího.Rozumíme si skvěle...Myslím si,že ve věku člověk štěstí opravdu hledat nemůže..Když se dívám hodně kolem sebe,tak se ani nedivím,že toto mladí muži tak cítí a dělají..Zkušenosti ze života mám.Jsem dvakrát rozvedená a mám tři děti...Hlavně nechci,aby tady někdo odsuzoval někoho,co si sám neprožil...

Ahoj.Prosím vás co by jste si pomysleli o vztahu kdy mě je 44let a jemu 22let.Mám sním intimní vztah. Moc ho miluju a on mě taky.A chce se mnou žít.Ale nevím co by tomu řekly lidi ale hlavně jeho rodina.Prosím poradte.Ahoj

myslím si,že vám dvoum to může být úplně jedno,co si kdo myslí.důležité je,že se opravdu milujete.jeho rodina třeba bude proti,ale to je jejich věc a váš život.a jestli vám dají příležitost a poznají,že to je upřímná láska,tak by měli být rádi,že jejich syn si takhle vybral.

Díky