Diskuse - PANIKÁŘKY-4.POKRAČOVÁNÍ

Ahoj Ivanko-srdicko,nebud smutna,hladim te po vlaskach...Ja vim,ze to neni lehke,taky me to ceka,starsi syn odesel v 18-ted mu je 20 a mladsi 18 mi rekl,ze za 2 roky jak dodela skolu,chce bydlet sam.Taky se toho bojim,ale nesmis si to tak brat Ivanko,holky te budou nadale milovat,jen uz budou mit take svuj zivot a ty treba zacnes mit cas sama na sebe a sve konicky.Nebo muzes soukrome hlidat deti-

-cky,az se uzdravis :-)nebo si porid pejska a uvidis jak ti pomuze od stresu,me nase labradorka pomaha moc!Ja si myslim,ze ted prozivas emocne silne obdobi,chce to uz ty AD,uz muzes zacit?Zacne se to po nich lepsit,uvidis.Mame te radi Ivanko,drz se andilku a nenech se porazit depresi.AT TI JE LIP TI PREJU ZE SRDCE!tvoje Majulka

Monika a Majulenka,hrozne moc Vám ďakujem,že Ste mi odpísali,ja tu sedím a čakám na Vás,lebo Ste sa stali takou silnou súčasťou môjho života,že už pomaly ani nič iné nerobím len tu visím a čakám až poprichádzate z práce domov,porobíte si okolo domácnosti a detí a budete mať trochu času mrknúť sem.Ešte nemám AD,ešte ani stehy z operač.rán nemám vonku.A nechutí mi jesť,keď niečo zjem,som hneď plná alebo mám pocit plnosti.Ja sa asi už aj bojím začať s AD,lebo nemám celkom ok ten krvný obraz ale to radšej ani nechcem písať lebo Ajka ma sprdne,lenže dnes mám vyššie aj trobocytov(bola som na kontrole krvného obrazu,hodnoty erytrocytov a hemoglobínu sú na hornej hranici ale nejak sa zdvihli tie trombocyty)no a trombocyty-to ma Ajka sprdne,uvidíte,tie trombocyty sú nositeľmi serotoninu(on sa viaže na jednu aminokyselinu,ktorú trombocyty obsahujú)Ajka,ale to som čítala už dávno!!!Teraz už nečítam.Tak do pekla neviem už čo robiť,a dodnes mi nie je jasné prečo som tak divne zareagovala na ten Cipralex ako keby som bola ním predávkovaná a pritom som ledva vystúpala na 10 mg.A keď sa pýtam hematologa-nevie,u nás na psych.-nevedia.Momentálne tu ako cvok vediem na celej čiare.Alebo ten divný pocit tlaku v krku a očervenieva mi ucho-to je na kazajku asi.Veľmi som vďačná za každé milé slovo od Vás,raz by som sa tu chcela predviesť ako šťastný a spokojný človek,aby Ste vedeli ako veľmi dokážete pomáhať.Vaša malá duša Ivana

