Diskuse - Ženatý milenec III

Jojo...to znam...pul dne zadna zprava..a uz maluju certa na zed...ale vim..i podle brachy...ze chlapi nedokazou skoubit vice veci najednou...a tak kdyz jsou zabrani do prace..tak zapomenou i napsat..

Beo, ale mému miláčkovi se to nestává a od včerejška asi tak od čtyř hodin žádná zpráva,tak teď nevím jestli mám napsat nebo čekat a docela jsem z toho vedle,protože za ty tři roky co se známe, tak to udělal jen párkrát,tak jsem docela vedle,no snad se to nějak vystříbří ::))

Pokud vis ze je v praci a muzes mu napsat, tak bych mu asi pisla..na tom nic neni..

Beo, právě,že je dnes doma i s tou svou,tak to nikdy nepíšu,ale teď to asi poruším,protože on i tak si vždycky chviličku pro mě našel,já vím, že je to blbost,řešit takovou malichrnost,ale zrovínka dnes mám nějakej divnej pocit:((

Jo, jo, tohle znám..Rok a půl denně ráno sms..a jednou jedinkrát mi zprávička nepřišla a už jsem si představovala to nejhorší..chlapi jsou vážně víc pragmatičtí..prostě jak říká Bea, nic na tom není, napsat sama je asi lepší než se týrat černýma myšlenkama..

Tak mu jen napis: "vse ok?" urcite pochopi, ze si delas starosti..

Už jsem spáchala sms,tak čekám odezvu :)))

Tak dej vedet...sme ted taky zvedave..urcite to bude nejaka hloupost..;-)

Teda stejně ti vaši chlapi holky jsou úplně úžasní ... mně můj ex tedy denně sms nepsal ... koukám na to jako puk ...co já se natrápila ... raději nevzpomínám ....

A v jakem kontaktu jste byli?

Joooo,holky, je to o.k. jen si včera zapoměl mobil v autě a autíčko dal do garáže,tak ťo jsou fakt chlapi.
Ivo,každý chlap není stejný,my jsme si padli do oka už dávno před tím,než něco začalo,známe se dost dlouho,takže jsem o něm dost věděla,taky to,že je citlivej,docela romantik,občas jsme spolu na nějaké akci pokecali,ale ani slovo,ani náznak a připadal mi,že by své ženě nikdy nezahnul.No, a nakonec to byl on,kdo udělal první krok,mě se moc líbil,ale netroufla bych si. My si píšeme denně tak 3 sms a ještě zvládnem tak jedno volání. My jsme si vztah ujasnili hned na počátku,tím myslím jako,že žádný rozvod,žádné velké vázání atd.
jenže jsme se neubránili a je z toho láska jako v pohádce :))

No vidis, tak ted budes aspon klidnejsi..My si taky piseme denne ale mejly..nekdy dame i 30 mejlu za den..nekdy jen dva...zalezi taky podle prace..o vikendu se vetsinou vidame..ale kdyz je nekde na dovci...treba tyden..tak pisne max. 2 sms...ale ona takova mensi odluka obcas i prospeje..a je to tak jednou max 2x do roka..Takze taky jsme skoro v dennim kontaktu..je to fajn..;-)

No maily, dokud jsem byla v práci, to jsme si tedy zpočátku psali skoro každý den, těch pár měsíců. Ale doma jsme tehdy net neměli (to už je taky pět let), takže pak na MD to bylo blbý ... z práce mi prakticky volat nemohl, odpoledne jsem nebyla sama ... o víkendech ani sms ... Viděli jsme se tak jednou za dva měsíce, jako že viděli, milovali 3-4x za rok ... já se sama sobě (ale na druhou stranu i jemu) divím, že to tak dlouho vydrželo ...a nedivím se, že začaly hádky ... a šlo to od pěti k nule. Navíc, když pak čekali druhé dítě a nakonec se odstěhovali ....Zase jsem si říkala, že mě tedy na sex rozhodně nemá, protože jednou za kvartál to neřeší nikomu nic, že .... prostě nejspíš jako občasný úlet, zpestření života nebo jak to nazvat ... prostě jsme si užili krásný večer a žili si zase každý svůj život ... já na něj myslela dnem i nocí, milovala ho nejvíc jak to jde, co on to nevím a asi se nikdy nedozvím ...Ale kdykoli jsem to chtěla ukončit, nechtěl, dokonce se mi snažil vyjít vstříc, ke konci mně zase psal maily denně, věděl, že potřebuji s ním být v kontaktu, ale už to nějak nešlo ... Takovej ten vztah, jak nemůžete být ani spolu ani bez sebe ... pak jsem řekla dost a ještě to chtěl vrátit ... a te´d po roce a půl sms, která mi vůbec není lhostejná, jenže spadnout do toho znovu nechci ani omylem a jinak se nic nezměnilo, takže by to jiný nebylo ... co k tomu říct

My si taky píšeme denně min. 2x (aspoň dobrý ráno, dobrou noc) a každý den stíháme aspoň kafe..o víkendu máme většinou noc pro sebe..co já si vlastně víc můžu přát?Samozřejmě, že to není ideální..ale já jsem vážně docela šťastná..

Verim ti..podminkou stesti nemusi byt papir, ze toho muzskeho vlastnime nebo pocit, ze ho mam porad pod kontrolou..tak vime, ze se k nam vraceji dobrovolne a ne z povinnosti, nebo ze zodpovednosti..