Diskuse - Panikařky 5

Ahoj Lauro,no jo jsem také zdravotník.Původně jsem dětská sestra,ale pak jsem si ještě udělala VOŠ a pracuju jako fyzioterapeut.Tehdy kolem té embolky se to divně schrulo.Brala jsemHAK-Chloe a byla jsem po ní strašně nateklá,tak jsem to vysadila a dostala pak šíleně silné měsíčky,akorát se mi to přihodilo v práci,každých 10 min. jsem běhala na WC,celá proteklá až na zem,ale nechtěla jsem jít na PN,tak jsem vběhla vedle do ordinace k lékařce,ketrá není má obvodní,ale spolupracujeme a máme ordinace vedle sebe a ta mi jako PP píchla Canavit-vitamín K,který má srářlivé účinky,no a patrně to k té embolce přispělo.Ten den mě jen šíleně bolely záda,ale na to jsem rozhodně nekladla žádný důraz,druhý den jsem byla doma.Pracuji totiž při mateřské,ráno u mě byla kámoška ,já ji pak šla doprovodit s kočárkem a mrnětem domů,abychom se prošly a začalo se mi děsně špatně dýchat,tak jsem rychle nějak došla domů a uložila malou spinkat a říkala jsem si,že jsem možná měla větší ztrátu krve a že si lehnu s malou a náhle mě začalo silně bolet na levé straně hrudníku a dýchání se zhoršovalo.Pořád jsem tomu nechtěla věnovat pozornost a šla jsem druhý den do práce a říkala jsem si,že to tam snad celé rozchodím,ale nerozchodila.Po práci mě mamka odvezla rovnou k lékaři.Možná kdyby bylo na mě,tak ani nikam nepůjdu...No zdravotník...Ale jse pravda,že pak jsem už strach měla,i když ne žádná panika.Já jsem se nebála vůbec o sebe,ale o to,že mám na této zemi ještě příliš mnoho nedokončených věcí,včetně starání se o děti,tak jsem prosila Boha,ať si mě k sobě ještě nebere,že jsem mladá a chci ještě nějaký čas být se svými dětmi,že mě potřebují.....Nebyl to příjemný zážitek.A jelikož jsem zdravotník a myslím si,že se velmi pěkně chovám ke svým pacientům,tak o to víc mě mrzela arogance některých zdravotníků v nemocnici...ale neboj,poradila jsem si s nimi.Byl u mě manžel a dodnes vzpomíná,jak jsem dala doktora velmi slušným způsobem a bez křiku do latě...

Mě taky.....tedy holky to si užíváte, myslím s tou embolí a vůbec.....ja jsem o tom psala už někdy ze začátku.Manžel mě odvezl s dušností a zrychleným tepem v loni , podle odběrů někde sraženina byla a podle CT plic potom ne , píchali mi injekce do břicha a warfarin...pak jsem sama jela na karlák po té hospitalizaci v léčebně na odběry kůli tromboze ,ale vše bylo o.k ,ale všude se ptali ,nebrala jste antikoncepci??Takže ta to může způsobit také a řekla mi to naše primářka na jednom oddělení.Ajko, Ivanko, Siva,Majulko, zkuste to hodit za hlavu ,ale mě to nějak nejde......pa všem

A myslis, ze se da ta slabsi embolie prejit bez leceni, nebo ze to nejde bez tech injekci a leku? Teda Verun, ja te fakt obdivuju. Hlavne se mi zda, jak to ctu, ze jste vsechny skvele mamy a starate se o deti, i kdyz samy jste na tom nekdy bidne.. uz vidim sebe, mam problemy sama se sebou...
A Verun, delas v Praze?

Marti,mam asi uplne blbou otazku, ale to vis, ja jsem panikarka prave pres to dychani, tak se nemuzu nezeptat... ta dusnost u tebe byla asi hodne silna, kdyz te manzel vezl do nemocnice, ze? Jako ze ses nemohla nadechnout?

A holky, muzu se jeste zeptat, jetsli byste si v tom stavu embolie byly schopne zavolat samy kdyztak zachranku? Ja jsem se casto desila toho, ze kdyby se mi neco stalo, ze jsem doma sama, a ze to zavolani nezvladnu... tak diky za odpovedi, a prominte mi, ze vam takhle zase vyvolavam neprijemne vzpominky, myslim, ze uz mame dnes vseho opravdu dost... slibuju, uz pak budu hodna:)))