Ahojky vsem! :)
Ivanko - cetla jsem to, jak pises o tom, ze ti chybi tve deti. Ja bych ti chtela nabidnout malinko pohled z druhe strany. Je mi 26, jsem mamincino jedine dite (ale nejsem podle meho skromneho soudu nijak rozmazlena) a z domu jsem doslova utekla ve 20. My jsme tedy nemeli doma moc harmonicke vztahy, takze to bylo malinko jinak, nez jak to asi ted prozivas ty.. Ale ten pocit toho, ze v tomto veku uz odpravdu clovek citi, ze si chce vyzkouset vsechno na vlastni pest a zaridit se pro dalsi zivot samostatne, je urcite u nas vsech "mladezniku" podobny. Navic dnes je opravdu spousta moznosti vyjet do zahranici a to jsou cenne zkusenosti - ver mi, ze pozdeji uz na to clovek vetsinou nema ani energii ani cas a ja uz treba ani odvahu. Ale ve 20 jsem mela kridla a sobecky jsem vubec neresila to, jak to muze na moje rodice pusobit, jestli maji problem se srovnat s tim, ze jim odchazi dite z domu. Rikala jsem si, ze prece o nic nejde, ze neumiram a kazda vzdalenost mi prisla kratka, zadna prekazka nebyla nezdolatelna .. Na jednu stranu je to uzasne obdobi velke odvahy, kdy clovek jeste neresi tolik mozna rizika a nepripousti si, ze by se mohlo neco stat, nebo ze by tim ublizil svym blizkym - aspon u me to tak bylo. Tehdy mi dokonce neprislo ani zvlastni, ze nebudu travit napriklad vanoce s rodinou, ale v praci. Brala jsem to uplne normalne - maminka samozrejme ne.. Ten pocit, ze se mam vdycky kam vracet, jak o nem pises, jsem si nepripoustela velmi dlouho, protoze jsem mela za to, ze se jako by prece nepotrebuju tolik vracet - ze mam uz svoje misto jinde. Pak preslo par let - clovek se meni a i ja jsem zacala citit stesky a potrebu byt casto zpatky doma.
I kdyz, jak jsem psala, nejsme zadna idealni harmonicka rodina, tak proste prijdou chvile, kdy mam za to, ze by mi to bylo jednou velmi lito, ze jsem nestravila se svymi nejblizsimi vice casu a tahne me to domu az ted. Po 7 letech. Asi je to otazka nejakeho vyvoje - dej svym detem cas - nejsi sobecka, je to prirozene a prijde cas, kdy to pochopi i tvoje deticky a urcite bude cas, kdy ti budou venovat vsechen cas, co pujde .. Jsou proste veci, ktere clovek ve 20 nevidi a doceni je az s privalem reality, sveta takoveho, jaky opravdu je, az mu spadnou z nosu ty ruzove bryle a dostane parkrat od zivota za usi .. Ja muzu rict, ze at se stalo u nas doma cokoliv - a nebylo to vzdycky hezke - sve rodice miluju nade vse, at uz to obcas vypada jakkoliv ..
Teorie s pejskem je velice dobra a ucinna - moje mamka si po mem odchodu psa velmi zamilovala a doslova ji ve spouste situaci nabijel energii. Urcite bych na tvem miste o tom premyslela :)
Moni (SK) - kdyz jsem cetla tvuj prispevek o kmotre, tak jsem si opet musela rict, jak je ve vsech smerech ta psychika mocna .. Vis, jak nas dovede potrapit s depkama a podobne a na druhou stranu, jak dovede cloveka udrzet pri zivote .. Meli jsme sousedku, ktera umirala na rakovinu a podobne jak jsi psala ty, slibila si a sve dceri, ze tu zustane do chvile, nez jeji dcera bude delat prijimci zkousky na skolu a bude vedet, ze se dostala, aby to s ni jeste prozila .. Dopadlo to presne tak, jak jsi psala o kmotre .. Velmi kratce potom zemrela .. Zvlastni sila ..
Jinak musim rict, ze me dneska take hodne zlobi hlava .. Citim od rana, ze to neni uplne ono - sice me neboli, ale mam takove houpacky, tak nevim, jestli si s nami hraje treba pocasi, nebo, o co zase jde. Pravda je, ze moje dnesni povinna vychazka nedopadla nejlepe - vcera mi bylo uzasne, dnes jsem chytla po 10min ataku a rozdychavala jsem se celou cestu zpet domu .. Trvalo to sice jen asi par minutek, ale znate to, jako by to byla vecnost ..
Tak jsem z toho zklamana, uz jsem si rikala, ze bude dobre a asi jeste uplne ne .. Ale na druhou stranu uz me to tolik nevylekalo a doslova jsem to vydychala - nez jsem dosla domu, bylo zase dobre ..
Vsechny vas opet moc pozdravuju -
doufam, ze mate tedy lepsi den nez ja ..
A hlavne, ze zitra bude lip!! :)
Krasne klidne odpoledne

