Enioanatomie

Co otevřela, nabízí a dává lidstvu enioanatomie

Člověk má od nepaměti zájmem o vše, co se kolem něho děje a vše, co se týká jeho samotného. Zkoumá vše hmotné, pozoruje, vnímá a snaží se pochopit duchovní, tajemné. Hmotným se zabývají vědy, které jsou v současnosti již na takové úrovni, že dokáží provádět výzkum nejjemnějších hmot, mikročástic, světla, energií, fyzikálních a informačně-energetických polí, informačně-energetické vzájemné výměny v přírodě a společnosti, aury lidí, zvířat a rostlin, dokáží provádět výzkum anatomie jemnohmotných těl člověka, jeho PSI-fenomenálních, duševních, duchovních a božských vlastností, schopností a mnoho jiného, a svými výsledky lidem mimo jiné i velmi ulehčovat život. Člověk je jednotný a má dva základní aspekty – duchovní, který je primární a hmotný, který je sekundární. Oba jsou v podmínkách Země rovnocenné a jeden bez druhého nemůže existovat. Lidé stále vnímají oba aspekty své osobnosti, ze společenského hlediska však historicky postupně docházelo k jejich oddělování, což se projevuje například různými bezpředmětnými spory o významu esoteriky, eniologie, enioanatomie, eniofyziologie, eniopsychologie, eniomedicíny, duchovní medicíny, duchovní výchovy v některých jejích oborech zabývajících se duchovnem a materiálnem.

Některé vědní disciplíny v současnosti již dospěly do stadia poznání, kdy mohou být jejich určité poznatky vysvětleny pouze na základě energoinformačních věd. Slovo energoinformační se zkracuje na předponu enio. Ve světě již existují standardní státem uznávané, institucionalizované a podporované obory jakými jsou eniologie, enioanatomie, eniopsychologie, eniomedicína apod. Tyto disciplíny, které se v posledních desítkách let velmi rychle rozvíjejí, zkoumají svět a člověka z pohledu jeho informačně-energetického původu a podstaty, kterými lze také objasnit jednotu duchovního a hmotného, lidského, pozemského, kosmického a božského, minulého, přítomného a budoucího v člověku. Enioanatomie je základem všech oborů eniofyziologie, eniopsychologie, eniomedicíny, eniopedagogiky, duchovní výchovy aj. Na jejím základě lze vysvětlit podstatu mnoha nevysvětlitelných skutečností:

1. Projev lidského života v podmínkách Země je možný pouze při symbióze fyzického těla s jemnohmotnými těly, fyzické tělo nemůže existovat bez jemnohmotných těl a jemnohmotná těla bez těla fyzického. Při dlouhodobém odpojení byť i jednoho jemnohmotného těla od fyzického těla a ostatních jemnohmotných těl, nastává smrt fyzického těla.

2.  Při vzniku člověka se jeho život stává věčným, je symbiózou biologické a informačně-energetické formy života. Vývoj lidského života je podmíněn příčinně-následkovými zákonitostmi a vzájemnými informačně-energetickými příčinně-následkovými spojeními. Charakter vývoje se vyznačuje informačně-energetickým dualismem, informačně-energetickou jednotou protikladů, informační jednotou lidského, pozemského, kosmického a božsko-duchovního, minulého, přítomného a budoucího, informačně-energetickým obsahem jemnohmotných těl jimi získaným během fylogenetického a ontogenetického vývoje.

3.  Ve vývoji lidského života není možné zastavit a přerušit příčinně-následkovou zákonitost, je ale možné změnit její charakter a informační obsah.

