Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Víš Míšo, já jsem si potřebovala zaprudit a pohádat se, tak jsem sem vstoupila,ale už nepřídu, prohlídli mě tady-IRA

Milá Tracy, zaplaťpámbů, že jsi z toho venku!!! Prosím tě, jestli moc neotravuju (ale chtěla bych pochopit co nejvíc), co je tetanie? Vím, že proti tetanu nás jednou za 10 let očkují, ale jinak..., otrava?
S tím pitím to máš pod kontrolou, to je jasné, když píšeš, že třeba 2 roky na něj nesáhneš! Já si taky dávám večer trochu vína, někdy každý večer. Ale nepiju víno, které mi "nevoní", to jsem radši nasucho :-)) A taky mám další výhodu, že je mi špatně od žaludku, když se napiju trochu víc, takže pití okamžitě nechám a jsem zbytek večera o vodě :-))
Jsem taky introvert, ale s komunikací problémy nemám. Zapovídám se s cizími lidmi na ulici, v obchodě, kdekoliv. Minulý týden jsem si chtěla pohladit pejska jedné staré, shrbené paní (tibetský teriér, nádherné černé, chlupaté štěně), zapovídaly jsme se o psech a paní mi hned dala jméno a adresu, ať ji přijdu navštívit (divila jsem se jí, že se nebojí, že ji třeba vykradu dům). Zkrátka, normálně mám D a nechce se mi mezi lidi, komunikovat. Ale pokud mě někdo osloví, nějakým záhadným způsobem mě to nastartuje tak, že "hlaholím", směju se a říkám víc, než je v té situaci nutné. Fakt tomu nerozumím, ale je to tak. Třeba mám v takových okamžicích taky trochu mánii, anebo hysterický záchvat?!?
Tracy, nejsi špatná, jak si o sobě myslíš! Naopak !!! Prošla jsi několika obzvlášť těžkými životními zkouškami a OBSTÁLA JSI ! ! !
Hezký den :-))

Dobré ráno.Romanko,ta básnička je na sedmileté dítě mo¨c pěkná,máš nadání,ani se nedivím Tvojí mamince,že plakala,když jsi ji k padesátinám napsala básničku,dotkla jsi se jejich citú a jak píšeš,muselá být krásná.Jo a hlavně že se katalyzátor našel,to jsi měla určitě velikou radost.Malířko,co ted maluješ?Přírodu?máš vždy nějakou předlohu,nebo si jen maluješ tak něco pro sebe?Je to krásný koníček,nikdy by mě však nenapadlo,že malování tolik unavuje,ale pokud maluješ tolik hodin,tak asi ano.Já jsem byla včera u doktora a protože chci žádat ID,tak jsem dělala psychotesty,včera mi mudr řekl vyhodnocení.Těžká endogenní deprese,s poruchou osobnosti,proto mi nepomáhají léky a je to nevyléčitelné,už nikdy nebudu bez depresí,budou se mi pořád vracet a já se s tím nechci smířit,že třeba i nebudu už chodit do práce.Je to prej na plný ID,momentálně bych v žádné práci nevydržela,ale pracovala jsem v obchodě,byla jsem stále mezi lidmi a už ted mi to chybí.Na zimu se vůbec netěším,je krásné,jak píšete,že přijde jaro,ale za dlouho,jí bych potřebovale brzy.Přeji Vám všem krásný víkend,pokud možno bez jakýchkoliv potíží .Jarča

Ahoj Vašku,
pokud bude tvoje MUDr. dlouhodobně nemocná, poraď se o svých lécích a jejich kombinaci s jiným doktorem! Zkusila bych nejdřív obvodního. Anebo zavolej do nějaké ordinace a domluv si konzultaci. Tam, kam chodím k psychiatričce já, je společná čekárna pro dvě MUDr., takže já osobně bych zaklepala na dveře té druhé, ke které nechodím a zeptala bych se jí. Určitě ti někdo poradí :-))

Lucko, mluvila jsi s manželem o tom, co řešili s psycholožkou?

Jarčo, spráskla jsem ruce nad výčtem tvých bolístek (mononukleóza, EB virus - kde jsi k němu přišla? a chlamydie - ty prý máme snad všichni). Není divu, že je tvoje tělíčko vyčerpané bojem se všemi těmi potvůrkami. Tak se jen opatruj, dopřej si klid. Někdy je lepší poslechnout "přírodu", vnitřní hlas a udělat to, o co si tělo říká, to znamená odpočívat, co hrdlo ráčí. Co dělá tvůj syn v Dublinu? Je ženatý?

