Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Ahoj Fabrebagasi,přesně to tak cítím a žiju,jak Ty to ted píšeš,nejsi sám,mě připadá často můj život zbytečnen,jen jsem nepochopila,proč jsi byl na pracáku?já jsem si myslela,že máš TD.Ted musím na odběry na krev,ale až se vrátím,tak Ti napíšu víc.Drž se Jarča

Halino, tady je to všem jedno, neotravuj a nesnaž se zviditelnit.Nebojíš se, jen chceš být zajímavá.Nikdo se tu s tebou nebaví, tak nevíš jak být důležitá.Stejně si ty výhrůžky píšeš sama.Di do háje!!

Ahoj všem.Tak jsem už doma.Byl jsem u toho psychiatra,byl milý a já se i přesto cítil divně.Ale to je asi normální.Předepsal mi Aurorix a Xanax.Možná s něma máte zkušenosti,tak mi pak napište,jestli jsou v pohodě.Někdy si říkám,jestli si jen všechno nenamlouvám a že si to moc beru.Já nevím.Ale to bych nemělpřece takové problémy a nepokusil se to zkončit.
Jarčo,bohužel nevím co znamená TD.Na pracák jsem musel jít hned jak jsem skončil v práci a už jsem tam 5 měsíců.Nejsem schopný něco si najít,je mi z toho hrozně.Tak aspoňdělám tu pizzu,ale to asi taky nevydrží,pokud se nezmění moje chování a strach z toho všeho.
Mějte dneska všichni moc krásný den!!!

Nezlob se , že jsem jen pročetla tvůj poslední příspěvek, je mi ještě smutno po tátovi .Aurorix Ad vůbec neznám, ale xanax by měl být něco jako neurol.Ale zaráží mě proč s tebou lékař nehovořil víc o tvém stavu a o lécích ? Máš aspon předběžnou diagnouzu ? Je jasný , že máš deprese , ale pokud máš nutkavé myšlenky na sebevraždu , prosímtě zkus ještě o tom s někým mluvit.
Všem tady děkuju, je to od vás moc hezký !
Jaruš - já se ti potom ozvu , teď jdu zařizovat ještě něco k pohřbu pa Martas

Ahojte!
Fabregasi, tvoje pocity, jak je popisuješ, znám a mívala jsem je vštšinu života. To je zkrátka jen a jen ta naše deprese :-(( Zkus to tak brát. Když se ti hlavou začnou honit myšlenky, o kterých jsi napsal, pomysli si, není to pravda, je to jen moje představa, ne skutečnost! A deprese, nemoc! Víš, každý o sobě někdy pochybuje, ale my to máme na talíři denně několikrát a způsobujeme si to vlastně víceméně sami, neumíme se bránit, pracovat s tím. Vidím velmi pozitivně, že sis našel práci!!! Nevadí, že děláš pizzu (mě by bavilo prodávat v second-handu, kdybych měla tu možnost, šla bych tam). V kolektivu si určitě zvykneš. Taky jsem ráda, že máš kámoše :-)) Pomohl ti, zaměstnal tě, to je velká výhoda (to já nemám). Fabregasi, pokus se nevšímat si svých negativních myšlenek, nic nerozebírat, neutápět se v tom. Doporučil ti doktor psychoterapie? Měl by ses chodit vypovídávat. Pořád se píše o tom, že v USA má každý, kdo něco znamená a je úspěšný, psychoterapeuta. Je to tam skoro móda a nezbytnost, aby se všichni nezbláznili ze stresu a života v poklusu a něco na tom určitě je. Mě před pár lety psycholožka úplně změnila život, samozřejmě pozitivním směrem. Především v tom, že mi dodala sebevědomí (přesvědčila mě, že nejsem hloupá, neschopná, nezajímavá, ošklivá, nevýkonná atd.)
A koukej vzít do ruky štětce a barvy, anebo aspoň tužky a začni malovat! Už se těším, až mi pošleš první obrázek :-) Já to taky dělám hlavně proto, že mě to baví a ne pro někoho, kdo na to pak koukne a řekne, to je teda mazal! Jsem naprostý samouk, bez jakékoli odborné přípravy a teorie. Začla jsem tak, že mi kamarádka dala k vánocům sadu barev, tři školní štětce a plastovou paletu. A bylo to, hned napoprvé jsem tomu propadla :-)) Prosím, namaluj mi něco :-)) Tuším, že až to uvidím, praštím se svým "uměním", protože zjistím, že jsem úplně bez talentu.

