Diskuse - Ženatý milenec 4

To jsem teda fakt neměla v úmyslu, ale já myslím,že vás stejně čte a když by chtěla, napsala by vám tam už dávno...oblíbila si prostě nás:)))))))

Tak nějak náhodou jsem narazil na tuto diskuzi a nějak mi to nedalo a tak chci napsat také pár slovíček. Ani nevím zda mi přísluší se vyjádřit do ženského tématu, ale zkusím napsat krátký pohled z mužské strany. Celá diskuze je docela zajímavá, je na ni nahlíženo z několika pohledů, víceméně každý má kousek své pravdy. Jsem 10 let ženatý a na nevěru jako takovou jsem vždy nahlížel s velkým ostupem. Přestože mám kolem sebe spoustu kamarádů, kteří si neberou žádné servítky a svým manželkám běžně zahýbají. Jde přesně o ten typ mužů, kteří chtějí aktivně žít na poli sexuálním a nijak se tím netají. Nikdy jsem jejich nadšení tímto směrem nesdílel, přesto jsem dopadl defacto stejně. S manželkou mám dodnes pěkný vztah, který však dlouhodobě přešel do stavu kamarádského. Vše začalo našimi problémy s rodinou, kdy jsme o dítě dvakrát přišli a následkem dalších zdravotních problémů vztah pomaloučku uvadal tak nějak celkově. Chyběla chuť k sexu, k jakýmkoliv intimnostem, chyběla potřeba se druhému svěřovat. Najednou vše pomale upadlo a i když jsem se snažil vše na sílu tlačit, tak se prostě vztah přesunul do stavu přátelského. Nikde jsem nehledal žádnou bokovku, žádné povyražení, přesto se objevila žena, která mne okouzlila. Vše začalo asi před třemi lety, kdy do práce nastoupila nová kolegyně. Celého 3/4 roku se naše komunikace nijak nevyvíjela, pozdravili jsme a to bylo vše. Něco ve vzduchu bylo dlouho, ale já ženatý, ona zadaná, takže nepsaná společenská pravidla hovořila jasně. Jeden podnikový výlet však vše změnil, v posteli jsme neskončili, vše začalo komunikací a dlouhé hovory o životě, o světě o všem kolem nás. Brzy jsem zjistil, že vedle sebe mám človíčka, který mi dokonale rozumí, který je mi tak podobný, pozná na mě vše. Stejné to bylo i u ní a tak i my brzy sklouzli do tajného vztahu. Nikdy jsme nemluvili o vztahu mileneckém, prostě jsme odmítali jakékoliv formulování něčeho mezi námi tímto způsobem. Za celou dobu jsme spolu zažili spoustu hezkého, ale i těžkého. Oba jsme človíčci co každou situaci řeší a protože jsme nechtěli ani jeden ublížit našim partnerům, tak jsme zůstavali takto fakticky až do teď. Představa, že opustíme partnera, který nás má nějakým způsobem rád nás natolik ničí, že stále zůstáváme tajní a spíše ubližujeme sobě, tím, že se snažíme od sebe odpoutat. Ale ani to bohužel nefunguje. Takto trvá vztah něco málo přes dva roky, se svými partnery doma fyzicky nic nemáme, sebe milujeme, přesto nedokážeme udělat žádný krok vpřed směrem k nám. Nedovedete si představit jak složitá je představa, že někomu ublížíte. Možná, že to je zbabělost, možná jsme každý tak trochu srab, ale ten pocit, že někomu zkazíte díky sobě život nás natolik ubíjí, že nejsme schopni udělat žádný výrazný krok k sobě. Navíc jak to u podobných vztahů bývá je problém s rodinou. Má rodina mě při mé informaci o rozvodu obratem zavrhla, stojí na straně mé ženy, přestože prostě chci jít cestou vlastního štěstí či srdíčka. Situace se pomale vyvíjí dopředu, naši partneři již dokonce ví, že máme někoho s kým si rozumíme víc, přesto o nás stojí a nechtějí se nás vzdát. Takže je to zatím patové, ale pořád věřím, že vše vyřešíme a budeme jednou spolu i za cenu té bolesti, kterou podstoupíme a která věřte mi je šílená. Opravdu nemám potřebu hrát život na dvě strany, chci žít s človíčkem, kterého miluji, ale zodpovědnost za lidi kolem nás nám staví tak velké překážky, že jsme se doposud nedokázali přes ně dostat. Ale za sebe můžu říct, že z mé strany nejde o žádnou vyčuranost, prostě jsem potkal někoho později než bych si přál a teď jen hledáme cesty jak se z toho dostat ven, abychom byli spolu štastní a všichni kolem nás to přestáli s co nejmenší bolestí.
Co se týče Haliny, tak si myslím, že jde typicky o človíčka, který má snahu vyvádět lidi z rovnováhy. Na internetu jich najdete stovky, ona si užívá vašich rozčílených příspěvků, baví se tím a vy se jen zbytečně kvůli ní nervujete. Nestojí to za to, to mi věřte! Na to je jediný lék, stačí na její názory či informace nereagovat. Prostě si jich nevšímat. Je to její názor a přít se s ní je prostě zbytečné.

