Diskuse - "Panikářky"

Dáši, já fakt vím, že my nemůžeme se píše tvrdé Y . Aby jsi si nemyslela, že jsem úplný blb. Sama nevím, jak se mi to tam vždycky může dostat.

Miri, moc bych ráda, kdyby nám to osobní setkání mohlo vyjít :-). Na koupání se MOOOOC těším a na fotky se taky moc ráda podívám. Tak zatím papá. Dáša

Andri, aklimatizace jakš takš. Akorát od včera ten krk. Ale fakt jsem zjistila, že to cestování je trošku náročný, hlavně kvůli té aklimatizaci potom. U psychiatra celkem nic moc nového. Mám pokračovat v léčbě, vystavování se situacím, které mi dělají problémy a přijít za měsíc. Tak to už asi bude pokračovat pokaždé. Nic moc nového se od něj asi už nedozvím. Ale je to dobrý psychiatr. Potvrdila mi to jedna kamarádka tady, co ho zná. Taky trpí PP už deset let. Tak mám i tady spřízněnou duši. Jinak Andri, četla jsem ty tvoje zkušenosti z prvního manželství, to je síla. Vůbec nechápu, jak jsi to mohla zvládnout. A ty Miri maminku, co měla problém s alkoholem...Já mám moc fajn rodiče, dětství úplně fajn. Až v dospělosti spíš negativní zkušenost s jedním přítelem, co trpěl depresemi a nechtěl s tím nic dělat a pak ty dvoje úmrtí a PP byla na světě. Tak se holky držte. Dáša

Andrejko sny mívám dost živé,ale nic děsivého.Někdy žádný nemám, nebo ho spíš zaspím. Nevím co se mi tam v té hlavě v noci odehrává.Lidský mozek je dost složitá věc a když začne blbnout tak ještě složitější.

Jiři, buď ráda, že nemáš žádné sny.Já mám každý den sny, že bych mohla psát romány.Je to snad nějaká porucha. A není to vůbec příjemné. Někdy se pak ráno probudím a jsem z toho celá zblblá.Tak se drž M

Dáši, buď ráda, že máš takové rodiče. Pěkné dětství je velký vklad do života. Já jsem měla do svých 12 let taky moc pěkné dětství.Naši se nám moc věnovali. Otec nás vedl ke sportu,nenechal nás chvíli zahálet, vedl nás k lásce ke knihám atd. Ale potom se s matkou z trucu rozešli a matka pak začala s tím pitím.Kdyby se dalo těch deset let vymazat. Ale po materiální stránce nám oba rodiče dali maximum. I ta matka nás zaopatřila.
Ona taky trpěla těmi panikami, tak si někdy říkám,jestli to tím nepřebíjela.Tak pá M

Miri, je to pravda, že dobré dětství je velký vklad do života. A moc si vážím mých rodičů. Jsou opravdu úžasní. Mrzí mě, když ostatní to nemůžou zažít...
Tak zatím taky pá. Dáša

Ahoj holky ... hezkej večer ...
Mirko.....
Hlásím, že jsem výstavu jsem přežila ..... čekala jsem to mnohem horší, ale asi ta AD mají nějakej vliv ... dobrej. Pak jsem jela s holkama ještě do Budějic, ale cestou domu jsem se zas rozbrečela ... prostě mi s nima bylo fajn a vracela jsem se sice domů, ale kde si všichni myslí, že jsem hypochondr:-( Takže ale globálně jsem zažila po dlouhý době hezkej.
Jiří,
děkuju za odpověď ohledně těch nočních pp. Třeba ti opravdu pomohou nějaká dobře mířená AD, protože když nespíš v noci, nemůžeš celej den stát za nic.
Dáší,
čtu, že jsi zas ve sladké Francii. Co se týče toho potkat se s někým stejně "postiženým" to mě už taky napadlo, asi by to bylo fajn ... že by jsme udělali hromadný Panický zájezd na Eiffelovku ? :-)))
Krásnej večer holky .....

