Diskuse - Panikářky 3- pokračování

Holky, moc vás všechny zdravím. Je mi to sem až blbé psát ale cítím se dost dobře. Na něco jsem přišla a napíši vám o tom delší pojednání ale musím počkat ještě týden, ověřit si to aby to nebyla jen náhoda.
Robertovi jsem chtěla napsát, že pořád vyhlížím ty samolepky a nic. Že bych je propásla?
Anežce jsem chtěla napsat,že 47 let bývá nelkritičtější období pro ženskou, protože tělo se pomalu připravuje na přechod. Objeví se plno nepříjemných podivuhodných výpadků a problémů, které někdo řeší hormonální terapií, někdo přejde jak nic a někomu z toho rupne v kuli jako mě. Rozhodně to není procházka růžovým sadem, na to se všechny připravte a nezaskočí vás to jak mě, do té doby veselou a silnou osobu.
Musím končit, tak zatím M.

Ahoj Moniko,to o čem píšeš se mi stává pravidelně,ale jen jde o jiné události.Většinou tu noc nebo noc předtím než se někde stane velké neštěstí-přírodní jako zemětřeseńí nebo velký vítr,tak se mi o tom zdá.Většinou nevím,kde to je,ale zjevují se mi přesně ta místa a co se tam děje.Je to děsivé..No a pak to vidím druhý den ve zprávách,přesně to,co se mi zdálo.Nemá to viidění absolutně vždycky,ale velmi často.Vždy se pak vzbudím s příšernou úzkostí a kontroluju ,zda jsou v pořádku děti,zda dýchají,zda máme dobře zavřená okna....Jak bylo v r. 2004 to tsunami v Indonésii,tak to jsem ve snech viděla úplně přesně a druhý den mě to pak v TV vůbec nepřekvapilo.Tenkrát jsem to říkala manželovi a on na to nevěří,tak si jen myslel,že blbnu.Jenže mě se to stává fakt pravidelně.Dřív jsem to brala jako zátěž,ale teď to vnímám jako dar.Třeba tím jednou zachráním své děti,nebo někoho blízkého...Také se mizdává o tom,že pracuju jako sestra v polní nemocnici za 1.světové války.Mívám v těch snech příšerný strach o život svůj i svých pacientů,Ta místa jsou zcela autentická-přesně vidím ,jak tehdy byla nemocnice zařízena i uspořádána do oddělení...

Je to zvláštní,vše je tak zvláštní.Chtěla bych začít lépe rozumě sama sobě.
Také se mi zdává o velké lásce,která mi ale stále uniká-jako prokletí...Ale i stím se dá prý pracovat.Mám kontakt na člověka,který by mi mohl pomoci.

Ajko,také mám podobné pocity jako ty.Mívám pocit,že je mým údělem pomáhat druhým a tu tíhu v sobě nosit a trpět někdy i za ně,aby jim se ulevilo.....Myslím si,že ty naše úzkosti nám mají něco říct,jen my nerozumíme samy sobě.

Peťulko,drž se.Ta AD jseště nezabrala a chvilku to ještě potrvá,tak se drž a papej Neurol.Já ho taky teď jím bez většího omezení než mi zabere Parolex,který zatím beru 5.den.

Majulko,zdravím tě moc a doufám,že tvá krize doma je už zažehnána a tobě je dobře.

Berunky,všem přeju krásný den!!!!

Robert: jsi to ty jak jsi mi kdysi psal, ze se ti ty problemy staly z non stop piti bez spanku ?

Milá PEŤKO, zkus to vydržet ještě chvíli, ale já jsem také užívala Serlift v dávce, která se dává dětem a vůbec jsem ho nesnesla.Užívala jsem ho týden a den ode dne to bylo horší a horší.Nakonec jsme ho asi po 10-ti dnech museli s doktorem vyměnit za jiná AD.VERČO na jednu stranu ti trochu závidím tvou schopnost předpovídat, protože já jsem absolutně nepředvídatelná.Já vymyslím 1000 variant co by se mohlo stát a ona se stane 1001, která by mě nikdy nenapadla.Celý život se něčeho konkrétního bojím a nikdy se to nestalo, ale stalo se to na co jsem ani ve snu nepomyslela.Ale bleskne mi hlavou myšlenka, typu : no jo, ještě by mi tak mohl ujet autobus a jsem namydlená. V zápětí na to zapomenu a než dojdu na zastávku, vidím už akorát koncová světla.A to mívám se vším.Probleskne mi něco hlavou, okamžitě zapomenu a ono se to stane.Ale na druhou stranu se bojím mít schopnosti tvého typu, že bych si s nimi neuměla poradit.A taky přemýšlím o tom, co nám tak ty naše úzkosti mají říct, ale obávám se ,že je to příliš složité než abych na to přišla.MIRUŠKO ahoj, to je dobře , že už zase fungujete, tak koukej pořádně psát. A, že se cítíš dobře a stydíš se za to ? Ale kuš. Já se taky cítím dobře. Alespoň máme chuť a sílu povzbudit všechny bábovky, které to potřebují. A jak se dnes cítí IVANKA ? Jestlipak si vzala celý Cipralex ? SUI a co ty ? Jak se ti vede ? Vzala sis Asentru ? Jak to máš s tou doktorkou z psychiatrie ?A co MARTINKA ? Stěhuje se ? Taky se neozvala . Tak zatím páčko, musím pro hada do družiny.