4.  V prvopočátku vznikl lidský život v informačně-energetické formě ve Vesmíru jako jeho fenomén nebo výtvor Boha a je nesmrtelný ve formě věčných jemnohmotných těl. Projev člověka je v pozemských podmínkách možný jako symbióza biologické a informačně-energetické formy lidského života. Další evoluční vývoj a zdokonalení lidského života probíhá pouze v podmínkách Země do takového jeho stavu, kdy informačně-energetická forma života značně převažuje nad biologickou formou života. Při tomto fyzické tělo několikaset a možná i tisíckrát zemře, to se opakuje do té doby, až informačně-energetická forma života dosáhne všestranné a harmonické dokonalosti, která umožňuje věčným jemnohmotným tělům přemístit se do kosmického božsko-duchovního informačně-energetického Bytí pro nesmrtelný život. Proto je biologická forma života člověka v podmínkách Země dočasná.

5. Identičnost, individuálnost a charakter vlastností, zvláštností, schopností, funkcí, sociálně-biologických a PSI-fenomenálních možností člověka jsou v průběhu fylogeneze a ontogeneze podmíněny informačním příčinně-následkovým obsahem jeho jemnohmotných těl.

6. Během jednoho pozemského života může člověk dosáhnout božsko-duchovní seberealizace, integrálního vývoje a projevů všech PSI-fenomenálních schopností, harmonii své osobnosti, harmonii vztahů s lidmi, přírodou, Zemí, Vesmírem a Božsko-duchovním Bytím.

7. Život bez nemocí, zpomalení procesu stárnutí, značné prodloužení života v podmínkách Země, dosažení takového stavu jemnohmotných těl, při kterém je možné uzdravovat sebe, jiné lidi, přírodu a živočichy z jakékoliv nemoci a z porušení vyváženého stavu přírodních živlů Země.

8.  Zrychlení výchovy, výuky a poznání světa, dosažení integrálních znalostí zákonů vývoje člověka, Země, Vesmíru a duchovního bytí. Nabytí schopnosti obdržovat apriorní znalosti z informačně-energetických polí a mnoho jiného.

Ve čtyřech monografiích – „Funkční anatomie jemnohmotných těl člověka“, „Funkční anatomie čaker“, „Funkční anatomie informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl člověka“, „Atlas funkční anatomie jemnohmotných těl člověka“ A. Vasiľčuka jsou podrobně popsána a vysvětlena jemnohmotná těla, jejich stavba, topografie, forma, struktura, funkce, zvláštnosti a principy fungování. Na základě objektivních charakteristik jsou pojmenována jemnohmotná těla a jejich struktury tak, aby nevznikal terminologický chaos již několik tisíc let charakteristický pro esoteriku a některé dnešní oblasti enioanatomie.

     Enioanatomie není v současnosti ještě zcela otevřená a ne vše dala lidstvu. A to i přesto, co je již více než 7 000 let známo o jemnohmotných tělech. Enioanatomie prozatím pouze poodhaluje svá tajemství o člověku, jeho podstatě a původu. To, co je již dnes známo, dovoluje přesvědčivě tvrdit, že enioanatomie je:

–   základem eniofyziologie, eniopsychologie, eniopedagogiky, eniomedicíny, duchovní medicíny, duchovní výchovy člověka aj.

–   univerzální metodologií poznání člověka a technologií výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, léčení, regenerace, rehabilitace, rekondice aj.

–   interdisciplinárním výukovým a vědeckým oborem, který je spojený s kvantovou fyzikou, kosmologií, eniologií, klasickou anatomií, cytologií, histologií, fyziologií, biochemií, psychologií, pedagogikou, filozofií, teologií, přírodovědeckými disciplínami a mnoha jinými vědami o člověku

–   předmětem formujícím více rozšířený a prohloubený světonázor člověka, otevírající nový pohled na člověka, na jeho původ, vznik, život a jeho význam v pozemském, kosmickém a duchovním bytí

–   předmětem, znalosti kterého umožňují nejenom provádět expertní ohodnocení všech existujících metodologií, metod, prostředků a technologií duchovní výuky, výchovy, vývoje a zdokonalení jemnohmotných těl, PSI-fenomenálních schopností člověka, léčitelství, zvláště duchovního, bioenergetického, energoinformačního, psychotronického, mentálního, reflexoterapeutického a jiných forem léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice, ale i vidět jejich nedostatky, vyvarovat se chyb ve vypracovávání nových technologií výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice člověka

–   předmětem otvírajícím absolutně nové, vysoce účinné směry výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice člověka

–   předmětem umožňujícím integrální poznání světa v jednotě lidského, pozemského, kosmického a božsko-duchovního, minulého, přítomného a budoucího

–   předmětem sjednocujícím prastaré a nové znalosti o člověku

Enioanatomie jako výukový a vědecký předmět kardinálně mění názor na jemnohmotná těla člověka.

