Diskuse - ROZCHOD A DEPRESE

ahoj, jsem totalne v haji, rozesel se se mnou bejvalej.. vim ze se tohle stava dnes a denne, ja snim ani tak dlouho nebyla.. ale jsem proste od mala strasne citiliva, vse me polozi, mam stavy uzkosti a beznadeje, z niceho nic.. ted je to jeste horsi, zivot pro me ztratil smysl, porad si vycitam ze kdybych udelala tohle a tohle, tak by to neskoncil.. nevim jak dal, jsem na dne.. a nejhorsi je, ze vim, ze to neni jen ti rozchodem, ale i pred tim, jsem se tak obcas citila.. nechce nekdo popovidat, kdo se treba citi stejne?

Ahoj! A proč to chceš řešit tady, s lidma který vůbec neznáš? Ty nemáš kamarády, se kterýma by sis o tom mohla pokecat?

kamosky mam, ale bohuzel me nemuzou pochopit..

cau Monco.Asi ti rozumim jak se citis.Nevim kolik ti je a take jakou mas rodinu a pratele.Mela bys mit nekoho komu se vyzalujes a take neco co naplnuje tvuj zivot.Pocit ktery mas urcite prameni z vnitrni nespokojenosti a ta kdyz pretrvava delsi dobu a neresi se tak muze vyustit az do deprese.Zkus se zamyslet nad svym zivote.Co bys chtela zmenit a zacni hned.S rozchodu bych se neobvinovala.Pokud to tak dopadlo tak by to stejne prislo.Pises ze jsi citliva.Hledej empatickeho muze.Pokud rada ctes doporucuji knihu miluj svuj zivot od Louise L. Hay.Mozna ti ze zacatku bude pripadat hloupa,ale az ji prectes po druhe tak mozna pochopis.Hlavu vzhuru.Zivot je krasny a ty nejkrasnejsi veci jsou v nas,ale je to drina je objevit.

ahoj mončo ja jsem vdana 27 let a vztah nefunguje asi 6let byla jsem vporadně u psychiatra vyvaděla hlouposti ktery to zkazily ještě víc protože o nic nestal a chtěl jen svuj klid pohodli a soukromi až mi došlo že nekoho kdo už nemiluje zpatky nezískaš už nikdy je mi45 let a musim začit znova jinak bych se zblaznila hodně štesti ahoj

Ahoj Monco, jsem na tom uplne stejne jako ty, je mi na nic, nemam zadnou chut zit, citim totalni prazdnozu uvnitr, a to vse jen kvuli nejakemu kre....vi, ktery se na me vykaslal. Sliboval a tak krasne mluvil, presvedcil me o svych citech a ja jsem se do nej zamilovala. Do ted si nemuzu odpustit svou naivitu, ze jsem mohla nekomu skocit na takovyhle reci!!! Postupem casu si uvedomuju, ze neni vsechno tak spatne jak se zda, jen se z toho stavu musis dostat, dostat se svymi silami a svou vuli. Nemuzu vubec spat a jsem v tezkem stresu, tak se zachranuju bylinkama. Trezalka, kozlik... Nemam praci uz pul roku, tak posilam zivotopisy kam jen muzu. Clovek se musi nejak zachranit! Hlavu vzhuru! Nejakej blb ti nestoji za tve trapeni a porouchane nervy, zdravi mas jen jedno! Vse bude OK, uvidis!

dekuju vam moc za prispevky, hodne to povzbudi.. sice jen na chvili, ale i za tu chvili jsem rada.. premyslela jsem a asi zkusim psychologa. Stavy ktery mam, prozivam uz dlouho, neni to jen tim rozchodem, ale samozrejme na tom hodne pridal, ze to je horsi.. snad mi to pomuze, uz chci videt nejaky smysl zivota

