Diskuse - obscese

Chci se zeptat mam problem porad neco kontroluju ale hodne!!poradte mi jak stim bojovat diky.

Záleží milý Georgi na tom co a jakým způsobem kontroluješ.

no treba jestli sem zaparkoval auto ne¨bo vipnul sporak posledni dobou se to zhorsilo dokazu jit treba 17 krat neco zkontrolovat!!sem na dne

Nejprve bych skutečně vřele doporučila promluvit se svým obvodním lékařem,při nejlepším s psychiatrem.Není to žádná ostuda ani ponížení,je to naprosto v pořádku když si nevíme rady,vyhledat skutečnou pomoc.V druhé řadě,mívala jsem podobné pocity a vyřešila jsem to podle rady své dobré kamarádky.Vždy ráno jsem si nejprve napsala body dne co musím udělat.Podle nich jsem se řídila a samozřejmě odškrtávala zda je to hotové nebo ne.Druhý papír jsem měla stálý.Bylo v něm asi 9 kolonek a každá měla další kolonku na každý den to znamená bylo tam např.Zamknout auto,vypnout spotřebiče,zastavená voda a vždy večer jsem si na příslušný den udělala čárku že je to splněno a byla jsem tak potom klidná,protože když jsem si nebyla něčím jistá koukla jsem na papír a viděla jsem zda je to pravda nebo ne.Přeju mnoho sil a skutečně bych to zkusil projít s lékařem,není to jen tak sranda.

ono mi asi nic jineho nezbide nez ten psychiatr.uz to ma asi pet let azhorsuje se to!!kontroluju vsechno!!!uz je to za hranici.obvodak mi napsal antidepresiva a nic !!ale diky za radu.

já tímhle trpím taky,diagnózna zní:obsedantně-kompulzivní porucha,odborná zkratka OCD.chodím s tím k psychiatrovi,na tohle obvoďák fakt nestačí,dokonce i dobrého psychiatra aby pohledal.ale samozřejmě je to komplexní problém,jen doktor nestačí.na úvod je dobrá útlá knížka o OCD,tuším že od MUDr.Nepraše.těch obsesí je totiž obrovské množství "druhů".a nevěš hlavu,divil by ses,kolik nás je..

Georgu a jak dlouho bereš ty AD? To je taky velice zdlouhavá záležitost.U někoho zabírají brzy u někoho třeba za půl roku,než se to tělo přizpůsobí.Budu Ti moc držet palečky a nevěš hlavu,každý z nás máme nějaké problémy ale vždy se najde řešení!!!

parkrat uz sem premejslel na to ze si neco udelam nejak mam strach totiz ze na tohle proste nemam zkousel sem to ale....ale proc zrovna ja!kde to zacalo!

Absolutně vyluč myšlenku,že si něco uděláš.Ptala jsem se jak dlouho bereš AD?Takovéhle problémy nemáš jenom Ty!!! Mají je mámy od dětí,tátové od rodin,chodí do práce,musejí mít na všechno více času než ostatní,protože to 3x překontrolují,ale kvůli tomu se svět nezboří!!! Slib mi že zajdeš přímo na psychiatrii,nemusíš mít žádné doporučení a všechno ale úplně všecičko jim tam řekneš.Budeš vidět jak se Ti uleví a oni Ti na 100% poradí a nevěš hlavu,neboj jsou lidi,kteří bohužel jsou na tom mnohem hůř než Ty !!!!

ja uz je prestal brat bral sem jich moc,a nebylo mi znich dobre ale v tom to reseni asi neni uz sem premyslel o nejhorsim!ale mam strach ze stim nekam pujdu a oni mi neporozumi a budu to mit nekde napsany ze sem blazen!zacalo to pred peti lety kouril sem bylo mi asi 16let tipal sem cigarety a mel sem strach ze to tam chytne kde sem to tipnul a porad sem se k tomu vracel a doma byli urcite problemy ale nevim jestli to je tim ale jestli to nebylo ve me¨treba!nevim kazdopadne sem stim uplne v h**zlu sproste receno ja nevim.ale diky vsem za rady moc moc.jas sem clovek o kterem si lide mysli ze sem uplne v pohode delal jsem modeling chytal ryby proste vsechno ale tohle mi komplikuje zivot!!a moc!

Ahoj Georgu,předně ti chci říct,aby jsi zapoměl na to že si něco uděláš.Bylo by opravdu dobré zajít na psychinu,popovídat z dr.a on ti poradí,bez těch AD to asi nepůjde.Já jsem měla před mnoha lety také tyhle potíže,měla jsem toho hodně,vodila jsem děcka do školky a potom jsem se vracela z práce domů,jestli jsem vypla kulmu,příště to bylo zas něco jin¨ého.Tenkrát jsem brala AD a možná ještě jiné léky,už je to dlouhobylo mi tenkrát 30roků.Pomalu mě to přecházelo až to přešlo úplně.Dnes je mi 53 let a už si na tu dobu pomalu ani nevzpomenu,hlavně na ty potíže,je fakt,že si někdy řeknu,jestli jsem něco nezapoměla,ale to je úplně normální,takže Georgu,věř mi,že s pomocí dr. se z toho dostaneš,ale musíš pro to něco udělat ty sám a hlavně chtít.Mě ted trochu zaskočilo nějaké počítánísi v hlavě,jen tak se mi vnutí do hlavy něco a já si pořád počítám,to je trochu jiná forma obscese,ale to mě drží jen pokud je mi psychicky dost špatně,jinak jsem v pohodě.Tak se měj dobře a začni to řešit,nic jiného ti nezbývá.Jarča