Koncem 20. a na začátku 21. století enioanatomie popsala po 7 000 letech nově stavbu, formu, strukturu, topografii, funkce a význam jemnohmotných těl a jejich struktur. Enioanatomie ukázala, že patnáct základních jemnohmotných těl je budováno dvanácti základními informačně-energetickými hmotami, a co je fantastické, že člověk má celkem 180 jemnohmotných těl (15 základních, 60 komponentních a 105 identických), což je známo dnes.

Co je hmotným základem anatomie jemnohmotných těl? Na tomto prostoru lze podat jen velmi obecnou informaci. Stejně jako existuje tzv. hrubá hmota (tkáně fyzického těla člověka, voda, minerály, kovy apod.), existují i hmoty jemné, vznikající spojením informací, mikročástic, světla, energií, informačně-energetických substancí a bioplazem. Některé jemné hmoty za určitých podmínek nabývají určitého tvaru, tzv. se strukturují a budují jemnohmotná těla člověka. Každé jemnohmotné tělo se skládá ze dvou částí – vnitřní, obsažené v prostoru uvnitř fyzického těla, a vnější – vytvářející obaly kolem fyzického těla. Vnitřní a vnější části jsou strukturovány podobně a specificky. Neexistují nestrukturované vnější části jemnohmotných těl, což je absolutně nový názor v oblasti anatomie vnějších částí jemnohmotných těl. Hmoty budující jemnohmotná těla patří do určitého pásma elektromagnetického spektra, z čehož vyplývá, že mají určitou barvu jako objektivní fyzikální vlastnost hmoty. Podle jejich barvy byla nazvána jednotlivá jemnohmotná těla. Podle doby, času existence se jemnohmotná těla rozlišují na dočasná a věčná. Dočasná – červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, věčná – blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté jemnohmotné tělo. Obaly vnějších částí jemnohmotných těl mají přesnou posloupnost umístění kolem fyzického těla. Vnější obaly vymezují objem individuální informačně-energetické identity člověka v určitých pásmech elektromagnetického spektra. Dočasná jemnohmotná těla se po smrti fyzického těla rozpadají, věčná těla (Duše člověka, jejíž hmotnost je 1,5 – 12 g) zůstávají zachována a po určité době se vracejí zpět na Zemi do nového fyzického těla a lidského života. Integrální hologram vnitřních částí jemnohmotných těl zabezpečuje morfogenezi fyzického těla, a vnějších částí – jejich informačně-energetické zabezpečení, informačně-energetickou vzájemnou výměnu s vnějším okolím a jednotu s informačně-energetickými poli lidstva, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru a duchovního bytí minulého, přítomného a budoucího času. Nejdůležitějšími strukturami jemnohmotných těl jsou čakry, sušumna, merudanda, ida, pinhala, anastamózní uzly (brány), pravý hvězdný kanál, levý hvězdný kanál, meridiány, meridiánové biologicky aktivní (akupresurní) body, sítě subultrakanálů, vnější a vnitřní obaly, struktury identické strukturám buněk, tkání, orgánů, systémů orgánů a fyzickému tělu člověka. Poznávajíce anatomii fyzického těla, je možné poznat anatomii vnitřních částí jemnohmotných těl. Přitom je třeba mít na mysli to, že jemnohmotná těla jsou vzhledem k fyzickému tělu primární.