Andrejko, Mirko a všechny, vy jste fakt zlatíčka, dokážete přes všechny strázně povzbudit. Pro mně už to je droga, musím nakouknout, hned jakmile mám chvíli čas. Mirko, Ty asi máš na důchod ještě čas.. Moc se v tom nevyznám. Já jenom pro ilustraci. Věkově jsem babka do důchodu, ale pravdou je že vzhledem k mému nekonformnímu způsobu života a náhledu na svět se tak zdaleka necítím a dle názoru jiných ani na to zatím nevypadám. U PC nesedí rozklepaná ustrašná stařena, která chce zabírat místo mladým, perspektivním. Od roku 90 po návratu z ciziny, kde jsme nějakou žili u rodičů manžela (cizinec, již jsme rozvedeni), mimochodem v jedné evropské metropoli (a šlo to i bez agory, kupodivu!) jsem začala pracovat jako vedoucí kult. zařízení v krásném historickém objektu. Sál pro 250 osob!!! Já, která z jiných prchá! Galerie. To snad není ani práce, protože se setkávám velmi často s veřejně známými lidmi, přes umělce, politiky apod. Člověka taková setkání obohatí, vnáší do života určité vzrušení. Dost mně to pohltilo, soukromý život šel téměř stranou. Není to práce od-do, prac doba je pružná, což mi vyhovuje.A od toho se odvíjí teď ten strach s nasazení AD, protože to byl vždy těžký rozhoz, abych nějak neselhala nebo se neplácala na neschopenkách a zaměstnavatel mně na základě toho nechtěl poslat do starého železa. Andrejko, já jsem si vždycky přála osobně poznat někoho, kdo má stejný problém, ale asi když o tom mlčím, tak co bych chtěla. Jinak vidím, že jste všechny velmi činorodé, já když mám na krku nějakou fyzickou práci, jsem taková příjemně uvolněná. Ta námaha člověku prospívá. Mirko, se synem jsem si také užila a ještě uřívám své, já jsem vždy byla pro velmi liberální způsob výchovy, tolerovala kdeco a nějak se mi to vymklo, ale myslím, že jsou i zoufalejší matky. Andrejko, ten Tvůj život by fakt vydal na román, moc Tě lituji, jsi statečná a buď ráda, že máš kuchaře, to by se mi hodilo! Mirko, chápu, také bývám dojatá, a to nejsem žádná plačka. Tak jsem se zase vykecala, dobrou noc!

Apple, ten zájezd bych brala, ani by to nemusela být věž v Paříži, ale třeba takové setkání uprostřed republiky abychom to měly všechny stejně daleko.

Tak se po pár dnech zase ozývám. Není mi moc fajn, volné dny jsem tak trochu probulila. Za chvíli klušu ke gynekologovi, tak jsem úplně rozsypaná, aby mi něci nenašel. Menstruaci jsem nedostala a jsem děsně rozhozená. Je mi 49 let, tak nevím, jestli to třeba už není k přechodu. Jsem taky babča i když tak nevypadám a necítím se tak, ale dneska se cítím na sto let. Děvenky, držte mi palce ať jsem zdravá a já vám písnu jak jsem dopadla. Jsem ráda že jste tu se mnou. Musím se s tím někomu svěřit, moc mi to pomáhá.

Jituš, uvidíš,že to nic nebude.někdy se stává nebo aspoň mě ,že to nedostanu kvůli těm nervům.taky jsem kvůli tomu lítala a jsem zdravá jak řípa. A nebo je to opravdu k tomu přechodu. Moje mamka to nemá od 50 tak to klidně může být. jinak vím jak se cítíš já jedu dneska k obvodním a z toho já mám největší hrůzu. Takže si dokážu představit jak jsi vyklepaná. Já už totiž půl roku marodím a on je na mě kvůli tomu dost nepříjemnej. Abych to upřesnila. byla jsem v listopadu na zmenšení prsů kvůli zádům. po třech měsících to vypadalo,že to bude dobré,ale najednou to začalo hnisat. Na mamárním mě do práce ještě nechcou pustit a tenhle magor( prominte,že tak sprostě) má pořád nějaké výhrady. Tak jsem zvědavá jak se bude chovat dnes. Jitu držím ti palečky a přeji všem krásný den

Tak jsem zpátky od doktora. Je vyplavenej, teče mu voda ze stropu tak neordinuje. Já z toho celou noc nespím a další je přede mnou. Nemám já smůlu? Jiřko, s tím obvoďákem ti rozumím, ani nevíš jak. Mám totiž to samý. Bručoun, nějaký nervy nebo deprese ho absolutně nezajímaji, to musím zvládnout sama a když k němu jdu tak se klepu jako ratlík a vůbec mi nemůže změřit tlak jak mi lítá a on je pak děsně naštvanej.

Ahoj Světlanko, mluvíš, jak můj manžel, včera večer jsem mu říkala, jak se chystám do Brna za Mirkou, A do Jihlavy za Alčou, a tak mi říkal,že do Francie za Dášou už to budu mít trochu z ruky!!! I ta Apple- jížní čechy není kousek, a právě ho taky napadlo, at uděláme sraz někde na přelomu čech a moravy, aby to měli všichni zhruba stejně daleko. Byla by to asi prča, všichni v ruce H2O, brýle na očích...

Ahoj Jiři, tak to máš pravdu, ale musí to být pro tebe velmi vyčerpávající, v noci má mozek vypnout a odpočívat, a vůbec celé tělo, nedokážu si představit, že bych pak mohla přes den fungovat, vstávám jen párkrát k malé, a můžu ti říct, že jsem ráno dost mimo!