Teda IVANKO, to si piš, že tě sprdnu.Ale ne za tvé znalosti z hematologie, ale za ty řeči. TY TY TY !!! Na p**el dostaneš.IVUŠ, já tě nekárám za to jaká jsi, protože i ta zvědavost- či zvídavost patří k této nemoci. Za to prostě nemůžeš. Je to až chorobné nutkání to vědět a ty máš pocit, že se neuklidníš, když se to nedozvíš a tak studuješ.Ale vystuduješ si akorát tak další stres z nového poznatku. Já měla při první atace PP před těmi 12 lety jiný problém. Já se domů vracela kontrolovat jestli mi nehoří sporák, není zapnutá žehlička je dobře zamčeno apod.Vracela jsem se od autobusu klidně 2x, přestože jsem věděla, že jsem to doma před odchodem kontrolovala, ale stejně mě vždycky napadlo něco nového co jsem musela znovu zkontrolovat.Bylo to k zbláznění. Třeba jsme jeli na chalupu a já po hodině cesty přišla na to, že jsem určitě nechala okna dokořán ( mimochodem jsem je dokořán nikdy neotvírala kvůli dětem- jenom na ventilaci ) a nikdo mi to nevysvětlil a jelo se domů, abych zjistila na vlastní oči to co jsem dopředu věděla, ale jak jsem si nevěřila, tak jsem o sobě velmi pochybovala.NO a pak kdo je tu větší blázen. Víš, já jsem se ze svého prvního onemocnění PP taky trochu poučila a tentokrát jsem ty své stihomamy jak tomu říkám neměla. Ano, občas mě po cestě do práce napadne jestli jsem zaalarmovala barák a dobře zamkla, ale pak na to prostě zapomenu a vzpomenu si až když přijedu domů. A to prý je tak v pořádku. Žádné nervy, žádné stresy.A když vím (nebo si to myslím, že vím) čím si škodíš, tak tě na to upozorňuji, aby ses pokusila si problémy zbytečně nepřidělávat.Tvůj "stihomam" je ten endokrinní nádor prostě nemáš klid stále na to myslíš a dokud nezačneč užívat AD, které ti zaberou tak se toho jen tak nezbavíš. Ale stejně se s tím statečně pereš. Bez AD je to velmi těžké.A děkuji ti za krásný příspěvek.Tolik vyznání jsem snad v životě neslyšela od žádného mužského natož od ženy. Mám kliku, že je od ženy, jinak bych to doma těžko vysvětlovala.Přítel mi někdy čte přes rameno.Ale dnes jsem doma sama jenom s Filípkem, starší Péťa dnes spí u mé mamky v Praze, protože má trénink do večera a přítel je v práci do 20.30 hod.Takže Ivanko piš co je ti libo, protože to se tady smí, ba musí a nemysly si, že se někdo na tebe bude zlobit, nebo, že ho to obtěžuje.A navíc, když ti to pomáhá tak není co řešit.

Ahoj kocenky,vsechny vas moc zdravim.
Ivanko;ty trdylko,holky ti to pekne napsaly,ja vim tato choroba je hrozna,clovek porad potrebuje od ostatnich slyset pekna sluvka,i ja to potrebuju,a ty vis,ze v tom nejsi sama.A co se deti tyka,Leny t napsala presne tak jak to je.Patrim taky k tem mladsim rocnikum,tak vim,ze ma Leny pravdu.Ja ti prece uz psala o tom Londyne vzpominas????Az budes mit chvilinku,tak mi napis neco o te tve Martince,treba kde bydli,s kym a tak,at muzu zhodnotit situaci,uz se moc tesim.
Leny:ty jsi vazne velkej prinos pro tuto diskuzi,pomerne brzo si pochopila oco tu bezi,coz se nekomu nepovede za cely roky.Ja jsem stejne jako Majulka plasan ze srdickem a ikdyz beru ad uz 6ty tyden a je mi o poznani lepe,porad mam tlaky na hrudniku a trepu se jak osika,a porad potrebuju od nekoho slyset,ze je to jen hlava a ze to bude dobre.Ty uz si svuj problem nasla a bojujes,to je super,umis uz dokonce poradit,to je jeste lepsi.Kocenky jdu vyzvednout Kubika ze skoly,tak prijdu pozdejc.Pusu vsem