Sasanko, tebe teda obdivuju, že zvládáš 4 dětičky a ještě namáhavou práci! Jakou léčbu ti doktoři navrhli pro Nikolku? A co Elinka, bude se jí líbit ve školce?

Pořád hledám Maminu3 a ona nikde... Asi nemáš čas sedět u počítače. Ale přesto, je tvůj manžel je už asi doma z léčení, je v pořádku? A co ty?

Lolo, Kikino (četla jsem na jiné diskuzi o tvém velkém trápení a cítím s tebou), Anno, Luboši, Abíku (proč najednou "w"?), Fabregasi, Další, Marty, Marku,... pohodový den, dobrou náladu, neutuchající naději, že bude líp a zdraví - přeju opravdu vám všem :-)))

Malířko,bojuju s tím vším už 3 roky,nejhorší je že mám z toho vžeho chronickou únavu a někdy sotva chodím.Mudr mě to vždy řeléčí,ale ono se to zase vrací,mám to i 3 krát za rok,ahlamidie plicní,co mám,jsou prej nevyléčitelné,už na ně beru třetí ATB,psala mi jedna zdrav.sestřička,že se toho nezbavím,je mi sice už 54 let,ale chtěla bych přece ještě trochu žít.Syn jel do Irska za prací,má tam krásné ¨peníze,takže doufám,že si našetří,je tam už 5 let,ale domů se ještě nechystá,ja vyučený kuchař,ale až se vrátí,už to prej tady dělat nebude,takže nevím,co si vymyslí a já jsem ráda,že si tam vydělá,tady měl 10000kč,tam má 70000v korunách,sice zaplatí ubytování,ale pořád má dost.Už se na něj těším.Ted v říjnu,tam za ním letěla jeho asi přítelkyně,takže mu bude líp.Dcera je rozvedená,ta to nemá vůbec jednoduchý,žije z vnukem sama a hlavně jide od výplata k výplatě,moc jí mepomůžu,protože taky jsme na tom tak akorát,já ted brala a beru z pracáku 1500kč.Tak na přežití,ještě,že mám manžela.

Jarčo,podívej se na stránky chlamydie.info - je tam trošku jiný náhled na tuhle nemoc.Třeba to pomůže.

Milá Jarčo,
opravdu nemáš lehký život (Nina a další z nás jsou na tom přibližně stejně). Taky trpím zvýšenou únavou, kolikrát mě už napadlo, jak je D podobná CHÚS! S tím souvisí i malování, jednak mi pomáhá zapomenout na trápení fyzické i psychické, ale taky se při něm unavím (namáhám mozek). Maluju pořád to samé, ať je zima, nebo léto :-)) Abstrakce. Jako bych se rozpomínala na své sny, které se postupně zjevují na plátnech. Pokud bys chtěla a máš mailovou poštu, napiš mi kontakt a já ti pošlu fotky některých obrázků (posílám už několika našim pisálkům).
O chlamydiích jsem četla tady na abecedě a trápí spoustu lidí, způsobují různé nemoci. Ale co není? Různé bakterie, viry... Streptokoky, hemofily, stafylokoci, améby, plísně, hrůza. Někde jsem kdysi četla, že my zabíjíme velká zvířata (abychom je snědli) a ta nejmenší, která nejsou vidět, zase zabíjejí nás :-))
Musím jí dovařit oběd, tak se loučím :-)) Ať je ti, Jaruško, líp!!!