Marto,kokám,že jsme to měli velmi podobné.Já se pak o všem bavila se svým kámošem.Je lékař a pracuje na Karláku na neurologii a ten miřekl,ať už nikdy neberu antikoncepci,že to u žen nad 30 let a po 2 porodech nerad vidí,takže na té HAK ,Marti,skutečně něco je.
Ještě k té Jiťulce.Mám babičku,už jsem to tu psala.Trpí maniodeprsivitou a nyní má zrovna fázi deprese.Bydlíme v jednom domě a když jsem v práci,tak na ní závisí hlídání mé malé Haničky-3 roky.Ona ty výkyvy nálad mívala vždy.zhruba půl roku depku a pak najednou šílenou mánii.Je dost obtížné to soužití s ní tady v jednom domě...ale to nic,nemiluju ji o nic méně...toto jsem psát nechtěla.Jen jsem se s ní minulý týden strašně kvůli jejímu stavu pohádala.Snažila jsem se s ní promluvit,aby se léčila,ale to ona absolutně nikdy nechtěla a nechce.Pořád si na něco ztěžuje,vidím,jak jí není dobře,nemůže spát,je úplně k.o.,ale mé rady přijmout nechtěla...takže závěrem: Komu není rady,tomu není pomoci....Já pomáhám lidem v práci moc a moc,ale kdo tu pomoc nechce přijmout a smozřejmě mám takové pacienty,tak je nechám být a respektuji jejich rozhodnutí,nikdy jim nic nevyčítám,ale pomoc,tu ať ode mě pak už nežádají.Na to nemám dostatek sil....Berušky,pochopily jste mě?

Laurinko,já jsem ze severu-z Liberce jako majulenka.Ten můj kamarád je také Liberečák,ale po medicíně zakotvil ve VFN na Karláku a už nám tam zůstal.Mně je 32 a mám hočičky-10a 3 roky.A kolik je tobě a co děláš za práci..myslím,že stodoješ? A co?

MAJULKO, je mi jasné, že prožitek deprese je asi neco odlišného než u PP a fakt nejsem odborník přes choroby duševní. Ale ta holka je sama doma, navštěvují jí rodiče a myslím, i kdyby neměli hezký stav museli by poznat, že je jiná a odvezli by jí do nemocnice. Znají jí přece dlouho a nevěřím, že jsou tak lhostejní, aby ji nechali být, kdyby se její stav prudce odchýlil od normálu.Věřím na konflikty, ale ne na naprostý nezájem. To by museli být pošahaní a to by jim nedovolili adoptovat dítě.Nedovolim si ji soudit ani posuzovat a pokusím se tím nezabývat.Navíc, když tady čtu jaké vážné problémy mají zdejší děvčata, třeba taková Missan - asi Míša- to je opravdu velká lidská tragédie, protože nic není horší, když se matce narodí těžce postižené děcko. A Míša má opravdu těžce postiženého chlapečka, a bojuje. To je podle mě frajerka.Majulenko, krásný večer.MISSANKO, psala jsem ti odkaz na panikářky 4, našla jsem tvůj příspěvek na jedné diskuzi o goldenhaurově chorobě. Četla jsem jaké postižení má tvůj syn.Psala jsem ti, že tě obdivuji, protože to musíš být nesmírně silná osůbka.Ptala jsem se na tvé zázemí a podporu v rodině.Je ti asi 24 let ? Možná se pletu, ale zajímalo by mě, jak je možné v dnešní době ultrazvuků a genetickývh testů, že se narodí takto postižené dítě.A navíc máš před sebou umělý přechod? Ve 26 letech ? Chudinečko malá.

Ja studuju, na filde filmovou vedu a filologii. Je mi 24 a praci delam spis prilezitostne pri studiu.. Deti jeste nemam a casto jsme premyslela nad tim, jestli nekdo s PP a uzkostmi a labilitou muze vychovavat deti, jetsli z nich neudela to same, ale kdyz vas tu tak ctu, myslim si, ze jste skvele maminy, a ze se o sve deti skvele starate, tak uz to taky tak dramaticky neberu, uz se na deti celkem tesim:)) taky si rikam, ze by se mi naopak vsechny tyhle problemy s PP mohly snizit, ze uz se nebudu jednou s detmi treba tak pozorovat, ale budu se soustredit spis na ne...

Berušky,tak vám napíšu dnes něco pro zasmání.jak už víte,mám psa a kočku.Kočička je taková normální ,mourovatá a jmenuje se Pepinka a pejsek je Zlatý Retrívr a jmenuje se Endy....Loni v zimě jsme s mužem zjistili,že Pepinka má stále ten svůj záchodek na chodbě plný čůrání a ještě se přičůrává doma,ale jinak vypadala spokojeně..pes taky nic neříkal...Ale mě to začalo dělat starosti a řekla jsem manželovi,že musíme s kočkou na veterinu,že má určitě nemocné ledviny.Den na to vyběhnu pro něco na chodbu..a teď mi promiňte ten výraz,ale jinak se to popsat nedá,c**al jí do jejího lavorku pes.No a jak je velký,tak toho bylo požehnaně ,no a ona zase natruc čůrala doma...Ještě že jsme s ní na tu veterinu nejeli,byli bychom tam za totální blázny.