nesmutni,bude lépe,vím to

Ahoj,
s mým přítelem jsme byli spolu dva a půl roku. Předevčírem jsme se rozešli. Přestal mě milovat. Měl mě jen rád a věděl, že mě tim trápí, že potřebuji lásku. Mazlili jsme se, on mě utišoval, bylo to překrásné loučení. Teď je konec, nemohu tomu věřit. Byl z několika předtím nevydařených vztahů pro mě ten nejlepší. Bohužel, to je život. Pomáhá mi číst si příhody všech ostatních, pomáhá mi vědomí, že seto nestalo jen mě. Že je na světě mnoho takových žen. Pomáhá mi síla, že chci, aby si mě pamatoval důstojnou, hodnou lásky. Proto mu zatím nevolám, je to těžké, chtěla bych, ale vím, že by to vše jen zhoršovalo...Proto budu bojovat, že vše bude dobré, budu mu přát, aby se jednou zamiloval a byl šťastný...stejně to si přeji pro sebe. Nikdy na něj nezapomenu...a ani on na mě :-) ...pláču..už druhým dnem. Ale co víc zmůžu? Kdo mě přestal milovat, nezačne...

POZOR-POZOR Neberte zadne prasky!!!pijte caj z třezaky tečkovane 2xdenne,zaruceny vysledek.

Markéto,jsi šlechetná žena,mimořádně vnímavá a citlivá.Určitě si brzy najdeš do svého srdce náhradu,stejně tak dobrou a láskyplnou.Zasloužíš si ji.

Ahoj uplně chápu jak ti je.Mě utekl na nový rok manžel po 8 letech,ale ještě takovým způsobem že je to neskutečný příběh.Mám taky deprese,nic mě nebaví,všechno co mě předtím zajímalo mě už netěší.Bydlím ted sama v bytě,který jsme si spolu zařídili a všechno mi připomíná jeho každá blbost.Čeká mě rozvod,takže nervy a nervy.

Ahoj holky,já mám taky deprese,můj chlap mě dokáže někdy tak psychicky zdeptat,že nemám chuť žít,máme spolu 4letou dcerku,o to je to horší,nejraději bych se zbalila a odjela pryč,ale co dítě?Nemám se fakt ani komu svěřit,nemám rodiče ani sourozence,ještě ke všemu se léčím na paniku,teď přes měsíc beru paroxetin,ůzkost zmizela i ta panika,ale když je doma blbá nálada,tak ty léky vůbec nefungují.Můj chlap mě fakt se-re,už hodněkrát říkal,že od nás odejde,a že si vemu sama na triko jak dceru vychovám,že nemá žádnou disciplínu a to jen proto,že nechce papat polívku,on ji pořád nutí do jídla až tak,že se jednou poblinkala chudina.já už se na něj nemůžu ani podívat,mám z něho neurozu,jenže jsme na něm finančně závislé,já i kdybych chtěla chodit do práce,jsem psychicky na tom tak blbě,že si na to netroufám ani pomyslet.

ahoj,máš to taky hrozné.Já mám ted takový stavy uzkosti a pocitu prázdna.Jako bych byla chodící mrtvola a ne člověk.Manžel si ted vesele užívá s jinou,jemu všechno jedno,myslí si že našel nový štěstí.Seznámil se s ní přes internet a po pár týdnech s ní začal bydlet natrvalo,přitom se nemohli ani moc dobře znát.Nejhorší že mi neřekl důvod proč si našel jinou a asi mě to ani neřekne.Hrozně mě chybí,byla jsem s ním tak spokojená a ted to jde se mnou z kopce.Jíst mě nechutná,nic mě nebaví,nemám pro koho žít.Beru antidepresiva ale ty nějak nepomáhají.

Ahoj Monco
Vim presne jak se citis,me opustil pritel po roce a pul,aaabsolutne jsem to necekala,meli jsme vsechno,milovali jsme se a porad mi rikal ze o me bude bojovat,potom jsme se nejak zacali hadat a on se odstehoval bylo to taky v lednu,zhroutila jsem se tyden jsem nespala a nejedla.Nakonec jsem skoncila v psychiatricke lecebne kde mi zjistili bipolarni poruchu.Nastesti se o me zacal starat hodne dobry kamarad a ted jsme spolu a jsem za nej moc rada,strasne mi pomohl.Jen ti chci rict ze urcite potkas nekoho lepsiho a ze nikdy neni tak hrozne aby mohlo byt jeste hur.Me to trvalo skoro dva roky nez jsem se z toho dostala,chodila jsem i k psychologovi,ted navstevuji psychiatra ale kvuli moji bipolarni poruse.Drzim palecky