Čakry mají složitější strukturu a mnohem větší význam, než si lidstvo dnes myslí. Každé jemnohmotné tělo má přibližně 90 000 čaker. Enioanatomie odhalila, že čakry mají mnohaúrovňovou strukturu, která představuje souhrn teleskopicky tvarovaných, umístěných a spojených mnohosegmentových nebo monolitických různobarevných kuželů, které se skládají ze základu, těla a vrcholu. Názor, že každá čakra má určitou barvu – např. múládhára červenou, svádhišthána oranžovou, manipúra žlutou, anáhata zelenou, višuddha blankytnou, ádžňa modrou a sahasrára bílou – je jen malá část pravdy a značně omezuje představu o čakře. Enioanatomie ukazuje, že jakákoliv čakra má 15 kuželů, které hmotně reprezentují určitá barevná pásma elektromagnetického spektra. Každý kužel čakry má své místo lokalizace, velikost, hustotu, barvu, frekvenci a frekvence fungování. Čakerní kužely všech čaker mají stejnou a přesnou posloupnost umístění. Segmentové kužely jedné čakry mají stejný počet okvětních lístků, ale mají různý počet mikrokanálů. Nejmenší počet mikrokanálů má červený čakerní kužel, největší počet kužel zlatý. Počet mikrokanálů čakerního kužele je podmíněný velikostí kužele a vnitřněkuželovou architektonikou mikrokanálů. Anatomicky je čakra postavena tak, že není schopna rotace, je schopna provádět rotaci informačně-energetických hmot po nebo proti směru pohybu hodinových ručiček nebo jimi přímočaře pohybovat nad základem čakry při jejím funkčně aktivním stavu. Čakry jsou schopny uskutečňovat informačně-energetickou vzájemnou výměnu ve všech pro člověka přírodních červených, světle zářivě červených, oranžových, světle zářivě oranžových, žlutých, zelených, světle zářivě zelených, blankytných, tyrkysových, modrých, šeříkových, fialových, růžových, bílých a zlatých pásmech elektromagnetického spektra současně se všemi informačně-energetickými poli vnějšího prostředí. Je známo, že základních čaker je sedm a nikdy nebylo zdůvodněno, proč právě sedm nebo dvacet jedna apod. Nikdy nebyla ukázána kritéria, podle kterých by bylo možno posoudit, že ta nebo ona čakra je základní. Funkční anatomie čaker zdůvodnila, že jemnohmotná těla mají 12 základních čaker, že každá čakra má 15 barevných kuželů, že jedna čakra strukturálně patří do všech jemnohmotných těl a jeden čakerní kužel do jednoho jemnohmotného těla. Svými mikrokanály může být čakerní kužel spojený nejenom s čakerními kužely své čakry, ale i s většinou čakerních kuželů jiných čaker a s většinou struktur jemnohmotných těl. Všechny čakry jsou napojeny na mezistrukturní síť subultrakanálů, vytvářejí informačně-energetickou a strukturálně-funkční holografickou jednotu jako čakerní systém. V jedné čakře jsou představeny všechny čakry a ve všech čakrách jakákoliv jednotlivá čakra. Kromě základních čaker existují i čakry životně důležité a funkčně zabezpečující.

Bylo odhaleno strukturální a funkční tajemství sušumny, merudandy, idy, pinhaly, anastamózních čakerních uzlů (známých jako brány nebo zámky kundaliní šakti), hvězdných kanálů, meridiánů, biologicky aktivních bodů, kundaliní šakti, obalů jemnohmotných těl a jejich struktur. O sušumně, idě, pinhale, meridiánech a meridiánových biologicky aktivních bodech, stejně jako o čakrách, bylo napsáno nejvíce knih. Po přečtení těchto knih lze zjistit, že v nich je fakticky velmi málo informací o jejich anatomii. Se stoprocentním přesvědčením je možné říci, že anatomická stavba těchto struktur nebyla dosud známa a teprve nyní ji odhaluje enioanatomie. Čtenář si může položit otázku: „Jak je možné, že na základě těchto struktur a bez znalostí jejich anatomie, byly vypracovány pro lidstvo tak prospěšné metody reflexologie, bioenergetického, energoinformačního a duchovního léčitelství, metodologie jejich vývoje, duchovní výchovy člověka aj.?“. V tomto je také fantastičnost možností enioanatomie – že i jenom počáteční a povrchní znalosti přinášejí prospěšné technologie ve výchově, výuce a léčitelství. A co bude lidstvu odhaleno a co mu bude známo, až budou všestranně poznána jemnohmotná těla člověka?