Jednou v létě jsem zase drbala Pepinku a najednou koukám,že má na tlapičce klíště,tak jsem ji to mazala ,kroutila...no nešlo to.Ona se dost bránila,tak ji manžel pak už držel a já si na to vzala pinzetu a chtělají to klíště prostě vyrvat..Ale v tom zazvonil telefon a volala tchýně a jelikož vždy měla spoustu koček,tak jí to celé říkám a ona vybuchla s míchy a řekla mi,že to na té tlapce má Pepka prst..a já jí ho málem vyrvala...Holky,fakt u nás je pořád veselo....
pa pa Berunky a doufám,že jste se zasmály!!!???

Verunko pochopili jsme tě:) a máš pravdu,komu není rady,tomu není pomoci. Já se jen o Jitku tak bála,když jsem četla příspěvky o konci,že se mi udělalo až zle,tak se nedivím Martusce a holkam,že je to taky tak vyplasilo a volali všude.Víte jak na tom s psychikou jsme a když tu někdo píše pořád že se chce zabít,tak nás to všechny rozhodi :-(nezlobím se na ní už vůbec,ale rezignuji na pomoc.

Tak Berušky,malá spinká a já jsem musela chvíli trávit v koupelně,protože jsem teď vše přečetla a strašně se klepu a spustila se mi krev z nosu,sama od sebe a nešlo to chvíli zastavit.Teď už jsem v pořádku a ještě jsem si pro jistotu nakapala 40.Házím to za hlavu,nemám na to sílu!!!JITUŠ zoufale jsi volala o pomoc,všichni jsme ze sebe dali co šlo,odmítla jsi hospitalizaci,odmítla jsi radu paní doktorky Ivanky,odmítla jsi pomoc od Martičky,že za tebou pošle někoho z Centra,odmítla jsi pomoc své kamarádky,já skutečně 3 dny nosím jen tebe v hlavě a už nevím jak ti pomoc když o to nestojíš.Jsem totálně vyčerpaná a moc potřebuju sílu pro svojí holčičku,pro ležící babičku,pro funkčnost mojí rodiny a hlavně i sama pro sebe.Nezlob se ale už nebudu reagovat.VĚRUŠKO,krásně jsi to napsala,nebojíš se o sebe,ale o děti,ano já také mívám strach,když mně něco moc bolí a mám jít s tím k doktorovi,aby mi neřekl něco špatného.Já tu MUSÍM BÝT pro moje sluníčko,babičky jsou moc staré,sourozenci jeden lepší jak druhý a ona má jen mně a taťku a my tu musíme žít dokud nebude naprosto samostatná.Berušky jdu si uvařit čajík-Medový polibek a vrátím se!!!

Laurinko chápu jak to máš s tím dusenim.já to mám jen občas a to vždy panikarim taky že se udusim!V týdnu se mi to stalo a já začala přemýšlet a najednou se mi zdálo,že se mi zvětšuje jazyk a já se začala bát. Musela jsem odpoutat pozornost,nebo bych si to duseni vyvolala:) Verunko děkuju teď jsem se konečně zasmála jak si psala o kočičce a pejskovi :) to je úžasný:) ty zvířátka jsou prostě boží .

SIMONKO, uklidni se, nemůžeš se trápit kvůli někomu, když je to jako když hrách na stěnu házíš. Ale rozumím ti, protože i mě se po přečtení posledních příspěvcích udělalo zle a rozčílilo mě to.A co si to neustále kapeš ? Kozlíkové kapky nebo nějakou jinou dobrůtku ?

Majiku, to s tim pocoitem zvetsujiciho se jazyka jsem taky obcas mivala. Jsme to ale paka:)) Jen by me zajimalo, jestli Marta a Veronika, kdyz mely tu embolii, jetsli se to opravdu dalo poznat, jako ze jste mely opravdu vazne porbelmy s dychanim, nebo bolesti? Ale tu zachranku byste si zvladly zavolat, ze jo?:))jsem hrozna, nez se to nedozvim, nedam pokoj. A Majiku, jak se ti dari odputavat tu pozornost? Kazdopadne jsi statecna, ze to zvladas bez Ad!! Holky, taky bych rada napsala neco veseleho, ale zrovna me nic nenapada:)), tak aspon preju hezky vecer s pany manzely:)))