Oprava : MIRUŠKA se nestydí, je jí to blbé.

Milá Věruš-Veronika,až mi mráz behá po chrbáte keď čítam čo si mi napísala.Tvoje pocity presne tie isté prežívam ja!Tým,že som všetko vždy bez problémov energicky zvládala(a bolo mi to všetko absolútnou samozrejmosťou,mne vôbec nepripadalo,že ma niekto šťaví ako citrón)som sa teraz dostala presne tam ako Ty-do stavu,keď mi príde úplne neprirodzené že môžem pomoc dostávať aj ja a tiež mám pocit,že obťažujem!!Že som proste na príťaž každému.Ja keď Vám tu ďakujem,myslím to z absolútnej hĺbky svojho srdca,pretože som bola celý doterajší život proste u nás ja,kto ľudí držal,radil,povzbudzoval.Ale už nemám čo rozdávať,som vyprahnutá studňa.Dnes som si vzala celú tbl.Cipralexu a cítim sa mizerne,hanbím sa už neustále sa Vám tu sťažovať,som napätá,cítim taký iracionálny strach,úzkosť,motám sa,mám sucho v ústach a hrozne stiahnuté hrdlo.Stále sa nadychujem zhlboka,som hrozne nervózna a mám na hrudi tehlu.Lexaurin to na pár hodín zmierni,ja nadobúdam fakt dojem,že túto hroznú úzkosť mi robia AD,už som to tu písala,nemala som to takéto pred začatím liečby.A ten blbec môj šéf mi omieľa jediné-že som nedisciplinovaná a nedodržujem jeho liečbu(lebo podľa neho by som teraz už mala mať minimálne 20mgCipralexu!!!)a tak sa nemám sťažovať.Je to jeden arogatný,egocentrický a ješitný chlap!Hrozne ješitný!Ale ja sa bojím ísť do toho tak razantne,čakám že ma za dva-tri dni začne páliť pokožka,lebo to presne bolo so začatím liečby a proste sa strašne všetkého bojím,v žalúdku a v črevách mám snáď búrku!Tak mi tam škvŕka,že je to počuť!Veľmi mi pomáha Tvoja opora a povzbudenia od každého tu z Vás,s úprimným srdcom,Ivana

Ivanko,holky tady už psaly,že jim některá Ad s řady SSRI nedělala dobře.Já s tím zkušenost nemám,ale je jasné,že na každého terapie působí jinak,a to bohožel i negativně.Ivanko,nebylo by rozumné si najít nějakého diskrétního psychiatra,třeba v jiném městě,někoho,komu můžeš věřit?Když tě léčí takový arogantní egocentrik,tak si myslím,že výsledek je jedna velká nula.
Je mi moc líto,že se cítíš tolik špatně.Vždyť by ti někoho mohl doporučit tvůj manžel a dovést tě k němu.Jo,a tím,že tvůj šéf o tobě mluvil s tvým manželem za tvými zády a ještě tě pomlouval,tak porušil lékařské tajemství,což je trestné.Předpokládám,že k němu nemáš žádnou důvěru.
Drž se!!!!!!! A asi to řeš razantně výměnou lékaře.Vždyť on tě vůbec nepodrží,ale naopak tě stírá a sráží k zemi.

APLLI,ďakujem Ti za opoveď a prepáč mi že obťažujem,budeš tak láskavá a napíšeš mi čo všetko si pred Coaxilom vyskúšala a aké vlastne si mala problémy pri užívaní tých iných AD.Ja som brala Remeron asi 6týždňov ale nepomohol mi absolútne odstrániť tie moje (údajne bludné)presvedčenia,že mám rakovinu,do toho mi nasadil Fevarin ale po troch dňoch som ho vysadila,to bolo príšerné,ja som bola zmätená,roztrasená ale počas užívania Remeronu sa mi začali dostavovať tieto hrozné úzkosti a to som bola na maximálnej dávke(45 mg,je to to isté čo Esprital).Prepáč mi,že saŤa to spýtam ale máš pri Coaxile problémy so stolicou?Ja mám prujmy a už som z toho hrozne vyčerpaná.Navyše musím užívať hormonálnu substitučnú liečbu(ako ženy v klimaktériu)lebo sa mi celkom rozhádzal menštr.cyklus ale nikto ANI LEN náš klinický farmakológ mi nevie s istotou povedať,či majú tie lieky,ktoré mám na cyklus nejaké interakcie(vzájomné ovplyvňovanie sa)s AD.Pretože ma napadlo aj to,či nemám vytupňované vadľajšie účinky AD aj vzhľadom k tomu,že užívam hormony.To predsa nie je normálne ako šialene to so mnou zametá.Veľmi Ťa pozdravujem a ďakujem,Ivana