Ahoj JARUŠKO,
já sice netrpím chronickým únavovým syndromem, ale asi si dovedu představit, co to obnáší. Užila jsem si se zdravotními problémy spojenými se sníženou imunitou. Netrpím na angíny a chřipky. Ale zato jsem prodělala zánět žaludku, opakovaně močáku a co bylo hodně náročné - kloubů. Všechno bylo vleklé a všechno jsem přechodila a byla s tím v práci - práci mám sedavou - zdálo se mi to lepší, než hloubat doma o příčinách nemocí a možných důsledcích. Bylo mi málo přes třicet, když jsem zažívala pocity neskutečné únavy, přímo vyčerpání - od té doby samozřejmě v souvislosti s depresí opakovaně. Pracovala jsem tehdy na plný úvazek, měla prvňáčka a mimčo, které jsem vozila do jeslí - s dudlíkem, flaškou a plínami v příruční kapse golfáče- ale to jen první dva týdny, než se moje učenlivé miminko ve společnosti šikovných vychovatelek a o něco starších miminek naučilo velmi rychle chodit na hrníček, pít z hrnku a s opovržením odhodilo dudlík. Po půl roce jsem začala být nějaká hotová, když jsem se sehnula k synkovi, abych mu zavázala tkaničku na botičce, měla jsem pocit, že z polohy v podřepu nevstanu a nepřekonatelnou chuť si lehnout na to lino v předsíni jeslí a spát, spát, spát ... když se mi na lýtkách objevily bolestivé zarudlé uzliny - bolestivé jen na dotek a po ujití dvaceti metrů jsem měla pocit, že jsem ušla dvacet kilometrů, nohy jako z cementu, bolesti kostí v celém těle, přičítala jsem všechno jednak viroze a začala se cpát Paralenem a ty zarudlé fleky mně inspirovaly se objednat na kožní. Tam to ale nepatřilo, skončila jsem ambulantně na revmatologii, kde mi řekli, že mám 21krát zvýšené ASLO - hodnoty v krvi, a formu mimokloubního revmatizmu - zánět pojivového vaziva - zánět drobných kloubů se přidal - a tehdy jsem poznala, co to je, když tělo neposlouchá, nohy mně nenesou, nesnesitelně bolí achillovky, je problém vyjít schody a každý pohyb provází bolest, co je naprosté vyčerpání, pocit, kdy bolí každý čtvereční centimetr masa, každý sval, kloub
a jen jsem se ploužila. Odmítla jsem kvůli malým dětem hospitalizaci a skončila jsem na Prednisonu, každý, kdo ho zná, mi dá za pravdu, že jde o dost velké svinstvo s dalekosáhlými vedlejšími účinky - na sliznici žaludku, na ledviny, na játra, hormonální změny, přibírání na váze - tzv. měsícovitý obličej,otoky, změny psychické ... koneckonců je to silný steroidní hormon. Štěstí bylo, že jsem to mohla po čtyřech měsících vysadit a dala se dokupy. Řekli mi, že ten problém se může vrátit za měsíc, rok, patnáct let, nikdy - nikdo neví - je to deset let, co jsem s tím měsíce bojovala a díky tomu myslím, že rozumím trochu tomu, co prožíváš a s čím bojuješ, i když jde o jiný problém.
Přeji Ti upřímně, aby to bylo jen a jen lepší, cesty osudu jsou nevyzpytatelné - nemoci přicházejí a odcházejí, stejně nečekaně .... moc přeju co nejvíce energie a sil, zdraví a pohody a opatruj se !!
VĚRUŠKO, jak se máš Ty ?
EVAK, co malování ? Jsi moc hotová ? Zasloužíš pochvalu ....
TRACY - je to tak, jak píše Malířka - zvítězilas tam, kde mnozí selhávají, jsi statečná, silná a dobrá, protože moc jsi toho zvládla sama - věřím, že se dovedeš poprat a i Tobě přeju pořád hodně odhodlání, síly, víry, zdraví ....
Všem moc pozdravů s přáním pohodové soboty !!
Děvčata a kluci, nikdy to nevzdávejte - bojovat je úděl lidského pokolení a my na to máme !!
S láskou Romana.

Milá Romanko,jak si Tě čtu,tak mi běhá mráz po zádech.Takhle si sama zničit zdraví,ale já taky vždycky všechno přechodila a ted tohle všechno mám i z těch chřipek,nikdy jsem nechtěla jít marodit,vždycky jsem uprosila doktora,že sice strašně nemůžu,ale nechci marodit,tak mi napsal injekce,někdy B 12,někdy magnezko,ale já to stejně nakonec nevydržela a musela marodit,ale tak daleko,jako Ty jsem bohudík nikdy nedošla.Vždyt to musela být strašná bolest,co jsi prožívala,mám revmu takže vím,co to je,když bolí klouby,kosti,každý kousek masa,mám to spojené s artrozou a beru stále léky,jinak bych asi nechodila,každý den se probouzím z bolestmi nohou a ráno to musím rozchodit.Takže tebe navyrovala ani ta šílená únava a bolesti nohou?Stále Tě nenapadlo,že je to něco horšího,než jen něco z kožního?to je strašné.Takhle si přivodit,tak silnou revmu,pokud vím,z revmy je i silná únava,takže jsi to potom pořádně omarodila.Ale tu bolest,co jsi prožívala,si snad nedovedu ani představit.Ještě,že se Ti to nevrátilo a moc Ti přeju,aby jsi už nikdy nic takového nemusela prožít.Děkuji Ti Romanko a taky Ti přeji,hlavně zdraví,a nemoci aby se Ti vyhýbaly.Jarča

No já zírám Romano, tys strčila mimčo do jeslí a chodila do práce ??My sme všechny byly s miminkem doma a uskrovnily sme se, miminko má být u maminky a ne lítat brzo ráno do jeslí.......vy byste zchudli, kdybys pečovala o dítě, co???
To je přeci nejkrásnější období když je doma mimčo a užíváme si s ním........

