Diskuse - PANICKÁ PORUCHA - pro dobré duše !

Ahoj všem. Nejsem zdaleka matador této diskuze, ale k založení nového téma mne vedla velká roztříštěnost zdejších příspěvků, jakož i pocit, že to zde tak trochu "umírá". Chtěl bych touto cestou poprosit všechny lidičky s panickou poruchou, kterým není lhostejné zdejší fórum, aby přispívali do tohoto téma a pokusili se tak oživit forum o té nepříjemné mršce PP :-). Sám jsem teprve nedávno zjistil, že trpím PP a prošel mnoho zdejších příspěvků. Je to hrozně zajímavé sledovat osudy lidí, které neznáte, ale kterým jste díky své "nemoci" tak blízko. Hrozně mi to pomáhá a budu rád, pokud se zde budeme setkávat a dodávat si vzájemně sílu :-)))). Nechť vstoupí všechny dobré duše :-) !

Dobrá duše je tady. S touhle mrškou bojuji už rok, zvládám to bez léků, ale pořád se nějak snaží prorazit na povrch, projevuje se to slabými náznaky, zatím se neopakovalo to co kdysi. Dokonce jsem zvládla nakupovat, jezdit busem a jakš takš vydržet v práci a snažit se žít v pohodě. Ale dnešní doba je krutá. Mám práci apřesto zaměstnavatel nemá na výplaty---nervy,stres... musím platit nájem jinak mě vyhodí---nervy, stres....musím si tedy půjčit... zase stres... nic není jisté pořád má člověk pocit, že se něco může sesypat...a potom nemáme být nemocní...

Ahoj všichni, s PP také bojuji střídavě 7 let, teď bohužel to na mě přišlo přesně od mých 33 narozenin (od srpna)přepracovanost a taky si myslím, že udělalo svoje vysazení HA (horm.antikoncepce). Takže jsem od poloviny září na nemocenské a beru 3 týden cipralex. Po 14 dnech jsem cítila postupné zlepšení, vracela se mi energie, byla jsem schopna se projet na kole, jít na koupit, ale najednou se blíží můj návrat do práce (měla bych být příští týden uschopněna) a já mám z toho strach, že to nedám, zase se cítím slabá a malátná, v noci se budím... co mám dělat? V práci už mě proklínají a už z toho mám nervy jak se na mě budou dívat. Navíc mě čekají opět 12.hodinové směny a to i 4 dny v kuse, ale bez práce být nemůžu, znáte to... hypotéka atd. Snažím se hledat jinou práci a jsem smířená, že i hůř placenou, ale budu vědět, že si oddělám 8 hodin a padla, takhle dělám včetně víkendů a svátků a už to táhnu tak 7 let.Psychiatr mi doporučil zůstat doma do konce října, ale v práci už semnou počítají příští týden, vše za mě táhne kolegyně a je mi jí líto, ale co mám dělat, když se na to necítím. Navíc před 3 lety jsem v práci při atace omdlela, přijela pro mě rychlá a samozřejmě, že když se teď necítím v poho, tak na to myslím, aby se mi to v práci znovu nestalo. Acho jo! Tak se všichni držte, to počasí nám moc dobré nálady nepřidává co?

Ahoj všem PP mam 6let + uzkostnou poruchu,když to tady čtu jako bych četla o sobě.Doktork mi napsala seropram.neurol..po 3 letech změna na citalex,neurol,magnezium.Nějak mi to nezabíralo uzkost mam pořad je mi zle,všechno strašně prožívam,omdlívám...že bych měla jít do prace o tom bez neurolu nesmí byt ani řeč..jsem tak nervozní že to prostě semnou sekne.tento víkend se to vyhrotilo se stresem.problémy..až na tolik že jsem se totalně sesypala a jeden den jsem stravila v opavě kde jsem nevydržela.Mužu se někoho z vás zeptat jak se to řešilo u něj??nějake psychoterapie?leky?nazory lekařů:PP mi obratila život naruby,trpí tím ma rodina a ja už si fakt připadam jako hystericky labilní psychopat kteremu je ze všeho na omdlení

