Diskuse - Ženatý milenec 5

ahoj,dnes jsem přišla na to,že ho nenávidím,nechci s ním nikdy žít,je mi úplně volný.
Přišel opět ráno v sedm.V ten moment jsem musela odejít já.
Říkala jsem mu,že jak přijede za dva měsíce,že musíme vyřešit bydlení,že s ním tady nemůžu žít a on mi na to řekl,že to je můj problém.h**zl největšího kalibru-přesně jak jste tvrdili.Ví,že nemám kam jít,teď mi řekl,ať ho vyplatím,dobře ví,že nemám z čeho.
Jak odjede,tak se jdu na vše informovat a prostě to musím dořešit,ale zase nechcu mu umetat cestičku tím,že odejdu.Zase mám strach,že na byt v kterém bydlíme,nám dala jeho matka,ale je psaný na nás oba.Bude,nebo vlastně už je h**zl,že mě uplně obere.

Ahojky Ivčo, já taky občas vůbec nestíhám psát, ach ta práce..
Přeji vám všem hezký víkend.. a hodně lásky a co nejmíň trápení..

Zlomená, je to hrůza, vždy když dojde na majetek..Já jsem se příliš nedohadovala se svým bývalým, radši jsem mu toho hodně nechala..ale Ty musíš myslet na děti.Urychleně se běž přeptat na všechny možnosti..výživné na děti i na Tebe..na vše máš nárok. A na ulici neskončíte, neboj. Ale radši jednej rychle, protože se mi zdá, že Tvůj manžel je teď schopný všeho. Promiň, je to prevít..musíš se bránit. Přeju Ti hodně síly..

taky přeji všem hezký víkend a Zlomená a Břečťánku,držte se.
Já už utíkám za chvíli z práce za miláčkem,ale musím jít asi makat i zítra,ještě nevím,jak se mi ozve šéfík,tak pá.
Jdeme na obídek:-))

Kdoví proč jsou chlapi tak zbabělý... Ja se omlouvám za případné chyby, ale nejsem Češka, hezky den

Ahoj..tak rozhodlo srdce....a dá se říct, taky díky vašim příspěvkům...Vyříkali jsme si všechno a já se utvrdila v přesvědčení, že mi opravdu stojí za to si počkat....
Ivčo, nějak jsem tě nepochopila, jak jsi myslela že zaplatím? Jestli tím, že budu trpět..nebo materiálně?
To bylo včera, než jsem dorazila domů...
Nevím, jestli se zde můžu svěřit ale přesto to udělám...nemám to komu říct... Hrozitánsky to bolí.Včera v noci jsem samovolně potratila.Mamča mě odvezla do nemocnice, (přála bych každé dceři, mít tak skvělou maminu...je to spíš kámoška..musela odjet...hlídala mi malého. Byla jsem sama...a to jak jsem se cítila, nepřeji ani tomu nejhoršímu nepříteli..kdo tohle nezažil, asi mě nepochopí. Neumím popsat jak je mi mizerně...Musela jsem mu napsat...a čekala a čekala...Nevím jak to udělal...co řekl...raději jsem nad tím nepřemýšlela, ale přijel...a v tu chvíli, jsem na to nebyla sama ...

Přeji všem hezký víkend...a užívejte lásky...(ne sexu...)Lásky.

nevložilo se to, Mařčo je mi líto co se ti stalo, drž se, přijel, miluje Tě a moooc.
holky, krásně tady píšete, můj je taky beran. Manželka mu pohrozila vyhazovem,ale pak si asi uvědomila, že by opravdu odešel a tak ho vzala zpátky, a on šel. Je mi z toho smutno. Musím se smířit s rolí milenky, jednou jsem na to přistoupila...na naši společnou budoucnost už moc nevěřím.Svoje rodinné štěstí jsem si už prožila. A karty opravdu nelžou, manželovi kartářka vyložila, že odejde čtyři roky po mě, tak mě to nějak uklidňovalo, ale bylo to čtyři roky po manželství, ne po manželce. Tak ráda bych utekla někam do hor.
ahoj, svítí sluníčko, tak snad budou lepší časy.

Mařčo smutný....ale je fajn,že na to nejsi sama...láska prostě dokáže i bolet..drž se a zase pisni..