Ahoj Ivanko, mám pocit, že tvé psychické problémy mohou pramenit i z tvých hormonálních problémů. Jestli ti nasadili substituční terapii, tak to s tebou může pěkně zamávat.A od tohoto hormonálního rozladu je už jen kousíček k PP. Poznala jsem to na vlastní kůži. Až před klimakteriem, kdy mi začali skákat hormony jsem teprve začala mít psychické problémy.
6 týdnů je krátká doba aby jsi se zbavila všech špatných představ/karcerofobie/a taky aby jsi poznala jestli ti AD zabrala. Plný účinek naběhne až po 3 měsících.
A nechce se mi ani zdát, že ani v lékárně nikdo neví, jestli se nemohou AD a hormony navzájem ovlivňovat a dělat paseku. Zkus se podívat na internet.
Jinak se neboj, vážně nemocná nejsi, sleduji všechny tvé problémy a jsi klasická "panikářka". Na rakovinu zapomeň, "měly" jsme ji všechny a jsi tady na správné adrese, hypochondrie je součást tohoto onemocnění a prošly jsme si nebo procházíme všechny. Tak se drž!! M

Ivanko,teď jsem si vybavila jednu věc-zpočátku,hned po porodu jsem brala lék-jen si vůbec nevybavím jeho název...,ale po něm jsem měla totálně rozhozený cyklus a musela jsem pak brát taky nějakou substituci..´Takže se myslím,že je možné,že jedny léky přebíjejí ty druhé.Je toho na tebe asi moc.Já jsem na tohle taky strašně citlivá.Vůbec jakékoliv hormony mi nedělaly dobře,proto teď mám zavedenou Mirenu a je pokoj.Když jsem brala antikoncepci,tak mě velmi často bolela hlava a zhoršovalo mi to ty deprese a ovlivňovalo psychiatrickou léčbu.

Ivanko,držím palečky!!

Holky, je zajímavé, že všechny jsme dřív byly většinou bavičky, veselé a silné osobnosti, které vždy povzbuzovaly a držely druhé. Jestli my jsme si ten kyblíček energie nevyčerpaly.
Ještě jsem chtěla napsat, že má matka trpěla PP úzkostí ve svých 32 letech, v době kdy se rozváděla s otcem. Vždy večer, když ulehala do postele, dostávala"infarkt" a končila na pohotovosti. Až jednou tam narazila na doktora, který ji seřval a řekl, ať už ji tam nevidí, že ji nic není a je hysterka a od té doby už se ji to nikdy neopakovalo. Takže ona možná taková léčba šokem a nadávání také může udělat své.

Dáši, moc tě zdravím. Jak se máš? Četla jsem, že už je ti lépe a že i hlava tě míň bolí. Tak se drž. A jak je u vás? U nás v Brně nic moc, i když ještě slibovali babí léto. Tak se měj moc pěkně!!
Ajči, tak jak tě tak sleduji, tak ty se svoji energií ještě trumfneš s výškou věku svoji babičku!Taky se mi líbí jak dovedeš zatočit s chlapama. Nechápu ženské, které se nechají uzurpovat od chlapa!!!Jen tak dál bábovko!

Majulíku, moc tě zdravím, jsem ráda, že jsem ti chyběla, mám tě taky ráda, jsi taková hodná dušička.Ale nemyslím si, že už bych tady byla moc potřebná, když vás čtu, tak přesně tak bych to napsala sama. Takže už pomalu půjdu do "důchodu" a občas za váma mrknu nebo napíši, když budu mít pocit, že by to mohl být přínos. Tak pá , cestovatelko a vydělej hodně penízek!!!

Blani,laskavě odepiš, lenochu!!!! Pá!!!!!

Luciášku, jsem ráda, že jsi to tak zvládla. Hystolka bude určitě O.K. Byla bych ráda, kdybys se tady pak vyskytovala častěji. Myslím, že bys měla co předat, jsi jediná panikářka, kterou znám, která se vyléčila bez AD.Tak se ozvi!!! Pá M

Péťo, vydrž nástup AD, kompenzuj to směle Neurolem, jak píše Majulka a vydrž, budeš O.K.