Martasko, hodně síly k zařizování!

Kikino, myslím na tebe. Snad se ti brzy uleví od trápení, kéž ho slzy odplaví... Jsem s tebou.

Jarčo, Věro, těším se, až zase napíšete :-))

Luboši, dlouho jsi nám nenapsal, snad se ti nepřitížilo.

Wéčko, Další, Morthisi, ozvěte se!

Moji milí přátelé, dejte nám vědět, jak se vám daří a co je nového :-))

Martas, hlubokou soustrast. Na tohle nejde nic říct. Musíme teď být silné a my budeme.
VŠEM vám tady moc děkuji za podporu. Někdy stačí se jen z toho tady vypsat.
Fabergassi, máš teď jen nemocnou duši, za to nemůžeš. Musíš to jen časem překlenout. Mně pomáhalo chození na procházky a někmu se vypovídat, než zabraly AD. Trvalo mi to 5 měsíců. Chodila jsem okolo řeky a nevěděla, jestli tam skočit, nebo ne. A vidíš, vydržela jsem to. Tak to zkus i ty. A hlavně nebuď sám doma. Jdi třeba do obchodního centra a koukej na lidi. Musíš brát léky a čekat. A hlavně jíst, pít, spát, i když to nejde.

Ahoj fabre,mám radost jaké děláš pokroky. Věřím že teť už bude jen a jen líp. Půjde to třeba pomalu, ale půjde, hlavně tomu musíš věřit i ty. Víš já to mám taky tak podobně jako ty,moje sebevědomí je na nule ,pak stačí málo a už v tom lítám. Léky které jsi dostal neznám,brala jsem jiné a když jsemse cítila líp tak jsem je vysadila a když ta potvora na mě zas sedla , jak ráda jsem pelášila zas k psychiatru. Teť na starý kolena už mě můj chlap asi měl plný zuby tak si našel jinou a odstěhoval se,ale já už se hroutit nechci, prostě ne! Zůstala jsam sama a tak se snažím i v každé maličkosti vidět něco hezkýho a zatim to jde. Fabre, věřím že i ty to zvládneš a že na tebe ještě nějaké to štěstíčo čeká. Moc bych ti to přála a držím palce. Anna