Ahojte!!!!!Teraz som sa vrátila s malým z vonka.Zase ma pobolieva hlava.Niečo sa bude diať.Pravdepodobne zmena počasia.ja som taký hydrometeorologický ústav na počasie.Chodili sme trocha viac a už mám trocha bolesti zo spodu.Dám si predkrm Brufen a snáď zabere rýchlejšie.Idem ešte urobiť večeru.
Ivanka,keď Ti robí problém jedenie,skús po troške,ale častejšie.A skús to s tou aktíviou.Mne naozaj pomohla.A neboj sa,určite budeš aj ty šťastným človekom.Len teraz sa Ti toho nakopilo nejak veľa.Uvidíš,bude lepšie.držíme Ti každý prštek,nie len palce.Aj na nohách!!!
Lenka! Ja som to ešte nespomýnala moc.Ale ja viem určité veci predvídat.A mnohím ľuďom,čo som povedala,sa aj splnilo.A práve vtedy,aj keď mala kmotra zomrieť,ja som to cítila.A nieje to moc príjemné,keď cítim niekoho smrť.Vtedy som práve taká,že mi je z toho mizerne.A psychika je vtedy úplne v p**eli.(pardon).Vidím veci,ktoré iní nevidia.Nie všetko,ale veľa.Pá zatiaľ.Idem navariť.

AHOJ BERUŠKY!!!!
Tak koukám,že je pěkně vše při starém.Ivanka si vymýšlí další chorobu,studuje...Ty ty ty ...Jak psala Iva,dostaneš rákoskou na zadeček!!!!
Jak se všechny máte?
Já mám za sebou další pracovní den a jsem dost unavená.Je mi lépe než včera,ale ne 100%.Když jsem přišla domů,tak mě čekal úklid,babička,děda...všichni na mě mluvili a já bych si bývala potřebovala aspoň trochu odpočnout...Ale dost fňukání.Večer to zazdím svařáčkem a teď si půjdu trochu obarvit hlavičku na zeleno-:)
Mějte se všechny mooooooooooc krásně!!!!

Holky, dnes metelesku blesku. Ivanko, pokud by ty hodnoty byly nějaké patologické a něčemu nasvědčovaly, určitě by ti to řekli. A jak vysoké máš trombocyty? Vím , že v normě je asi od 150 do 500.Vím ale, že vždycky je varovné, když jsou nízké.A tu reakci na SSRI AD mívá víc lidí, nejsi sama a pochybuji, že všichni by měli tu nemoc, co jsi si ji vystudovala. Tak pá.
Zdravím Majulku, Monču/miminko nádhera dostalas i mé fotky?/,Verouška a Leny, které napíši mailík, hned , jak budu stihat. Takže všem dnes přispívajícím pá a ozvu se.
Dnes mi bylo odporně a nedovedu vůbec identifikovat ten stav, od čeho by to mohlo být.
Teď jsem teprve přijela z Tesca.Půjdu se brzy natáhnout. M