Já mám to štěstí, že jsem takovou tu super silnou ataku, kdy jsem měl pocit,že se mi zastavilo srdce a následně rozbušilo jako o závod měl jen jednou. Oak mi několikrát bylo dost špatně,ale nebylo to tolik jako tehdy. No a mezitím mám nejčastěji pocit špatného dychání a někdy motání hlavy. Nejdříve jsem myslel,že je to od tlaku (mám i vysoký cholesterol), ale s tlakem jsem nikdy potíže neměl, nějakou dobu jsem to tedy nechal být, ale bylo mi dost často špatně, hlavně to dýchání. Tak jsem šel k obvoďákovi, ten mne poslal na EKG,na sono, na plicní, neurologii ale vše O.K. A pak řekl "vysledky jsou dobré, ale já už vím co vám předepíšu" a nafasoval jsem lexaurin. A měl pravdu, ten mi pomáhal a bral jsem jej cca 5 měsíců, pak ale nějak přestával působit a já nechtěl dávky zvyšovat. Odhodlal jsem se tedy k psychiatrovi, protože na tom nevidím nic špatného. Nyni tedy beru Zoloft 50mg večer a neurol ráno a večer 0,25 mg, někdy už si dám jen večer a postupně bych ho chtěl vysadit. Děkuji všem,že jste sem napsali, doufám, že se to tady bude rozrůstat :-)

čau lidi! je mi 21 a dneska jsem se po roce trápení odhodlala jít k psychiatrovi kde mi řekli že trpim panickou úzkostí. neuvěřitelně se mi ulevilo, protože sem si myslela že sem blázen a že už nikdy nebudu moct jít do kina, obchoďáku nebo na koncert bez "blicího" pytlíku v kapse a se strachem že budu přede všema zvracet a omdlim. ráno si půjdu vyzvednout léky a nemůžu se dočkat toho že se budu cejtit už normálně. uvědomila sem si že byla u mě spouštěčem marihuana...jde Panická úzkost vyléčit jednou pro vždy?nebo budu muset brát do smrti prášky? jinak sem fakt ráda že v tom nejsem sama a že nemam problém nastoupit do MHD a tak sama...držet se lidičky =)

PP je bohužel taková mrška,že se dost často může vracet. Ale myslím, že pokud pro její vyléčení udělá člověk maximum, bude brát AD, zajde k psychologovi na terapii, bude sportovat a žit pokud možno "zdravě" může se ji zbavit i zcela. Je to asi individuální a záleží na tom v jakém stádiu se kdo začne léčit. Je to běh na dlouhou trať, ale jelikož AD nejsou návyková a třeba mně osobně nikterak neomezují je to jedno, jak dlouho to bude trvat. Držím všem palce !

Lidičky, přispějte svými pocity a problémy, vždyť je zde táto diskuze pro to !!! Prosím, lidi s PP, nebojte se a piště, chtěl bych si s někým popovídat a myslím, že i ostatní se rádi o své zkušenosti a problémy potěší !

Dobrý večer,taky se přidám.Když čtu přízpěvky,jako bych četla o sobě.Je mi 34a trpím PProk a púl.Beru citalek.Na začátku i lex.ale ten jsem se snažila co nejdřív vysadit.Když mi začaly problémy,dr.mi hned nabízela nesch.Nevzala jsem ji,bylo těžké v práci.ale aspon jsem měla jiné myšl.Bývalo mi tak zle,že jsem omdla tak,že jsem v noci spadla na nos,a zlomila si ho.Vždy když jdu na záchod vzpomenu si jak jsem na něm omdlela,.......atd.Snažím se s tím vyrovnávat,jednou je líp,a pak se to zhoupne dolú.No už jsem si zvykla,aspon vím že neumírám,a že to zase přejde.Mám úžásného manžela který je mi velkou oporou.Dobrou noc.

Muska22: Podpora tvého manžela je to nejdůležitější co potřebuješ, tomu věř a jsem rád, že máš takového skvělého partnera. Já mám proti tobě jen slabé příznaky PP, jako dušnost a motání hlavy, ale i tak je to nepříjemné ! Mám také to štěstí, že mám skvělou manželku, ale i tak se občas objeví nepříjemné stvay. Beru v současnosti Zoloft 50 mg denně a k tomu 1 x až 2 x neurol 0,25 mg. Ten neurol bych chtěl postupně odbourat, ale je to těžké!!! Zvládl jsem to kolikrát už i s jedním 0,25 mg neurolem, ale během dne na mne přišla chvilka, kdy se mi točilo v hlavě a cítil jsem tlak v hlavě a atak jsem si musel vzít další neurol. Je to těžký, někdy je hej, jindy hrůza. Přeji všem fajn život a vězte, nejste sami :-) !!!!!!!!!!

