Diskuse - PANIKÁŘKY-4.POKRAČOVÁNÍ

Jinak své příspěvky odesílám na několikerý pokus. Asi je přetížený server, protože občas píšu i do jiných diskuzí, kde není tak mnoho příspěvků a odesílá se mi to stejně špatně. Tak holky, trpělivost a nepanikařte.

Lauri, mňa si naše Berušky "našli", ja som napísala úplne zúfalá príspevok Hypochonria (nájdeš si ho aby som tu neopisovala to, čo už všetci tu so mnou zažili) a tam sa mi ozvali Mirka, Martuška, Majulka a Ajka a oni ma pozvali k sebe, teda sem do panikárok.A to keď si prečítaš, tak budeš vedieť aký som panikár. Ako Brno! A to sťahovanie hrdla už presne neviem kedy to začalo, ja som vlastne na tretích AD ale určite to spájam s dobou užívania AD. Ja som si našla veľmi blbú dg, ktorá má súvis so serotoninom a tak mám všetky príznaky jednak jedneho nádoru a jednak i vedľaj. účinkov AD - tie idú cez serotonergný systém. Žiaľ a tak si občas myslím, že to mám z toho nádoru a občas sa mi podarí vyplodiť v mysli myšlienku, že je to psychika... A plácam sa v tom a plácam. Ale tieto naše Berušky ma doslova chytili za ruku a srdce a vedú ma a ja bez nich nemôžem už existovať. Vďaka bohu za túto diskusiu a tú ohromnú ľudskú pomoc a podporu. Vítam Ťa tu medzi nami statošná Lauri. Ivana

Ivanko, děkuju ,jsem opravdu vyčerpaná ,ale už je mi lépe....at je už i TOBĚ!Jituš ví , co jsem jí nabidla ,můžu jí dostat na karlák...ale nechce a já jsem jak už psala pani doktorka , nabidla pomoc a ona nechce, tak co můžu více....vždyt mi rozumíš....Mirko ,chybíš mi tu pa všem

Kocenky,me to nebere a nebere.

Milacenky,zalozte 5ku,prosim prosim,me to vubec nebere,vzdycky se rozepisu a ono nic.Pusinky vsem

Ajka, milá a drahá Ajuška, Ty si to krásne Jitulke dnes napísala, veľmi Ťa obdivujem, všetko čo si napísala je úplne krásne vysvetlené a podané s citom a pochopením, si úžasne roztomilá ( a teraz sa Chocholuš môžeš aj po....).Bojim sa písať dlhé veci, nech sa mi to podarí odoslať. Objímam Ťa, Ivana

Ivanko a Ajulko...děkuji...nelze mi vydechnout...a nelze mi si ulevit....ale moc děkuji....moc....Laurince také....Ivanko vystihla jsi to...to se mi nedaří....zahnat zlé myšlenyk a vydechnout....nevím, co se to děje...cítím se mimo své tělo...hrozný pocit....proto se mohu jen opakovat, že děkuji a nevím ... co více dát...abych byla správná...dobrá duše...mám vás moc moc ráda....

Martičko..děkuji!!!!

Jitulka, verím, že toľko schudla, ja som šla s váhou tiež dolu ale musíš jesť a piť. A prosím Ťa, vieš mi povedať prečo sa tak bojíš isť na hospitalizáciu? Ja pracujem na psychiatrii a tam máme sanatórne oddelenie, to otvorené oddelenie (momochodom žiadne mreže už nikde neexistujú a dávno) máme na poschodí nerozbitné okná ale tie chránia pacientov. Ja keby som nepracovala u nás na psych. tak si tam idem ľahnúť ale ale jednoducho sa mi nedá komunikovať s kolegami a nadriadenými ( a to sú mi vlastne všetci lekári) o mojich intímnych pocitoch. A tak by som to bola potrebovala. Viem, že by Ťa nikto nikde nezatvoril, nedávno bola u nás moja spolužiačka zo strednej školy a je teda tiež sestrička aj VŠ školu má, nedávno končila o rok skôr ako ja a nezvládla tragickú smrť manžela, potrebovala akútne pomoc a ležala u nás. A dnes znova pracuje na svojom oddelení, chodí na kontroly, užíva lieky a cíti sa dobre a to celá nemocnica vedela o nej, lebo jej zosnulý manžel bol tiež zdravotník. Odhoď predsudky, čítaj zlatko čo Ti tu so srdcom na dlani píšemš a radíme. Č9taš všetko čo píšeme? Než Ti Esprital zaberie to potrvá a čo do tej doby? Voláš o pomoc a veľmi a ja viem, že ju potrebuješ, tak choď si ľahnúť na oddelenie, Tvoj život má obrovskú cenu, takto sa utýraš, písala som Ti, že nie si sama, sme tu pre Teba my, zlatá pani doktorka Ivanka Ti s toľkou láskou a vľúdnosťou písala i nám dala rady pre Teba, robila si o Teba starosť a iste i robí, nie je nám zďaleka jedno ako sa cítiš a čo prežívaš, ak nám aspoň torchu veríš, tak vstaň, obleč sa a choď, vždy môžeš odtiaľ dobrovoľne odísť, hospitalizácia je dobrovoľná!!! Napíš mi, prosím Ivana