Určitě jsem to "zaplatit" nemyslela materiálně .... jen trpělivostí, nervama, občasným smutkem, krizema ... Ale jak vidím, opravdu ti za to stojí ... Je mi moc líto, co se ti stalo ... ale je krásné, že jsi na to nebyla sama .... Drž se....

Mařčo, vím jak tohle bolí...zítra mám výročí..bude to rok, co jsem musela podstoupit umělé přerušení těhotenství, měla jsem tzv. zamlklý potrat..co já se nabrečela, sedmého, když byl vyřčen ortel, že všechno je špatně a osmého od samého rána, ve všech těch čekárnách na přeoperačních vyšetření...na EKG, v laborce, na příjmu...všude jsem plakala a nešlo to zastavit..museli si myslet, že snad umírám..jenže já se tak opravdu cítila, protože ve mně umřelo něco, co jsem si tolik přála milovat a bylo to pryč, bylo po naději, bylo po všem...Ještě teď, když o tom píšu, se mi mlží oči..od té doby se mi otěhotnět nepovedlo a bojím se, jestli vůbec. Nějak mi začaly haprovat věci kolem cyklu, zrovna teď krvácím v půlce, tak mám strach, aby to nebyl konec všem nadějím..Jakoby plakala děloha, nad tím co přesně před rokem ztratila..zvláštní souhra náhod, co:(((
Bude to bolet pár dní intenzivně- myslím na duši...mnoho měsíců to bude odeznívat..ale nezapomeneš na to nikdy. To je pro ženu zážitek, který se vryje hluboko do srdce a duše..ale ty seš mladinká, všechno bude dobré a miminko si jistě ještě dopřeješ...máš spoustu, spoustu času..Hlavu zhůru, holka zlatá. Zase bude dobře:)))

Mařčo,nepochybuj už ani minutu,byl u tebe když jsi ho nejvíc potřebovala a to je hodně velký dukaz co pro něj znamenáš.Pěkný vikend všem...

Zlomená, neboj se, když je byt psaný na vás na oba, nemůže tě vystěhovat. Navíc s dětmi. Leda, že by jsi měla někdě nejakou nemovitost, což nepředpokládám, protože by jsi už odešla. Spíš bych měla strach z toho, že v tom bytě zůstanete oba dva + děti a jestli se nakonec rozvedete, bude ti dělat naschvály v podobě vodění milenky do svého pokoje ve vašem bytě. Tak to dopadlo u mé kamarádky.Soud mu určil 1 pokoj v jejich 3+1 a on si tam vodil svou milenku,nejlepší kamarádku své ženy - mé kámošky. Bylo to neúnosné, začala pít a nakonec jí vzal i jejich společného syna, nechal jí pouze dceru- také společnou. Nahlásil na sociálce, že pije, nafotil jí, když přebrala apod. sviňárny. Kdyby se ti ho podařilo dostat z bytu, byl by to husarský kousek.Ale nebudeme zacházet tak daleko do budoucnosti, ty ho ždímej jako hadr.Nešetři jeho ani jeho peněženku.Jdi na něj přes děti, ten potřebuje to, ten zase ono apod.Sedři z něj kůži, ze zmetka. Nic jiného si nezaslouží.

Sarah já byla těhotná zároven s mojí švagrovou...obě jsme se hrozně těšily.....obě jsme čekaly chlapečky....a pak najednou ,když už miminko cítila... cítila jak kope...jak v ní roste...zjistili na ultrazvuku nějaký problém....rozštěp páteře a abnormální tvar hlavičky...měla na výběr...konec těhotenství,nebo dítě donosit a čekat třeba měsíc,dva,rok...než umře...jenom by leželo ani by nevnímalo a čekalo na svůj osud..hrůza...plakali j sme všichni...zvolila ukončení těhotenství...dítě normálně rodila,měla hrozný bolesti a věděla,že rodí mrtvé dítě...a já dítě měla pořád,bylo to hrozné pro nás pro obě a když se malej narodil,plakali jsme obě....ted si občas vzpomenem,že tu mohli běhat dva prcci,ale to nejhorší už je naštěstí pryč...nezapomenem nikdy...nyní chtějí znovu miminko..tak jim držím moc palce a věřím,že bude vše v pořádku..a ty musíš věřit taky,určitě se to povede...

Tak ted jsem viděla ve zprávách mrtvé miminko pohozené ve sklepě...tak to je hnus..to nejsou matky,ale zrůdy...brrr...takové věci mě vždy dostanou....