Romísku, já jsem z tvého dopisu byla taky hodně špatná :-(( Holka, co ty máš všechno za sebou! Jsi tak statečná! Moc ti přeju, abys už byla napořád zdravá!!!
Včera jsme si volaly s Ninou, mám zprávy o Tony...
Opatruj se, šetři se, zasloužíš si to! Myslím na tebe :-))

Ahojky lidicky, Tak vcerejsek mam za sebou ,boli me zada ,boli me ruce ,mam je uplne zniceny.Cistila jsem totiz vylohu kterou aspon 10 let nikdo necistil a manzel odlepoval lampou zvenku napisy co tam byli,behem celeho dne jsme nemluvili,jen takovy to nutny .Vecer teda az jsme to meli hotove tak jsme si rekli ze si zajdem na pizzu ,ale ja byla tak unavena,ze jsem zase nic nerikala.A on taky ne ,takze trapne ticho ,myslela jsem ze mi zacne teda po dvoi dnech sam od sebe vykladat co bylou psycholozky ,ale nerekl mi ani slovo.A to je hodne divny,takze nevim co mu rekla,ale prece mu neporadila aby byl potichu??Jsem z toho zmatena,nevim co to je za zkousku,ale uzavrela jsem se jeste vic do sebe.Takze dnes jdeme jeste do obchodu pracovat ja jdu natirat vylohu ,tak uvidime jestli bude mluvit neco.Jinak nevim.Ale uz hlavne at je to hotovy ,protoze chci mit klid.Jsem rada ze jsem nasla tuhle diskuzi i kdyz ji tady nici urcity lide...ale chce to velkou davku ignorace.Tak se mejte hezky ,uzivejte nedeli jo a doufam ,ze jste si vsichni krasne dnes pospinkali.Tak ahoj Lucka P.S Maliřko,krasne pises,ja vzdycky napisu pro vsechny,ale vim ze vzdycky ty se ozves a neco napises ,neboj vim ,ze tu jsi a dekuju.:o)

Není to tak dávno, co na původní diskuzi jistá p. Halina, která se tak chlubí tím, že SAMA vychovala dvě vzorné dcery, psala o tom, jak její bývalý manžel vozil dceru do a z jeslí, pral, vařil a pekl .......

Jak může matka, která byla podle svých slov 2x hospitalizovaná na uzavřeném a několikrát na otevřeném psych. oddělení tvrdit, že se SAMA starala......

Kdo je to: "MY SME VŠECHNY BYLY S MIMINKEM DOMA....."?

Jen matky, které měly silnou ekonomickou oporu ve svých rodičích, si mohly dovolit nechodit do práce a užívat si s miminkem, tedy ty matky, které manžel z jakýchkoliv důvodů opustil a mezi které se p. Halina tak hrdě hlásí. Ale to pak nemohou hlásat: JÁ SAMA SAMOTNÁ!!!!

Ahoj děvčata,
JARUŠKO - že je zdraví nejcennější poklad, který máme, není fráze, byť to tak zní, protože to říkáme tak často - my obě víme a jiní tady na diskuzi taky, jak moc je to pravda a přesto si ho málo chráníme a hýčkáme.
Mockrát jsem si říkala,že začnu se zdravou životosprávou a přestanu kafovat, ale nikdy to nedopadlo, jsem jedlík a gurmán a co je zdravé, to mi nechutná a naopak. A s přecházením nemocí je to to nejhorší ... už jsem se snad i poučila.
Manžel kouří, což mně moc mrzí a začal i starší syn - vadí mi to, ale nic moc s tím nenadělám ... sama jsem nekuřačka, která by se spíš udusila, než by si šlukla doopravdy.