Milunká Leny,Ty si veľmi múdra a vyzretá krásna mladá žena(videla som aj foto)a potešila si ma,že si mi tak krásne napísala.Poskytla si mi zrkadlový pohľad na vec deti-rodičia.Ja viem,že sa s tým budem musieť tak či tak vyrovnať,že deti odchádzajú a veľmi im prajem v živote úspech a šťastie,a verím,že raz sa vrátia,keď pochopia, tak ako Ty si pochopila a pocítila túžbu k rodine,nech už bola akákoľvek sa vrátiť.Oni aj Tvoji rodičia určite žili tak, ako v danej dobe a chvíli čo najlepšie vedeli.A je od Teba veľmi krásne,že ich miluješ aj napriek tomu,že máš nejakú boliestku v dušičke z detstva.Mať rodinu,deti a vedieť všetko v správnom momente správne rozhodnúť a ukočírovať je niekedy hrozne ťažké aj pre toho najsilnejšieho človeka.Máš krásny dar ducha,vieš rozdávať nádej a si statočná a pritom si tak krásne mladá.Leny verím a veľmi Ti prajem,aby Tvoje psych.ťažkosti rýchlo odznievali a oni aj budú,lebo na začiatku to naozaj tak býva,že ten stav aj pri užívaní AD dosť kolíše a niekedy je potrebné vystúpať s dávkou AD vyššie.Ale Ty si statočná bojovnice,to je vidno a Tebe sa to veľmi dobre podarí.A ešte máš jedno plus proti nám tu starším babám,máš vek,v ktorom sa tieto poruchy ľahšie stabilizujú do normálu(to mám skúsenosť z práce)a máš aj pomerne stabilnú a fugujúcu hladinu hormonov-to tiež veľmi intervenuje do liečby.Ešte Ťa čaká nádherný život plný krásnych emócií a bez strachu.Verím,že si to čoskoro budeš užívať plným priehrštím.Zo srdca Ivana

Jé,Ajuška,ja som to myslela s láskou,že ma sprdneš.Tak si ma s láskou sprdla za to,že som očakávala,že ma sprdneš.To je moc,moc roztomilé a konečne ma to roveselilo.Tak to si si pozerám tiež pekne užila.To je asi to,čo prežívam ja len je to o inej veci.Keď tak ťažko,preťažko sa tomu verí,keď ma páli telo,búši srdce,keď mám každé ráno aspoň 1x prujem a ešte mi nejako divne stmavla pokožka,dnes sa ma v poliklinike pýtali či chodím do solárka.No nechodím,všimla som si to aj ja a môj obvoďák len pozrel na mňa a vyvrátil oči,že choďte už domov,choďte radšej.Aj Teba som videla s detičkami a pejskom.Ste tam všetci veľmi milí.Teda ten je veľký ten psík Tvoj.Ajka,ak som ťa niečím potešila,tak som veľmi rada.Ja čo napíšem,to mi vyviera zo srdca samé,a je to veľmi úprimné,Vy si tu zaslúžite obrovské ďakujem,všetky,lebo( a to sa budem opakovať)tu rozdávate úsmev,pomoc,lásku,priateľstvo a to všetko nezištne úplne cudzím ľuďom,do tejto diskusie by sa mali chodiť učiť studení a sebeckí ľudia ako komunikovať ako podporovať druhých!Ste tu všetci s hrúcim a veľkým srdiečkom.Ďakujem,že smiem sem patriť!!! Ivana

Věrunko,Ty si šikovná a veľmi zdatná mamina,sestrička,manželka a priateľka.Viem ako to je,keď Ťa čaká plný barák ľudí a Ty ideš práve od iných ľudí,kde si tiež celý deň počúvala,rozprávala.Nedávno som (to viete všetci)mala medzinárodnú prepadovku v dome.A komunikovať aj anglicky a nechať si prelkadať a vysvetľovať,to bol des.Věrunko,prajem Ti kľudný,pokojný a pohodový večer a ak chceš,kľudne s tou rákoskou príď do Nitry,ja ťa tu vyobjímam a nechám sa vyrákoskovať,třeba to pomuže.Ivana

Tak Miruško,to ja ich mám v norme len vystúpali vždy som mala okolo 200 a teraz je to 340 a u nás v labáku je norma do 400.Ale nikdy také neboli,v živote.Teď asi dostanu.A si moc zlatá,že si prišla sem aj keď si nám písala,že sa tu dva dni neukážeš.Ďakujem Miri!! Ivana