Ivanko...když budu konkrétní...měla jsem 55kg....teď vážím 45kg...a ač si nařizuji jíst a pít....stejně to nikam nevede...neboť ta psychika asi udělá své....hospitalizace se bojím...to ano...na té biopsii....ke mně mohli jen lidičky na požádání a povolení, jinak jsem tam byla zavřena a na psychiatrii se bojím...že mě úplně odříznou od světa...moc mě mrzí, že máš ještě trápení a zda jsi v tom prostředí, tak se prosím neboj a lehni i v oddělení, kde máš známé, však oni porozumí???vím ... radím ... a sama odmítám hospitalizaci.....ale já se opravdu bojím toho.....nevím, jak to sama zvládnout...co udělat???papapa a děkuji...

Martinka sluničko, vidíš, dnes je tu úroda príspevkov, ako sa máš? Nedávno tu naša Martinka bola na dva dni na zubnej kontrole a na očkovaní lebo ide na dovolenku v lednu.Tak som i na Teba myslela.Že je Londýn nádherne vysvietený a vianočne vyzdobený.Ty aspoň prídeš toho 26.12., to bude radosti doma , však? Objímam Ťa, s láskou Ivana

Ajko, to s tim domeckem chapu, to je taky muj sen:)) taky obcas citim strach, abych si v zachvatu paniky nebo uzkosti (ale nechci to dramatizovat - hodne se mi to zlepsilo) neco neudelala, aby mi proste nehrablo.jsem totiz velky p**era:)) a vzdycky, kdyz na me prijde trosinku silnejsi uzkost, hned premyslim nad tim, ze takhle nedokazu zit a bla bla. ale to asi napada kazdeho. mylsim, ze si to hodne sugeruji, jako spoustu veci:))) 2 mesice s AD jsou preci jen jeste malo...ja ani neocekavam, ze to bude nekdy uplne jako driv, ale to by ani neslo, clovek se proste zmenil, nejen ovsem v negativnim smyslu. a holky, muzu se zeptat, kolik vam je? a vetsina z vas je asi z Prahy, jak jsme pochopila, ze?

Jituš moc by mně mrzelo jak píšeš,že tě napadám,to skutečně tak není,mnoho z nás má obrovské problémy samy se sebou a mně jen prostě dnes už ruply nervy,půl dne jsem proplakala,jsem oteklá jak králík při mixematoze a nemůžu se sklidnit,pořád se klepu.Vydala jsem moc sil na tvou pomoc,ale jak píše paní doktorka Ivanka:Přímo cituji,můžeš si to najít zpět:Měly byste zauvažovat,jestli by nebylo teď vhodné toho člověka ignorovat.Možná bych ti mohla napsat neuvěřitelné číslo příspěvků,kdy tě prosíme,aby ses dala hospitalizovat.My jsme taky Jituš ze všeho moc vyčerpané a ty skutečně nebereš naše rady vážně a hlavně o tu skutečnou pomoc asi nestojíš.Prosím tě nezlob se na mně,ale je to tak.Tvoje telefonáty se naprosto odlišují od toho co tady píšeš,ale já ti rozumím,jen si to špatně vykládáš.Pokud jsem ti nějak ublížila prosím odpusť mi.Dnes jsem do tebe dala všechnu sílu co jsem měla.Celou noc jsem po tvém telefonátu nespala.Musím nabrat novou sílu,ale nesmím ochudit mojí rodinu,ta je na prvním místě.Promiň.