Tak už jsem se taky vrátila z těch odběrů a zároven si prošla město,ale co budu dělat do večera,to nevím,dny jsou pro mne moc dlouhý Promin,TD ne byl to překlep,myyslela jsem ID,důchod.Já už děcka valký,je mi 54 let,syn je na práci v Dablinu a dcera rozvedená,staví se za mnou každý den aspon na chvilku z vnukem,tomu je 10 let a už ho babička moc nezajímá,takže spěchají domů.Manžel ted spí po noční a zase půjde na odpolední,takže jsem převážně sama a to já neumím.Pracovala jsem jako prodavačka,takže jsem byla mezi lidmi a ted mi chybí lidi,společnost,kamarádky,které jsou v práci a nemají čas,ale já mám k depresím ještě viry mononukleozy,které způsobují chronickou únavu,takže zároven ani někdy nikam nedojdu,a k tomu artrozu,takže strašně mě bolí nohy,manžel mě i po doktorech vozí.Dnes,když jsem šla k mudr,tekly mi slzy jen tak asi deprese opět,chodím po městě,jsem štastná,že jidu sama,ale brečím a brečím i ted,ale nechci před manželem,on je na mě moc hodnej,ale asi to se mnou trochu prožívá a potom mi pořád volá z práce,jak mi je,nechci ho tím znepokojovat,snad mě to přejde,než ho probudím.Bývá mi často moc špatně,takže mi mudr na psychině žádá o plný ID,já totiž momentálně nejsem schopna zvládnout jakoukoli práci i na kratší úvazek a když jsem pracovala,tak jsem často marodila5íkal mi mudr,že bych ten důchod měla dostat.Ted mám hrůzu a strach,až mě zavolají ke komisi,jak dopadnu,kdyby mi ho nedali,tak se můžu rovnou nacpat práškama,protože jsem zdravotně dost hrozně,prostě neschopná.Tak si říkám,co se mno ted bude,doma to na ě všechno padá,je mi často smutmo,nic mě nebaví,nic moc doma neudělám,protože jsem stále unavená,když mám deprese,je někdy dobře vyjít ven,projít se,ale já nemůžu často kvůli únavě,když jsem moc unavená,tak si nechci ani lehnout,protože se bojím,že bych v noci nespala,to nakonec znáš,někdy je mi večer líp,tak nechci jít spát,protože se zase ráno probudím a budu mít deprese,nebo úzkosti,je to začarovanej kruh,pořád dokola a já často přemýšlím,proč jsem se vůbec narodila,proč tady na tom světě mám být,komu bych chyběla,ale ano,c¨hyběla,Miluju svého manžela a své děti a vnoučka,jinak moje máti a sestra se za mě stadí,že chodím na psychiatrii,takže se moc nastýkáme,ony vědí,že jsem celej život nemocná,ale nikdy se nezeptají,jak mi je,neví ani jestli marodím,nebo pracuji,prostě,když se náhodou stane a přijdou,já je nezajímám.Moc mě to mrzelo,obrečela jsem to ale tyhle vztahy už se nedají napravit,máti mi v životě moc ublížila,je mi líto,že k ní nechodím,bydlí ode mne 5 min cesty,já se na ni nezlobím,i když má velikou zásluhu na mém zdraví,ale nechodím k ní,protože si s ní nemám co říct,ani moc ze sestrou.Takže když bych to zhrnula,momentálně nejsem k ničemu,nevím co se mnou bude dál,kdo mi pomůže,nic mě nebaví,když nic nedělám tak si zase vyčítám,na chlamidie jsem už vybrala 5 tery ATB a nic nezabírá.Když je mi moc dobře,tak si říkám,že se třeba nějak dám dohromady a na jaře bych si našla nějakou brigádu.Tak jsem se moc rozepsala,už to přeháním,ale Ty si Fabregasi nic nevyčítej,piš hlavně to,.co Tě trápí,od toho tahle diskuze je.Xanax jsem kdysi bralaale vůbec ne mě neůčinkoval,i A urorix,ale už si nevzpomínám,řekl mi mudr,že mám těžké endogenní deprese s poruchou osobnosti a proto mi léky nepomáhají,tomu jsem nějak nechápala,ale moje berlička je Rivotril,vím ,že je návykový,ale po čese ho zase změním.Takže se Fabregasi drž,moc Ti přeji,aby jsi si našel nějakou práci,která by Tě bavila a hlavně si neříkej,že nejsi k ničemu,určitě bude líp,musí.A zkus se donutit,něco nakreslit,já se dnes chci pokusit začat plíst.Tak se drž a měj pěkný den a víkend.Jsem z Tebou,Jarča.

Martičko,jsi to Ty,Mě to napadlo,když ¨jsi psala,že Ti tatínek odešel.Často si na Tebe vzpomenu,jak to zvládáš,máš ted hodně starostí,Drž se Beruško,držím Ti moc palce,at Tě to nerozhodí psychicky,Jarča