Tak se mějte M.

No to je objev Ivo, že jde o kvalitu, to hele nevím fakt.......hihi..........vy ste toho zase semlely, no nedivím se že máte blbej život, když nechápete ani co člověk píše.....napíše sem Břečtan, který si sám pokazil, co mohl a vy se tu rozněžňujete, jak je v krizi.....no jé,ale svou vinou...........Veverka měla v životě dva muže, hihi tak tu rozdává poučky, neříkám že v 50 je to blbý, říkám, že už jsem toho zažila tolik, že už mě to začíná nudit,vím přesně, že když büdu chtít tak zažiju dalšího 27 letýho kluka, romantické večeře a víkendy .......
A zapšklá nejsem Sáro, jen nemám ráda lhaní a lháře a nevěru, je to hnusný a vy to děláte..........nenávist je ve vás, komu se mstíte??Manželovi, nebo svým dětem???Jak je možné, že si vybereš největšího vola široko daleko a uděláš z něj svou lásku - nejsi divná ??To jsi tak strašně osamělá, že jdeš i do takového vztahu ??.......Myslíš že tohle někdo pochopí, kromě těch tady, co jsou stejné???Těžko co?
Když má každý chyby proč je netolerujete manželovi a těm psychopatům ano??Jaký je v tom rozdíl?Ta láska je totiž jen ve vašich hlavách....kdybyste znaly chlapy líp, věděly byste, že je to jen iluze.....ale protože s nima nežijete, tak se to nikdy nedozvíte..........

Hezky ale slozity pribeh Marty asi jako vsechny tady..drzim pesti..

Bože, díky.
Četla jsem dnes Nevěru, na tu šedou zónu jsem nešla, nemám jednak čas a jednak nepotřebuji číst nějaké šovinistické a sexistické kecy, umím si představit. Mně stačí, že existují muži jako Marty (ostatně jsem o tom byla na základě svých životních zkušeností přesvědčena), i kdyby to měl být jeden ze sta ...
Taky držím palce ...

Bože ta Halinice jim fakt na tu Nevěru vlezla...to opravdu nebyl záměr:(((( Anna se na mne jistě bude zlobit...sorry... já to nedomyslela,ale fakt jsem si říkala,že vás čte už dávno...asi jsem ji ponoukla.
Ale není u nás a je tu klid a pěkně to tady spinká...co taky pořád psát...že jo..dobrou,milenky:))

Měla jsem úplně jiné starosti, než být zde..a zase velké překvapení, co se tu toho napsalo.
Osobně mě potěšil příspěvek od muže, který úplně přesně vystihuje to,co já tady tvrdím dávno..že se prostě někdy potkají dva lidé pozdě..a že je těžké ubližovat..ale taky těžké bránit se citům..
Halina má vzácný dar, rozebírat mě, když tu nejsem..Bohužel o domácím násilí nevíš vůbec nic, tak si nech ty hloupé výplody..Člověk nezůstává bez proměny..já si svého ex brala, když nám bylo 20..jak nám stárnul, chtěl mít stále dominantnější postavení..Něco si o tom zjisti, než začneš vymýšlet blbosti.Ti lidé se chovají úplně jinak navenek a úplně jinak za zavřenými dveřmi...
A že si vybírám stále špatně? No Halino, jestli tvrdíš že tyran a ženáč jsou stejně špatní..být ženatý snad není žádné provinění..
A jinak, kdybys chtěla, můj exmanžel je i po 3 letech od rozvodu sám..tak si ho můžeš chytit na seznamce..protože je svobodný, tak asi bude dokonalý..a pak poznáš tu proměnu za pár let (oni se tihle lidé dokážou chvíli ovládat)..

Ještě pro Halinu: Ty tak ráda čteš a diskutuješ, tak si můžeš zjistit něco o histrionské poruše osobnosti..protože to je nejspíš to, čím trpí můj ex..(když jsem žila v tom pekle s ním, tak jsem také nevěděla, že něco takového existuje).

