Diskuse - obscese

Ahoj Jirko, uhodil jsi hřebíček na hlavičku - jsme tu všichni citliví nebo přecitlivělí, bez ohledu na to, zda jsme ženy nebo muži. Jeden psychiatr mi kdysi řekl, že i když citlivý člověk nepříjemně silně prožívá negativní a smutné stránky života, o to více pak prožívá a vnímá ty radostné věci, na rozdíl od "normálně" citlivých lidí. Zkrátka každá mince má dvě strany.
Tak se drž, a když budeš chtít, dej vědět, jak se ti daří a jestli jsi objevil nějaké "vychytávky" ohledně OCD

Ahoj Katko, já se s OCD začínám léčit teď, samozřejmě až když to došlo do krajních mezí, a nedovedeš si představit, jak mi Tvůj příspěvek ze 7.2. mluví z duše...četl už jsem toho o OCD hodně, ale něco tak trefnýho snad ještě ne - nespaní, šílená únava, po několika druzích AD ještě horší - psychiatr už si myslel, že si vymýšlím, taky jsem zkusil skoro všechny...potřeba kontroly nad vším, hodinové oplachování nádobí od "chemikálií", strachy ze všeho, úzkosti, nutkavé myšlenky ze současnosti i minulosti, přecitlivělost...atd., atd...mohl bych mluvit dál, ale psát to tu na sklo...přece jenom se o tom zatím veřejně nemluví moc dobře:-( Každopádně je vidět, že máš už nad tím nadhled, jseš dobrá, jen mě trošku vylekala ta doba léčení - 5let...

Ahoj Martine, vítej "do klubu" :) . Jelikož je každý člověk originál, je individuální také délka léčby OCD. U mě se to "stabilizovaně" vleče hlavně kvůli tomu, že jsem trvale pod hrozným psych. tlakem v os. životě, takže až se tohle nějak zásadněji vyřeší, určitě se začnou zmírňovat i projevy OCD.
Každý si v sobě neseme nějaké to podhoubí, údajně je to podobné i s rakovinou, a pak záleží na okolnostech, zda se u nás choroba projeví nebo zda zůstane "neaktivní". Pokud nastanou velmi nepříznivé okolnosti a objeví se tzv. spouštěč, pak se začne projevovat i nemoc. U psych. nemocí to zpravidla bývají extrémně stresové situace, které citlivý člověk prožívá o to intenzivněji.
Moje první úleva v začátku choroby byla, že jsem se svěřila psychiatrovi - odcházela jsem "o několik kil lehčí". Pak také byla dobrá legrace, když jsem se s tím svěřila své nejlepší kamarádce a zjistily jsme, že také ona vlastně trpí OCD, i když ne v tak silné formě jako já.
Jedna věc je jistá - člověk "díky" této nemoci hledá cesty k uzdravení a začne tak mnohé objevovat a rozkrývat. Věřím, že nic se neděje jen tak.
Měj se fajn a držme se, kdyžtak aspoň stolu, jak říká má kamarádka.. :)

Ahoj Geoergu, omlouvám se tobě i všem ostatním, že jsem nepřesně uvedla titul a jméno autora útlé knížky o obsesích, tak to chci napravit:
název knížky: Obsedantně-kompulzivní porucha a jak se jí bránit
autoři: Ján Praško, Beata Prašková ad.
vydalo nakladatelství Portál, Praha 2003 (1. vydání)

milá katko, před 10 lety jsem se totálně složila. Moje dceta trpěla mentální anorexií a já jsem upadla do úplné apatie.
Po zaléčení v Riapsu - lexaurin a posléze psychiatr seropram, jsem začala docházet na k psycholožce na psychoanalýzu.
Vůbec jsem nevěděla,co to je, moc jsem jen toužila dát se dohromady a začít se znovu start o rodinu.
Strašnější chvíle jsem nezažila.
Seděla jsem zády k psycholožce a měla jsem za úkol mluvit, zatímco ona si něco psalal.
Mohla jsem se vykecávat, jak jsem chtěla, její reakce nebyla žádná.
Pokud jsem mlčela, ak se ptala na co myslím.
Nic se mnou neprobrala. Bylo to zrůdné a to všechno jsem asolvovala 3x týdně.
Vyydržela jsem tam chodit skoro dva roky a pak jsem odešla. Pomohla mi antidepresiva, která jsem brala několik let, ale rozhodně ne psychoanalýza. Ta tě jen rozvrtá, vytáhneš na svět všechny bolestné zážitky, všechny strašáky, jsou tam s tebou a okolo tebe, ale nikdo ti neporadí co s nimi.
Vím, co sis prožívala.
Psychoanalýzu bych zakázala.

Ahoj Jajo,
to je super, ze kineziologie Ti pomohla. Ja byla take parkrat u kineziolozky ohledne zase nespavosti, ale popravde nebyla moc prijemna a zlepseni opravdu nenastalo. Neprozradila bys kontakt na tu svou? Prip. mi jej muzes poslat na hodom2002@yahoo.com. Moc diky predem, Peta

Po kineziologii se mžou stavy ještě zhoršit , třeba ihned ne.Být Vámi , raději si najděte psychologa , každý také není dobrý , ale musíte hledat.

Ahoj, +- 3 roky trpím některými příznaky obsese, ale nikdy mě nenapadlo, že by to mohla být nějaká psychická nemoc. Po přečtení článků o této nemoci jsem se rozhodla se jít léčit, ale nevím na koho se mám obrátit, jestli na psychologa nebo psychiatra. Mohl byste mi někdo poradit ?

Dobrý večer,mojí šestiletá dcera trpí úzkostí a obscesí,doktorka jí předepsala antidepresiva.Začalo to dokumentem o holčičce která umřela,bohužel to moje dcera viděla a začla si uvědomovat smrt,pak se přidávalo že se bála že rodí a ted si pořád hledá na sobě různé nemoci.S veselé holčičky je moc smutá holka.Týden bere prášky a na psychiatrii máme jít za čtrnáct dní na kontrolu.Doktorka povídala že takhle malé dítě s tímto problémem nikdy nemněla.Docela mně to děsí.Mám o ní strach.

Dobrý den, chci se zeptat, co dělat s přehnaně čistotným manželem.. denně vysává, denně myje auta, stale si leští mobil (po každém použití), to samé s notebookem, ten i několikrát denně uklízí do tašky a opětovně vyndává, v autobuse si nesedne, protože kdo neví, kdo tam seděl před tím, celou zimu zametá silnici před domem, vadí mu posypový štěrk ... a mohla bych pokračovat, je toho zkrátka moc a už jsem z něj sama na nervy. Nevím jestli to už není nějaká porucha, prosím poraďte děkuju

Ivonko, bohužel já mám ocd né hygienickou ale myšlenkovou a paniky vím jak to máte s námi těžké ........chtělo by to medikaci a psychloga ......hodně štěstí , aby mu bylo pomoženo .......Terezka

Dobrý večer, paní Ivono, tento problém se dá řešit i bez prášků. Pokud stále ještě hledáte radu a pomoc, tak se mi ozvěte na mobil 608858582. Tato nabídka platí i pro ostatní, kteří by měli zájem zkusit alternativní léčbu.

!!!