Ivanko,škoda,že nebydlím apoň na Moravě,to bychom k sobě měly blíž a třeba bychom se mohly sejít...Ty trombocyty máš krásně v normě.Uvidíš,že bude vše v přádku.
Miruško,a co tě přesně dnes trápilo?
No,já dnes ráno doslova pperlila.Budík jsem si místo na 5.50 dala na 6.50.ale naštěstí mě manžel v 6.15 probudil,tak jsem se rychle oblékla a mazala na autobus,jenže cestou jsem zjistila,že nemám tašku,tak jsem se musela vrátit a autobus mi ujel,tak jsem jela dalším...A pak to ještě pokračovalo v práci.Přišla mi pacientka a já jí říkám,ať se svlékne do spodního prádla a lehne si na bříško,ona na mě tak divně koukala,ale raději neodmlouvala.No,bylo mi to divné,tak jsem se podívala do papírů a zjistila jsem,že jí mám rozcvičovat ruku po zlomenině...S paní jsme se doslova popadaly za břicho smíchy.Já ji samozřejmě za odměnu namasírovala a ona mi vyprávěla,že k tomu zranění přišla tak,že ji přepadl nějaký úchyl a patrně ji chtěl znásilnit.No a já na to...Vidíte,úchyl venkú a i na rehabilitaci...A opět jsme se chechtaly...Pak jsem už nic nezblbla,naštěstí.

Tak .berušky,a já se jdu učit s Mařenkou na písemku z matematiky.....

Ivanko,asi tě trochu zklamu, ale já žádného pejska nemám.Možná, že sis mě spletla s hafíkem, protože na fotce mám takový zvláštní účes.To po stranách mé hlavy jsou takové umotané culíky a tobě to přišlo jako uši psa.Ne teď vážně . Spletla ses. Já mám v albumu pouze 4 fotky, dvě jsou náš domeček, kde bydlíme na jedné je Filípek na koni a na jedné jsem s přítelem , svými kluky a jeho dcerou(přítelovou).Jinak já jsem asi pochopila, že to s tím sprdnutím nemyslíš nijak zle ( trošinku tě snad znám, jsi jemná, kultivovaná žena) ale přece jenom můžu něco nešikovně říct a to co platí na mě nemusí platit na druhého. Někomu se musí vynadat a druhý s tím samým problémem zase politovat.Ale je mi jasné, že všichni tady jak jsme nechceme nikomu ublížit byť pouhým slovem, ale můžeme se dotknout citlivého místa.A jenom tak okrajově k tvé starosti o děti. Měla jsi děti jako mladá-hodně mladá a dnes, když jsi stále mladá ti tvoje dítka vylétají z hnízda.Jsi zkrátka ještě velmi mladá na to, aby jsi byla sama.Kdyby se ti narodilo ještě jedno dítko někdy po třicítce nenesla bys jejich odchod tak dramaticky, protože by jsi měla doma ještě to třetí třeba 7-mi leté dítě.Jsi na tom stejně ( podobně ) jako Majulka.Taky mladá, navíc velmi mladě vypadající a dvě dospělé děti. Ta má pejska , Jessinku.Možná sis mě spletla s ní. Díky, ale nevím jestli ti ona poděkuje.Mám kamarádku je o 2 roky mladší, tedy 34let a má 16 a 14 -ti leté syny.Teď si pořídila třetí děťátko, holčičku, protože říkala, že ve 40 bude už sama, nepotřebná a bude rychleji stárnout. Třetí dítě jí to nedovolí.Já měla děti po 7,5 letech a dnes mám jednoho skoro samostatného ( 14) syna a menšího 7-mi letého prďolu.Místo díťátka si poriď pejsánka.I toho mužeš zahrnout nekonečnou láskou a on ti jí bude mnohanásobně vracet. Ivanko s jakým zpožděním dostáváš příspěvky ?