Diskuse - Duševní pohoda

Tak, jak se cítí naše duše, tak se cítí naše tělo. Pokud naše duše trpí, za nějaký čas nám začne zlobit naše tělo. jak jste na tom VY?

Naprosto souhlasim. Nedavno jsem prozivala docela spatne obdobi a prestoze jsem jedla vitaminy (skoro to jedine, co jsem jedla), zacaly mi padat vlasy, plet - hruuuuza, zacala jsem chytat kdejake rymy......Zkratka je to tak..Paradoxni na to je, ze tyhle problemy zacaly ve chvili, kdy uz jsem se dostavala do pohody.

Zde se může jednat ještě o zpětnou reakci, která by se po podání vit. a minerálů měla zastavit, pokud jsme nastolili duševní rovnováhu a vládne vnitřní harmonie.

Je to hluboká pravda, že tělo a duše musí být v souladu. Jen se mi zdá, že poslední dobou je hodně lidí(hlavně mladých) poměrně dost zmatených a neví, jaké učení či cestu si vybrat. Myslím si, že to příliš komlikují. Nejjednudušší je jednat podle desatera, či podle hesla "nedělej druhým to, co nechceš, aby oni dělali Tobě". A je to jednoduché a člověku je hlavně dobře a je klidný. Hlavně se musí umět uznat chzby, když se udělá.

Pravda je, že pokud je člověk v pohodě, pokud se přijal se vším všudy, šíří kolem sebe klid a mír.Potom i okolní svět se přizpůsobí. Vždyť svět je jen odrazem vnitřního stavu člověka, jeho pochopení souvislostí.

já se snažím být většinou v pohodě,ale když mám stres, nemůžu jíst ani spát.

Myslim,ze spousta lidi vi,ze ze telo souvisi s dusevni pohodou,ale neridi se podle toho,spousta lidi dela stres uvedomele.
Vi otom,ze vznikle potize souvisi s dusevni pohodou,mluvi o tom,ale nic pro to nedeleji,aby to zmenily....

h**no otom vite pelinka

Mám docela problémy zvládat denní stres.Cítím večer,když si jdu lehnout,jak se to na mě navalí.Chtěla bych s tím něco dělat,ale v našem městě toho moc není.Jednou týdně dojíždím na jógu a tam se vždy odreaguji.Chodím do 3.ročníku obchodní akademie.

Vím moc dobře, že stav těla souvisí se stavem duše... Bohužel ikdyž to vím a snažím se nebýt ve stresu, nejde mi to.... Pořád bojuju s menšími či většími strachy. Navíc si uvědomuju, že se bát nechci, ale nijak to bohužel neovlivním... Říkám si, jestli nejsem blázen? Ale svůj život žiju řekla bych úplně normálně a nenápadně, jen pořád s něčím musím bojovat....
Nevím, kudy vede cesta ven z těch mých strachů, opravdu si nepřipadám jako duševně nemocná... Dá se mi poradit?

Ahoj Leni
to co popisuješ mi přijde jako že trpíš úzkostí
a měla bys s tím něco začít dělat
jestli chceš napíšu víc
sama to mám taky
písni na pikolo22@email.cz

asi nic nio

K duševní pohodě existuje jediná cesta a to skrze poznani Boha, ke kterému existuje opět jediná cesta a to skrze víru v Ježíše Krista. Chceš-li s Ním navázat vztah, popros Ježíše aby Ti odpustil každý hřích a přišel i do Tvého života. Ježíš o sobě říká: ,, Já jsem ta cesta, pravda i život, NIKDO nepřichází k Bohu Otci než-li skrze mne

Dobrý den, mamka je v poslední době šíleně přepracovaná a vrací se domů dost nevrlá. Neexistuje něco spíš přírodního, co by mohla pravidelnějc užívat na nějakou větší vnitřní pohodu? Díky.