Kolem nás tepe život a dění, čím dál víc se lidé honí za penězi, kariérou, jsou čím dál víc konzumnější, chtějí žít hned, tady a teď, mít všechno, vydělat si, užívat si života, máloco je překvapí, dojme, mají čím dál vyšší nároky a mnozí se nedívají napravo a nalevo, jdou tvrdě za svým, někdy dravě, někdy i bezohledně - mnozí dřou do úmoru a dokáží vydělat hodně peněz, zbudovat hodně věcí, naučit se jazyky, procestovat svět, mnozí jsou schopní, vytrvalí a pracovití, mnohých je potřeba si vážit - dokázali objevit věci přínosné pro celé lidstvo - co všechno se už v našem přetechnizovaném světě dokázalo - ale pro mně opravdové lidské hrdinství je jinde - třeba tady, na těchto stránkách a jeho nositeli jsou právě lidé, o kterých svět neví, ale dokážou se poprat s nemocí, postarat o nemocné dítě, zdravotně handicapovaného partnera, o nemocná zvířátka....
Ti jsou pro mně vyjímeční daleko nejvíc, ti, co v nich je ta schopnost se vcítit do trápení jiného, obětovat se, pomáhat, MYSLET na druhého, ne jen na sebe ....
Ty taky statečně bojuješ a vím, jaké to je, takže Ti moc fandím a držím pěsti - ať Tě potkávají v životě jen pěkné věci a zdraví ať stojí při Tobě ....

MALÍŘKO - mně Toni, neodepsala na esemesku předevčírem, jak se jí prosím Tě daří teď ? Zkusím ji zas kontaktovat ...

Někdy mně poslední dobou začínají napadat věci, jaké mně nikdy nepřišly na mysl ... nedávno jsem večer říkala manželovi, že velké štěstí v životě je dělat nejen práci, která baví, ale o které budu přesvědčená,že má smysl a že si nejsem jistá, zda plození lejster v životě je to pravé ořechové, někdy je mně po těch dvou desetiletích ta kancelář jakási malá, těsná, mám touhu vypadnout z ní ven na vzduch a dělat skutečnou dobrou věc ... ptal se, co si představuju pod tím, jakou práci třeba konkrétně .... vypadlo ze mně, že třeba pracovat v hospicu - díval se na mně pochopitelně jako na blázna - neřekl, vždyť jsi profesně jinde, řekl, na to ty bys v životě psychicky neměla ...
A já vím, že je to celé nesmysl, který se mně zrodil v hlavě, ale zrovna konkrétně o tom, zda bych na tohle psychicky měla nebo ne, si myslím, že měla ...
Já vím, že mně napdají opravdové blázniviny, ale prostě napadají - takže se asi blíží nějaká krize ? Nemyslím tím depresi, myslím tím, zda začnu v souvislosti s tím, jak běží léta hloubat o smyslu života a o jeho plnohodnotném a plodném prožití tady na zemi ve znamení pomoci druhým ? Já lidem pomáhám - řeším jejich problémy. V práci, a když někdo chce prodat dům, pronajmout byt, rozvést se, darovat auto nebo nemovistost- může přijít .... napíšu, zařídím, domluvím potřebné ... jenže to nejsou lidi, kteří potřebují opravdovou pomoc - tu lidskou, pravou člověčí pomoc, do které dáš city, srdce, kus sama sebe, což je to nejlepší, co jde v životě dělat.. - Malířko, asi dneska blábolím nesmysly, ale píšu Ti, co se mi honí občas hlavou - Tobě můžu a tady na diskuzi je mně stejně vždy dobře, tady je můj malý ostrůvek jistoty a pochopení v rozbouřeném moři životního dění kolem mně ....
Přeju všem hezkou neděli a problémy ať Vás míjejí ...
S láskou Romana.

Ano správně čtenáři......když jsem byla hospitalizovaná , tak manžel cca 14 dní vozil dítě do jeslí .......to ovšem je velký rozdíl, než vozit dítě od mala do jeslí a otravovat mu tím dětství .....dětem jsem se vždy věnovala a všechny ženy okolo mě .........žádná v jeslích dítě neměla, KROMĚ TĚCH HLADOVÝCH SNOBEK, KTERÉ BY SCHUDLY ....... a vzhledem k tomu, že manžel odešel, když bylo malé cca 4 roky, tak jsem je opravdu sama vychovala až k maturitě......od mala se o ně nestaral(až na dvě dovolené)...tak doufám že už je ti to jasný ......hihi

A ty Lucko nebud naivní, tys sehnala psycholožku, ne on, on nic menit nechce, chce námezdní sílu a milenku taky ..... a nechat to jako dosud...všem je to jasný, kromě tebe......já jsem jediná kdo ti to píše na rovinu, jinak nikdo nemá odvahu to říct naplno......je potřeba ho vyrazit a ne brát léky na depky....