Ahojky zase všichni tady,včera nebyl čas a dnes jsem vše přečetla.Díky Marty,takhle nějak to funguje tady skoro u všech.Zajímavé je,že na Martyho příspěvek Halina nereagovala,proč asi??:-)))

Halina nikdy nereaguje, když je takříkajíc "zahnaná do kouta"..protože při čtení některých věcí už jí docházejí argumenty..nebo kdoví, možná má něco "důležitého" a hned, jak se připojí, i třeba Martymu vysvětlí, že je odpad společnosti..jako my všichni..hihi..

Petro.nevím jestli jsi byla na diskusi nevěra,ale tam Halina prudí stejně jako tady,tak se tam mrkni,pá

Ivčo, já už jsem tam nakoukla..to snad není možný..Ta ženská to má fakt jako svůj životní program..navážet se do všech a do všeho..a dělá jí dobře, čím víc s ní někdo polemizuje, tak tím ona získává víc energie, ale ne té pozitivní..

Petře: Nejlepší je, jak říká Marty, Halinu ignorovat. Když nebudeme reagovat na její repliky, tak jí to přestane bavit. Má to opravdu jako svůj program tady a určitě se na tom dobře baví. Takže zdar a sílu k dílu.

Děkuji všem za fajn reakce, to vždy potěší. Jsme všichni asi v hodně podobných situacích. Opravdu můžu z čistého srdce říct, že kolem sebe mám spoustu lidí, kteří mají někoho bokem z různých vyčuraných důvodů, prostě typickou milenku či milence. K těm lidem by se dalo mluvit do duše proč to dělají a možná je i odsoudit. Já to však nedělám, je to jejich volba. Za sebe však můžu říct, že jsem se dostal do situace, která je diametrálně odlišná a sedí k tomuto tématu, které se tu řeší. Finální řešení však opravdu nemáme, protože jsme prostě oba v šílené situaci,. Pravda ani jeden nemáme děti, tím je situace maličko jednodušší, na druhou stranu oba se svými partnery postavené nové rodinné domy, všechny úspory, finance či dokonce dluhy utopené v nich. Na nové stavení penízky nejsou, na byt je to také složité, neboť i ten dnes stojí spoustu peněz. Podnájem je řešení, ale i zde letí peníze zbytečně komínem ven. Rodiny nám nemají jak pomoci, neboť mají své starosti a bydlení. Navíc oba máme vybudované rodinné domy na pozemcích jejich rodičů, takže prodej domu je prakticky nereálný. Když k tomu přidám i naše srdíčko, kdy prostě nemáme na to abychom se s našimi partnery přeli o majetek, tak se opravdu dostáváte do patové situace. A pak je tu ta citová vazba našich partnerů na nás, strach o ně, jak to zvládnou, když my odejdeme. Nedovedete si představit jak máme vše prořešené, jak se snažíme najít cíl, náš společný cíl a žít štastně spolu. Není to ani trochu jednoduché a tak vám s čistým svědomým můžu říct, že já jistě žádnou milenku nemám. Našel jsem človíčka svého života a vše trvá jen díky tomu, že máme neskutečně vypracovanou starostlivost o jiné a k tomu jsme v patové situaci s bydlením. Přesto věřím, že to nějak dořešíme a zvládneme ke stastnému konci. Co se týče sexu, tak ten by se dal za dva a čtvrt roku spočítat na prstech rukou a nohou. Když však k němu dojde, tak prožíváme něco neskutečného, je to dokonalé spojení dvou lidí, s tím že opět ihned potom následují výčitky svědomí. Máme oba tak vypracovanou zodpovědnost k životu kolem nás, že vždy nejvíce ublížíme sami sobě. Přesto se ale milujeme a stále věříme ve šťastný konec....

Tak zase někdy M.

Marty,nebýt toho,že jsi napsal,že nemáte děti,tak už bych si myslela,že jsi ten můj miláček .-)),takhle to totiž podobně ne-li skoro sstejně máme my,jenže do toho máme děti,i když už dospelé,ale stejně jsou to pořád děti,které miljují oba rodiče a ublíženo by bylo asi nejvíc jim,taky vůbec nevíme jak z toho,tak to zatím musíme nechat takhle.Prostě žijeme teď přítomností a snažíme si užívat jeden druhého co nejvíce to jde a že nám to jde .-)),nebuď smutný,uvidíš,že opravdu platí to,že láska hory přenáší :-)