Georgu, ber to tak, že někdo se léčí třeba s lupénkou, jiný má umělý vývod z břicha a další zase psychické potíže - nemoc jako nemoc, nevybereš si.. Takže jít za psychiatrem není nic trapného, stejně jako jdeš třeba k ušnímu se zánětem ucha, jinak bys byl sám proti sobě. Pokud jsi z menšího města, není problém zajet si za psychiatrem do většího anonymního.
Já s obsedantě-kompulzivní poruchou docházím k psychiatrovi už 5 let (psala jsem už výše). V jednu chvíli to totiž dospělo do takového stadia, že jsem 2 noci po sobě nespala, stále mi v hlavě vařily mé obsese atd., takže na pokraji fyz. a psych. sil jsem se tam doslova doplazila. Jednou jsem psychiatra změnila, protože ten první mi jen předepisoval léky. Ale celkem na mně vyzkoušeli snad všechny léky dostupné v ČR. Jsem nějaká přecitlivělá, po všech jsem trpěla příšernou únavou. Teď už dlouho beru Argofan, což má být údajně jediný lék, který neunavuje, naopak povzbuzuje. Každopádně zmizela nezvladatelná únava a obsese se citelně zmenšily, takže se s nimi dá žít a fungovat - navenek na mně samozřejmě nikdy nikdo nic nepoznal ani předtím.
Někdo má obsesí víc, někdo míň, co člověk, to jiný "systém" obsesí - více viz ta knížka o obsesích od MUDr. Nepraše. Věř, že já jich mám požehnaně: od kontrolování všeho možného i nemožného (hrůza třeba psát adresy na dopisy, to je x kontrol jak u blbejch..), přes totálně praštěné myšlenky v hlavě, s nimiž se naprosto neztotožňuji, po vyhýbání se urč. číslům, úzkostné zdlouhavé oplachování nádobí, aby tam nezbyl žádný "nebezpečný" jar, atd.atd.atd. Největší sranda je, že člověk ví, že to jsou kraviny, ale prostě to provést musí.. Ale buďme ještě rádi, že víme, že to jsou kraviny, jinak bychom totiž byli schizofrenní..
Příčina této poruchy není jasná (čistě materiálně je psychika především o chemii v mozku), názorů je víc. Snad je prvotní zadělávka někde dávno v minulosti při prožití nějakého šoku, který už jsi v hlavě dávno vytěsnil, a pak se nemoc spustí při nějakém dlouhodobém velkém psych. vypětí. Pro poruchu je každopádně příznačná velká úzkostnost.
Bez doktora a léků bych teď nebyla "provozuschopná", nicméně současně se sama snažím hledat nějaké celkovější řešení. Ostatně i dobrý doktor bude při léčení obsesí uplatňovat tzv. behaviorální přístup, kdy ty sám pracuješ na svém chování - pomocí malých tzv. domácích úkolů, které ti lékař zadává. Ale nechci nikomu fušovat do řemesla.
Psychiatr taky může doporučit ještě psychoterapii - tomu se ale nutně nevěnuje každý lékař, je na to potřeba spec. kurz. A nevylučuje se chodit zároveň k psychiatrovi i k dobrému psychologovi (u někt. se platí).
Určitě ti ale vřele nedoporučuji psychoanalýzu - příšerná, zastaralá, naprosto nefunkční a škodlivá metoda. A ještě za to platíš těžký prachy. Za tímto názorem si pevně stojím, mám ho podložený vlastní zkušeností i prostudováním řady odborných článků a diskusemi s odborníky, takže případným oponentům rovnou říkám, ať se prosím k tomuto mému názoru nevyjadřují, děkuji.
Drž se a vytrvej, život je holt o překážkách a jejich překonávání, to není encyklopedická poučka, ale moje tvrdá osobní zkušenost. A uvidíš, že s dobrým psychiatrem a vhodně zvolenými léky se ti hooodně rozjasní pohled na život. A neboj, v žádném celostátním deníku o tobě psát nebudou.

P.S.: Jak už tady bylo řečeno, trvá delší dobu, než antidepresiva zaberou. Když jsem se úplně vyřízená doplazila k psychiatrovi poprvé, předepsal mi jednak AD a jednak na PŘECHODNOU DOBU, protože bych jinak zřejmě pošla vyčerpáním, také Neurol - ten zabere hned, ale není na nějaké dlouhodobé užívání, protože je to takový návykový dryáček. Ale mně pomohl přenést se přes nejhorší období a pak jsem ho chvíli brala jen v případě nějakého těžkého stresu jako doplněk k AD. Teď už ho několik let neberu vůbec, pouze ta AD (Argofan). Ale důvěřuj psychiatrovi, jaký "koktejl" ti doporučí on, třeba holt vyzkoušíš těch léků zkraje víc - u kožního na tobě taky obvykle vyzkouší několik mastiček, než zjistí, která ti nejvíc zabírá. A ještě poznámka - ten Argofan nemá naprosto žádný vliv na potenci či sexuální život - některé jiné léky totiž takový slabší vliv mít můžou. Ale neboj se, dnešní léky už jsou léky x-té generace s minimem vedl. účinků.

Katko - prosim te, co to je ta psychoanalyza a vcem se lisi od psychoterapie indiv. ? Diky

ahoj,chápu co prožíváš,vždcky jsem chodila všude pozdě,protože jsem vše kontrolovala několikrát,ale po návštěvě kineziologie,se to zlepšilo,teť už kontroluju jen jestli mám zamčený dům.Ještě půjdu na jedno či více sezení a věřím že se to zpraví.Vůbec žádné léky k tomu neberu.A ten seznam kontrol je fakt super nápad.Jo a můj mužskej to dělá taky,vlastně mě to naučil,protože do té doby než jsem ho poznala jsem tím netrpěla.Kineze ti najde příčinu,kde tento problem vznikl a pomůže řešit.