Diskuse - Ženatý milenec III

Žena, jejíž muž má milenku, se ptá milenek ženatých mužů, proč se to stalo. A ony se rozpývají lítostí nad osudem neznámé ženy. Na druhou stranu o pocitech konkrétní ženy- manželky jejich milence nehodlají vůbec uvažovat. Ta totiž má držet ústa a krok....V tom je to vaše pokrytectví a sobectví. Já toho chlapa chci, tak s ním prostě budu. Beo, co bys řekla manželce svého milého, kdyby zítra u tebe zazvonila ona a ne on? Je mi také jasné, že většina z vás je bohužel současně milenkou i podváděnou manželkou.

Neřekla bych to líp,Beo.

Co by jí asi tak říkala,ať si udělá pořádek doma sama!

Na nevěru musí být vždy dva..a ti naši miláčci jsou svéprávní..a je to jejich rozhodnutí, být s námi a každý z nich má své důvody..

Zalezi s cim by za mnou prisla..pokud by chtela pokecat o mode tak v poho..pokud by chtela resit manzela, tak bych byla uprimna a narovinu bych ji rekla, ze ho mam rada..a ze ho z vlastni vule neopustim..pokud by to bylo ovsem jeho prani tak to respektovat budu..zbytek at si doresi s nim..pripadas mi hrozne staromodni..v dnesni dobe kdy je kazde druhe manzelstvi rozvedene se takove veci resi porad dokola...zalezi kdo je zrovna v jake situaci..

Proč myslíš, že muži a ženy zahýbají? Jasně- jeden z partnerů ztratil zájem o sex /děti, jiná fyziologická potřeba/, ale je spousta párů, kde tohle funguje a přece se hledá jinde.... Proč má třeba ten tvůj ještě tebe? Co mu nahrazuješ? PS. jsem ráda, že jsem staromódní a manžel doufám :-))) taky

Co te sem privedlo, ze to s nama chces resit?Jen tak na zkusenou tady nejsi..?

Možná píšu něco jako Příručku pro ženy v nebezpečném věku :-))

hmmm...tak to bych typovala spis nekoho kdo uz toho ma v zivote hodne za sebou..nevery, manzelstvi a tak..ale jestli sama priznavas, ze ses staromodni..tak to asi moc dobra prirucka nebude..A nebo mas strach o manzela?

Mimochodem viděla jsi film- Děti nosí Santaklaus? Je to moc pěkný, takový promiskuitní. Ale teď to nemyslím nijak ve zlým. Na vánoce se setkalo několik mužů a žen, propletených mileneckými vztahy a spoustou dětí. jedna tam oznámí, že je těhotná a protože její současný nemůže mít děti, všichni pátrají, kdo je autor.

ne, ten film jsem nevidela..ale verim, ze i takove veci se deji..holt zijeme uz v jinem stoleti..

Beo, bohužel někdo asi nikdy nepochopí, že se to může stát naprosto každému..láska se neptá, jestli je ten druhý volný..láska prostě buď je a nebo není..nemusíme nikomu nic nahrazovat, prostě ten člověk je s námi, protože s námi chce být a asi mu je s náma dobře..

Pomalu se musím loučit, o víkendu na netu nejspíš nebudu a teď už spěchám taky doplnit něco do lednice, protože dnes si uděláme hezký večer..Přeju všem, ať si užijí aspoň pár hezkých chvilek..

nevěru za sebou mám a docela dlouhou. To jsi tipla správně. Zkončila tragicky -dobrovolnou smrtí mého milence. Je to už několik let- s mnoha věcmi se v té chvíli musíš vyrovnat sama- třeba jak se objevit na pohřbu, co se společným majetkem, který jsi spolufinancovala, ale jaksi se říkalo, že je jeho, donýst mu kytku na hrob a děsit se, že tam vykoukne zákonná,....? Vůbec, co s bolavým a zmateným srdcem, když by to vlastně nikdo neměl vědět. Návštěvu v nemocnici těsně před smrtí.... Neumíš si představit, jaké vznikají situace. Teď mám odstup a spoustu věcí vidím jasněji. Profesně mi dal ten člověk mnoho. Jako ženě mě neskonale ublížil a té své doma taky. A zaplatil za to životem. Po tu dobu, co jsem byla jeho milenka jsem neznala společné vánoce, dovolené, noci.... Přesto se mě nechtěl vzdát a já nedokázala odejít. Zůstala jsem sama a už nikdy nikoho nechtěla ani vidět. Pochopila jsem, že život je krátký na to, abych pro někoho byla jen doplněk toho, co chybí. Pak jsem potkala manžela. Tvrdí, že pokud bude spokojenej, tak nikde pytlačit nebude. Prý si nehodlá dělat v hlavě zmatek. Pracuje v náročném výzkumu, ale jinak to je docela obyčejnej chlap :-)) Možná se vám zdá, že jsem na vás krutá nebo vás nechápu.... Nevím... chápu, mám to prožitý a také vzpomínám na to chvění, když jsme se sešli na ukradené odpoledne. Ale to není život, to je jen čekání. A ten pročekaný čas vám nikdo nevrátí. A nevěřte, že ho máme donekonečna. Stačí jedna vteřina.

Já jsem po ní nechtěl ať se rozvádí - ona s tím začala, že už to s manželem začínají plánovat. Já na to reagoval, že pokud k tomu opravdu dojde - rozvedu se taky a vezmu si ji.
Já si zpočátku nic moc nesliboval o hloubce a trvanlivosti našeho vztahu. To ona mě začala zahrnovat zamilovanými SMS a maily, to ona měla obavu, abych ji nevyměnil za jinou. A pak - v okamžiku, kdy si už mohla být mým zájmem jistá - tak couvla (viz přísp. 4.1.2008 07:16).
Prostě všechno naruby....
A teď i můj život a srdce...