Aby bylo možné být více konkrétní, lze se podívat okem enioanatomie na sušumnu. Její topografie nebyla dosud nikdy správně popsána, nikdo neznal její začátek a konec a které struktury ji budují. To vše je popsáno v monografii „Funkční anatomie informačně-energetických kanálů jemnohmotných těl člověka“. V monografii je možné se dozvědět, že sušumna má základ, doplňkovou a vlastní strukturu. Pouze základ sušumny obsahuje 495 barevných mikrokanálových obalů, které se strukturují do 11 čakerně-sušumnových segmentů, každý segment obsahuje 15 čakerních triád, všech 165 triád má určitou posloupnost umístění. Rozlišují se bazické, základní a pomocné triády. Jeden obal čakerní triády obsahuje několik miliard jednobarevných mikrokanálů. Každý obal má svou barvu, hustotu, průměr, frekvenci fungování a místo umístění. Všechny obaly a všechny struktury sušumny tvoří jednotlivou strukturu, která je neobyčejně složitá, její poznání umožňuje člověku pochopit, jaký význam má sušumna pro výchovu, výuku, vývoj, zdokonalení, léčení, regeneraci, rehabilitaci a rekondici a jaké místo zaujímá v informačně-energetické vzájemné výměně a rozdělování informačně-energetických hmot mezi jemnohmotnými těly a jak může být využita při koncentraci, vizualizaci a meditaci.

Poprvé v historii byly anatomicky popsány pravý hvězdný kanál, levý hvězdný kanál, meridiány a meridiánové biologicky aktivní body. Je nutné více říci o meridiánech a biologicky aktivních bodech. Na jejich základě je vypracována reflexoterapie s mnohačetnými metodami působení na meridiány a jejich biologicky aktivní body. Tento systém reflexní léčby je uznáván na celém světě. Reflexoterapie je prospěšná při léčbě většiny nemocí a paradoxně, dnes, ve 21. století, lidstvo nezná anatomii meridiánu a jeho biologicky aktivních bodů. I toto anatomické tajemství člověka je odhaleno. A to, co je již odhaleno, umožňuje nekonečné zdokonalení metod reflexoterapie a vypracování jejích nových informačně-energetických metod.

Ještě zmínka o jednom tajemství, které enioanatomie odhalila. Je to tajemství individuálně-univerzální životní informačně-energetické bioplazmy a individuálních specificky-univerzálních životních informačně-energetických bioplazem. Individuálně-univerzální životní informačně-energetickou bioplazmu vytvářejí všechna jemnohmotná těla v integrální mezistrukturní síti subultrakanálů, individuální specificky-univerzální životní informačně-energetické bioplazmy vytvářejí ve vnitřněstrukturních sítích subultrakanálů. Kolik mají všechna jemnohmotná těla struktur, tolik existuje individuálních specificky-univerzálních životních informačně-energetických bioplazem. Bioplazmy podmiňují svým informačním obsahem charakter vlastností, zvláštností, schopností a funkčních možností člověka.

Enioanatomie došla k závěru, že lidský život je v pozemských podmínkách možný pouze v symbióze jemnohmotných těl s fyzickým tělem. Fyzické tělo nemůže uskutečňovat svou morfogenezi bez integrálního hologramu vnitřních částí jemnohmotných těl. Jemnohmotná těla mohou v podmínkách Země existovat pouze v symbióze s živým fyzickým tělem. Jemnohmotná těla jsou primární vzhledem k fyzickému tělu. Člověk vznikl ve Vesmíru jako informačně-energetická forma života. Čas, podmínky a mechanismy vzniku a tvorby člověka nejsou lidstvu zcela známé.