Ahoj všem,lidičky, je tady mnoho témat k problému PP, ale prosím, pište do tohoto vlákna vše, co Vás trápí v souvislosti s PP. mým zájmem je, aby zde všichni nalezli pokoj a klid pro otázky a odpovědi, kterým nikdo jiný nerozumí !!! Ostatní nepochopí, ale zde jsou spřízněné duše :-)))

Ahoj všem. Náhodou jsem objevila tyto příspěvky....když jsem hledala nežádoucí účinky neurolu...k tomu jsem se zatím nedostala:-) Všichni mluvíme o tomtéž problému,který omezuje sice život, ale neumírá se na něj! Jsou i horší věci i když vím,že psych.bolest je mnohdy těžší,než fyzická.Bylo by dobré povídat si tu o tom jak TO překonávat! Není dobré číst pořád dokola,jaké stavy kdo prožívá i když chápu,že v určité fázy nemoci je to nezbytné to říct.Nejdříve je nutné říct a uvědomit si,že ten některý váš lék TO neléčí....známe...,stavy se stále vrací,mnohdy jen při vzpomínce na určitou situaci.Jestli můžu....asi hlavní je nebojovat-ale překonávat! Učit se smiřovat,žeTO tu je,ale byt NEMUSÍ. Držet TO na uzdě a říct,že JÁ nedovolím, aby to postupovalo...! Vy,každý, mužete rozhodovat! Nikdo a nic jiného! Vím,že,když TO přijde je těžké se zastavit...ale zkuste to...odvést myšlenku jinam....řeknu si: AHOJ potvůrko,ty už jsi zase tady?! ale já nemám zájem....bež zase dál....Představ si,že TO vypouštíš třeba do vesmíru,kde se vše špatné promění v dobré. Pak si říkám...Jsem silná,veselá,je mi fajn,jsem milá..atd.samé pěkné věci. Tak to je troška do mlejna. Příště třeba o knížkách,které taky pomáhají.....Mějte se fajn a nemějme STRACH!!! Vzniká pak strach ze strachu....Vždyt je to JEN! srach....nic víc!

A ještě neco:-) : zkusme - i když to zní divně - psát o úsměvných zážitcích. najdou se:-) Udělat si ze sebe srandu- no a co?! Matka 3 dětí a bojí se být sama doma?? Jít do práce???...a co když.....!!!! malé dítě by to zvládlo líp.....Já vím,je to o PP,ale taky o nás samotných. Pišme o tom co jsme zvládli!!!! A nebo co se chystáme zvládnout, co nás čeká...atd. v tom se můžeme podpořit a pomohát si. Mějme víru sami v sebe a sebevědomí, že to CHCI zvládnout.

Ahoj Katko! Tak to jsi šikulka!!! Je bezva,že jsi našla cestu a že jsi bez léků!!! To Tě obdivuji,jak jsi to zvládla a zvládáš stále. Co je to KTB? Držím palce.

Hezky den vsem,nejdriv Vam chci vsem vyjadrit obdiv a podporu v tom jak to zvladate. Muj pritel ma PP s uzkosti a depersonalizaci. Trapi ho to asi od puberty, ale opravdovy spoustec pred 4 lety byla cigareta marihuany nasledovana atakou, pri ktere si byl jist, ze umre. O te doby zkousi, co se da. Psychiatr mu doporucil vice druhu tzv. antipatickych psychofarmak, ale na vsechny mel negativni reakci. Typicka AD nechce brat, protoze dodavaji sebevedomi a on se boji, ze by se mohl zabit. Bere ted jen Xenox, kdyz citi, ze na nej jde ataka, ale obcas mluvi o tom, ze porad zije s pocitem, ze je odriznut od zbytku sveta a kouka na sebe zvenci (depersonalizace). Pta se me, jestli takto bude muset zit do konce zivota... Nekdy nemuze jit ani do parku, ale obchodni centra vicemene zvlada. Vi, ze to musi prekonat. Mate pro me prosim nejakou radu nad zlato, jak bych mu mohla jakkoliv pomoci? Je to Francouz, a i v Praze je docela tezke sehnat dobreho psychoterapeuta, co mluvi Fr. Ocenim ale jakoukoliv radu, co vam vsem pomaha atd.
Diky moc a preji vsem hodne stesti!!! Lucka