Verčo, budu ti říkat Veroušku jako mé snaše, která je taky Veronika a já ji miluji.Vidím, že ti také není dobře ale vydrž! Tobě nemusím říkat, jak zaberou AD , že se ti uleví!

Applíkovi přeji příjemné cestování a ať je ji pořád alespoň tak jak je.

Zdravím taky Martu, která mezi nás zavítala po delší době a přeji ji ať je ji dobře.
A samozřejmě naši Pavlínku ale té jsem písla mailík.

Dál už jsem nešla , protože bych seděla po té absenci u počítače do rána, takže zdravím vlastně všechny.
Mirus-Papirus

Ahoj všichni,
tak koukám že od mé minulé navštěvy na těchto stránkách jsem na další pokračování.No pravda dlouho jsem tu nebyla ,cítila jsem se konečně dobře ,tak jsem nechtěla riskovat,že se v tom budu zase piplat.Jinak bych chtěla poprosit všechny ,které zoušeli autoggenní tréning jestli by mi nenapsali svoje zkušenosti a rady .Jak jsem psala jsem an tom už lépe,ale někdy cítím,že s tím musím bojovat aby to nepropuklo.Psycholožka mi doporučila právě tento tréning.Se mnou to nacvičovat nechtěla ,že je pak škoda toho sezení,což ,mě docela mrzí.Tak budu ráda když mi poradíte vy.My stejně víme nejlépe jak na to bez doktorů.Já osobně si myslím,že ten kdo to neprožije nemá ani tušení o čem je řeč.Tak se všichni držte a i vzhledem k tomu že se blíží oblačné a krátké dny nesmíme podlehnout.

Všem pá

Milá MAJULKO,veľmi úprimne ďakujem,že na mňa myslíš,že dostávam od Teba a ostatných toľko podpory.Nie som fakt na to zvyknutá,až mi to príde,že tu z Vás vysávam všetku energiu a naspäť nič nevraciam.Ale až sa z tohto vyhrabem,všetko čo som dostala poctivo vrátim.Máš pravdu,pocity viny sú hrozná ťarcha a ja to bremeno vlečiem so sebou.Ani neviem kedy a ako sa to vo mne vypestovalo,donedávna som bola ako perpetum mobile,dnes je zo mňa troska neschopná ničoho.Veľmi mi pomáha byť tu s Vami,tu sa cítim v bezpečí.Dnes nie som schopná ani variť.Ale zjedla som celý Cipralex,ibaže sa hrozne bojím ako to pozametá so mnou.Ďakujem si slniečko,Ivana

Ivanko jsi z Prahy? Já ano,jsem teď na mateřské a mám 5 měsíční holčičku.Jestli by jsi chtěla,mohli bychom se sejít a pokecat si o tom.Po pravdě jsem tu měla skvělou kamarádku ,která PP taky trpěla a uměli jsme si z toho vždy udělat srandu a zvládali jsme to lépe,když jsme se jedna druhé mohli svěřovat.Bohužel se odstěhovala zpět do jižních Čech,protože má také miminko a má tam rodinu.Chtěla jsem jen říct,že to jak jsi psala, že jsi vždycky pomáhala druhým a teď sama potřebuješ pomoc,vím jaké to je a kdyby jsi chtěla s někým mluvit osobně,tak ti ráda vyjdu vztříc.Já s tím bojuji už 4 roky.Pravda je že jsem teď 2 roky byla v pohodě,ale po porodu to zase začalo a tak se to zase učím zvládat.
Měj se jinak hezky a myslím na tebe.

Ajka,to máš pravdu,je nás tu dosť.Možno toto povolanie je proste psychicky aj fyzicky veľmi náročné pre citlivé povahy(lebo mám aj kolegyne,ktorým sa toto zaručene nestane).Ja som príliš neskoro zistila,že psychicky nemám na to zvládať veľké ľudské utrpenie.Nikdy nezabudnem ako mi v službe(hneď po maturite)zomieral 2 ročný chlapček v mojich rukách.Ten stršlivý pocit bezmocnosti,nemohúcnosti..Nezachránili sme ho a ja som musela po čase z toho oddelenia odísť ale jeho meno a tváričku nikdy nezabudnem.A to mal byť varovný signál pre mňa,že mám rýchlo odísť ale nerozpoznala som to v sebe,keď je človek mladý,rýchlejšie sa zotaví a vie ísť ďalej,vie znova veriť,dúfať,tešiť sa z drobných úspechov,keď príde šťastný a zdraví pacient poďakovať za záchranu života trebars.Ale ako človek starne a"múdrie",čím viac vie,tým mu otvorenejšie dochádza akým naivným bol.Radšej skončím túto polemiku,lebo nechcem,aby som Vás tu otrávila svojou ponurou náladou.Želám Ti krásny a spokojný večer,Ivana