Fabre, nejsi ani hloupý, ani nešikovný jsi člověk jako každý jiný, jen máš depku a špatné pocity, které známe. Taky jsem měla podobné myšlenky na sebevraždu jako ty, ale mám bezvadnou psychiatričku a ta to se mnou rozebrala. A já jsem zjistila, že to vlasně ani nejde. Nechat se přejet vlakem, u nás žádný nejezdí, to bych musela do města a oři mé smůle by měl nejen zpoždění, ale jel by i po druhé koleji, utopit se - jsem výborný plavec, sníst prášky - jo a zachrání mě a do smrti bude mít dietu, oběsit se - neumím uzel, a skočit z Nuseláku - po cestě bych určitě potkala nějaký butik a přece neskočím z mostu, když jsem nový hadry ještě neměla v práci !!!!! Takže je mnohem snažší bojovat s tou potvorou depkou. Začni v první řadě mít rád sám sebe, nedívej se na sebe jako na něco zbytečnýho. Tuhle jsem si koupila hrníček na ranní kafíčko a tam je nápis - jsem krásná, úžasná, sexy - a hned mám lepší náladu. Pak si namaluju
na ksicht obliček, nalakuju si nehty pochválím se a vyrazím do práce. Když mě kolegyně řekne, že jsem blbá, tak si říkám - závidí mě novej lak. Teda, ne vždy to funguje, ale občas ano. Snaž se jakýmkoliv způsobem zvýšit si sebevědomí. My tě tady všichni máme taky rádi, nejsi sám. Dnes nejsem O.K. tak plácám, ale snad si to podstatný z toho přebereš. Přeji ti at je ti ted uz jen líp a líp.

Malířko, taky jsem vytáhla pletení. Mám ted problémy přeorganizovat svůj čas. Byla jsem vždycky dlouho venku, bud jsem pracovala na zahradě nebo se toulala, ale ted musím jít brzo domů a nějak nevím, co s časem. Tak sem seděla nad vlnou a přemýšlela, zda upletu něco mimčům, nebo šálku sobě a jak jsem tak seděla tak jsem dostalo hroznou zlost a mrskla s tím zase do skříně. Na víkend mám naplánovaný velký úklid, ale nevím jak na tom budu se silami. Snad to půjde, když je mě hodně zle přerovnávám skříně.
Přeji vám všem krásný víkend. Věra

Mám na vás takovej dotaz, protože už nevím co je správné a co ne, nevím zda mám pravdu já nebo ten někdo jiný. Jak se má správně, z lidskýho hlediska zachovat přítel v den kdy má svátek jeho přítelkyně?
jÁ TED DOSTALA TAKOVEJ KARTÁČ, ŽE SE Z NĚJ NEMŮŽU VZPAMATOVAT A UŽ ANI NEVÍM CO JE SPRÁVNÉ. dÍKY Věra

Ahoj Věro, s těma skříněma jsi mě teda dostala,to je práce, kterou nenávidím. Já když můj (dědeček sviňáček jak mu z lásky říkám) manžel odstěhoval, tak protože vím že prace léčí (pokut zdraví jen malinko dovolí) jsem se dala do gruntování. Trvalo mi to asi dva měsíce než jsem měla vše podle svých předtav,né že bych tu měla bordel jak v tanku, ale do toho ještě sekání zahrady .udržování kytiček,sem tam do lesa na houby,občas potřebná babička k vnoučatům a tak se to vše protáhlo,jen na ty skříně ještě nedošlo. Ale už mám plán,všechno dám do pytlů a odvezu na charitu a bude uklizeno.
Už jsem toho nemlela,tak něco zas příště.
Mějte se všichni pohádkově, to je moc,moc hezky. Anna

Ježíš Věro, to musím ještě reagovat na ten kartáč.Hele já dostala ke svým padesátinám od vlastní dcery takovou krávu rohatou s copem se slovy ,mámo nesmíš být vstahovačná ona je krásná! Od manžela (tenkrát jsem ještě netušila že bude sviňáček) jsem dostala čarodejnici.Dodnes mám oboje vystavené jako parádu...

Věruš,takytak každý den sedím,a prohlížím časo¨pisy,co bych si upletla,vlnu už mám týden,ale ještě jsem nezačala,vždycky to odložím,nejde mi to,nemůžu se do toho dostat,najde mi to začít.Malířko,s tím psychologem pro Fabregase máš pravdu,určitě by mu to pomohlo,kdyby se vypovídal.Já mám vynikajícího psychologa už 17 roků,a strašně moc mi pomohl,i v manželství,už to u nás vypadalo na rozvod,ale dal nás dohromady.Jezdím k němu dodnes,pořád mi radí,pomáhá a vždy dobře.Fabregasi,zkus se i sám zeptat po někom dobrém.Mějte pěkný den,Jarča