Berušky,postupně se prokousávám dnešními příspěvky,ale je jich hodně ,a tak mi to jde pomalu.
Ivanečko naše dobrá,jak se cítíš?????Jak bylo v práci?Velmi často na tebe myslím,jak jsi nesmírně citlivá a empatická.
Mám dnes velmi špatnou zprávu o tom mém známém s ca prostaty.Teprve nyní po 3 měs. po operaci mu řekli,že to nešlo celé vyoperovat a ty bolesti jsou od metastáz,už skoro nemůže chodit.Je mi z toho velmi smutno a těžko.Jen se bojím,aby moc netrpěl.Zeptám se ho,zda ho můžu zkusit léčit rukama,ale ještě to celé zkonzultuji s tím svým pacientem.Mám na něj telefon.

Jinak ,jak jsem už psala,jsem dnes doma,ale teprve teď jsem se zastavila.Musela jsem hned ráno utíkat do města vyřizovat úřady,pak nakoupit,k obědu jsem čekala návštěvu,tak jsem smažila žízky a brambůrky.Mezitím jsem utíkala pro maličkou do školky,pak přišla ze školy i Mařenka,potom ta má návštěva-sestřenice-stříhala mě a barvila vlasy,pak jsem rychle pekla dort a uklízela.Mařenka totiž dnes spinká ve škole-mají akci "Noc se strašidly" a chtěla s dětmi ještě dooslavit ty narozky,proto ten dort.Mezitím mě strašně dnes zlobila ta maličká treperenda.Pak jsem večer odvedla Mařenku do školy,po té nakrmila a vykoupala Haničku a uložila ji spát...No a nyní konečně zcela poprvé za celý den sedím a jsem šťastná,že vám můžu napsat.Jen doufám,že mi to veme....???
Jinak co se týče mého zdrav.stavu,tak už jen maličko dosmrkávám a dokašlávám a cítím se moc dobře.
Ivanko,pápá a napiš mi.Strašně moc mě to poteší!!!! Pusinku!!! Veronika

Jitko ale ako Ti máme pomôcť? Mne je už lepšie, ja nie som sama v duši s myšlienkami na skončenie života. Ale bola som!! A aj tu som to pred niekoľkými týždňami naznačila a preto viem, že to je strašné zažiť a nedá sa to vôľou prekonať, je to obrovský chaos v duši, nesmierny des, a veľmi nevypočítateľný stav! Odrezaná od sveta si teraz predsa! I keby Ti celý svet ležal pri nohách, Ty nie si schopná ho vnímať. A je tou chorobou, lebo je to choroba! A vážna, ohrozuje i život! 45 kg je strašne málo, to organizmus veľmi trpí i metabolizmus nemôže pracovať ako má. Koľko mg Espritalu máš teraz? A na začiatku liečby je riziko suicídia najvyššie, musíš to hlásiť lekárovi, a ide víkend, pochop, nikto ťa nikam nezatvorí,dajú Ti infúzie s psychofarmakami, to doma nejde, Esprital má pomalý (aj oproti iným AD) nástup účinku a Tvoj lekár ani len netuší, že sa takto cítiš! Psychologa máš na 13.12 ale Ty teraz akútne potrebuješ psychiatra a to je rozdiel, psychlog nie je lekár, nemôže ovplyvniť medikamentóznu liečbu, nepíše lieky. A v tomto stave ho i tak nebudeš ani vnímať. Potrebuješ akútne pomoc, DAJ SI OD NÁS POMOCŤ !!! Vieš koľkí ľudia tu za Teba a s Tebou bojujú? Ak Ti tam nebude dobre (myslím na hospital.) tak sa zbalíš a pôjdeš domov. Aspoň to skús, uvidíš, že tam budeš chránená a pod pozornou starostlivosťou. V Čechách je psych. na vynikajúcej úrovni, miljem českých autorov, máte tam skvelých lekárov. Ver mi. Ivana