Každý člověk, který má určité předpoklady, celoživotně se vzdělává v oborech spojených s člověkem, pozná enioanatomii a vyvíjí svá jemnohmotná těla, může získat takové schopnosti, které lze využít v rozsáhlé oblasti zkvalitnění lidského života, jakými jsou například uzdravování lidí, pomoc při významných změnách charakteru sociálně-biologické činnosti, výchovy, výuky a projevů člověka a mnoho dalšího. Celoživotní vzdělávání, trénink a vývoj jemnohmotných těl umožňují lidem dosahovat světově ojedinělých výsledků v jakékoliv jejich profesní činnosti, zvláště při léčbě, podnikání a vrcholovém sportu.

Pro lidstvo zůstaly neznámými psychoemocionální a psychofyziologické reakce lidí na telepaticko-holografické informačně-energetické polymorfofunkční aplikace jemnohmotných těl. Této problematice se věnuje 5. monografie A. Vasiľčuka „Neznámé emoce“. V monografii jsou popsány lidstvu neznámé pocity, vjemy, emoce a prožitky lidí, které vznikaly během holografických informačně-energetických polymorfofunkčních aplikací jejich jemnohmotných těl. Jsou to takové pocity, vjemy, emoce a prožitky, které člověk ve svém běžném životě nemůže mít, protože nenastávají podmínky, při kterých by vznikaly. Neznalost psychoemocionálních reakcí člověka během informačně-energetických aplikací jemnohmotných těl zpomaluje zavádění metodologií, metod, prostředků a technologií eniologie, enioanatomie a eniopsychologie do praxe výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, regenerace, léčení, řešení sociálně-biologických problémů člověka aj. Monografie umožňuje poznání neznámých emocí:

–   telepaticko-holografické informačně-energetické polymorfofunkční aplikace jemnohmotných těl lidí

–   psychoemocionální reakce lidí během holografických informačně-energetických polymorfofunkčních aplikací jejich jemnohmotných těl

–   dosažení extrasenzorických, informačně-energetických, mimosmyslových a duchovních vjemů, emocí a prožitků

–   možnost vidět různobarevné světlo, duchovní bytosti, možnost pobytu v jemnohmotném světě a cestování v kosmickém časoprostoru

–   nabytí stavu jasnovidění, jasnosluchu, rozšířeného stavu vědomí, pronikání do minulého a budoucího času

–   vidění informačně-energetických holografických formostruktur a barevných kompozic myšlenek, slov, emocí a jemnohmotných těl člověka

–   vědomý pocit minulých událostí, vidění vlastního minulého života, setkání se sebou samým v minulých pozemských životech a v budoucím životě

–   pocit stavu beztíže, létání, prolétání tunelem, vidění různých barev stěn tunelu, zářivého světla na konci tunelu, dosažení světla, pobyt ve světle, komunikace s jeho bytostmi, návrat na Zemi

–   pocit zvětšeného fyzického těla do rozměrů Vesmíru, uvědomování si Vesmíru, vlastní neoddělitelnosti a jednoty s Vesmírem

–   pocit zmenšení fyzického těla, pronikání do vlastního fyzického těla, cestování nitrem orgánu a vnitřním prostředím organismu, uvědomování si a vidění vnitřního prostředí organismu

–   uvědomování si ticha, emocionálního klidu, duchovní harmonie, blaženosti, radosti, štěstí, lásky, vlastní božsko-duchovní podstaty aj.

V jednom článku, jak by nebyl obsáhlý, není možné popsat všechno to, co člověku pootevřela a nabízí enioanatomie. O tom je možné si přečíst v pěti monografiích Doc. Anatolije Vasiľčuka, CSc., v jeho vědeckých článcích a v jiné moderní literatuře.

Poznejte sebe, poznáte svět.

www.vasilcuk.cz