Kolik stojí umělé oplodnění
Zatímco dříve se v případě neplodnosti hledala příčina jenom u ženy, díky vědeckovýzkumným postupům a rozvoji vyšetřovacích metod je dnes zřejmé, že příčiny neplodnosti jsou ze 40 procent na straně žen, ve stejném počtu na straně mužů a z dvaceti procent u obou partnerů.
Mimotělní oplodnění vzniklo jako obor pro léčbu žen s chybějícími nebo nenapravitelně poškozenými vejcovody, tedy pro takzvanou tubární příčinu neplodnosti. Brzy se však ukázalo, že tímto způsobem lze léčit i páry s jiným typem neplodnosti včetně narušené plodnosti muže.
"Dnes, a to je současný posun, je v Evropě a prakticky i celosvětově, narušená plodnost muže hlavní indikací pro mimotělní oplodnění," tvrdí vedoucí lékař pražského sanatoria Pronatal, které se asistovanou reprodukcí zabývá, MUDr. Tonko Mardešič, CSc. "Podle výzkumů se za posledních padesát let průměrný počet spermií v ejakulátu snížil o 50 procent, a to je hodně. Kdysi byla hranice pro normu spermií 60 milionů v jednom mililitru ejakulátu, později 40 a dnes už je to jen 20 milionů. Někteří autoři uvádějí, že pokles dále pokračuje. Plodnost mužů se tedy výrazně zhoršuje a stává se nejčastější indikací pro mimotělní oplodnění."
Zevním projevem narušené plodnosti mužů je jednak snížený počet a pohyblivost spermií, může se ale jednat také o genetické příčiny, následky po zánětech, poškození tkání toxickými látkami, organickými rozpouštědly, jedy nebo zářením. Diskutuje se i možnost, že za poklesem plodnosti mužů mohou být těsné džíny či spodní prádlo. To docenta Mardešiče pobaví: "Skotové rozhodně nejsou výrazně plodnější, přestože chodí v sukních."
Rozhodující faktory
Když se s mimotělním oplodněním začínalo, byla celá řada faktorů, které nepříznivě ovlivňovaly naději na úspěšnou léčbu. "Během pětadvaceti let jsme byli schopni vedlejší nebo přídatné faktory eliminovat a zaručit všem stejnou naději na úspěšnou léčbu," vysvětluje docent Mardešič, "ale zůstal jediný a zásadní prognostický faktor: věk ženy. Plodnost ženy časem klesá, protože se stoupajícím věkem se zvyšuje procento geneticky abnormálních vajíček. Jestliže dnes u žen převažuje jednoznačně trend odkládat první těhotenství až do pokročilejšího věku, zcela nepochybně musíme očekávat, že bude v populaci narůstat počet párů, které budou mít problém s početím. Otěhotnět totiž v pětatřiceti zdaleka není tak snadné jako v pětadvaceti."
Jinak je to s věkem mužů. Je sice pravda, že se i u nich plodnost s věkem maličko snižuje, ale většinou zůstávají plodní po celou dobu sexuálního apetitu, někteří až do vysokého věku. Proto není s ohledem na plodnost pozdní otcovství nijak výjimečné ani obdivuhodné. "Je to dáno biologicky, protože u mužů se sperma tvoří vždy nově, zatímco žena se rodí s určitým počtem vajíček, která už jen ubývají. Chtějí-li mít lidi děti, měli by se pokoušet přivést je na svět v mládí."
Civilizační vlivy
K neplodnosti přispívají další faktory, např. obezita. Zejména u žen zasahuje do reprodukčních funkcí s rizikem, že přestane fungovat ovulační funkce vaječníků. Obézní ženy mají také mnohem více endokrinologických problémů. Samozřejmě je třeba zmínit civilizační vlivy a hektický život bohatý na chronické stresy. Na vině může být i únava z přepracování. Ve chvíli, kdy jsou lidé vyčerpaní z práce, obvykle nemají na sex nejen čas, ale ani náladu. Pak není divu, že se efekt těhotenství nedostavuje, i když jsou relativně v pořádku.
Stres a psychika vůbec sehrávají při neplodnosti velkou roli. Problém je v tom, že se jejich vliv obtížně měří a nějakým způsobem kvantifikuje. "Už sama neplodnost znamená obrovské psychické zatížení nejen pro ženu, ale pro celý pár," upozorňuje docent Mardešič. "Také následný proces diagnostiky a léčby je psychicky náročný, vždyť vlastně zasahujeme do té nejintimnější lidské sféry a nějakým způsobem s ní manipulujeme. Nemluvě o tom, že když se těhotenství nedostaví tak, jak by si pár představoval, psychický stav se zhorší, což vede k dalším problémům."
Psycholog pomůže
Všichni gynekologové, kteří se léčbou sterility zabývají, znají případy, kdy se žena po konzultaci zklidní a otěhotní. Nebo pár adoptuje dítě, psychická bariéra tím povolí a podaří se to, co deset let nešlo. "Samozřejmě lze vědeckými pracemi dokázat, o co vyšší je míra stresu u neplodných párů než u kontrolní populace," doplňuje docent Mardešič s tím, že u nás stále není obvyklé vyhledávat rady psychologů. "Svého času jsme v našem zařízení nabízeli konzultace psychologa, ale zájem o jeho služby byl prakticky nulový. Spolupracujeme s psychology externě a mohu potvrdit, že jejich terapie dobře funguje, ale jen u lidí, kteří mají o konzultaci zájem."
Pokud se "péče o duši" stane nedílnou součástí léčby neplodnosti, určitě se to odrazí na výsledcích.
Novinky v léčbě
Od roku 1978, kdy se v Anglii narodilo první dítě po mimotělním oplodnění, se postupy asistované reprodukce rychle zdokonalovaly a stále zdokonalují a dávají neplodným párům vysoké šance, že budou mít své vlastní dítě. Na základě výzkumů a zkušeností z praxe vznikl postupně nový multidisciplinární obor - reprodukční medicína. Diagnostika a léčba neplodnosti včetně asistované reprodukce jsou dnes prakticky bez výjimky ambulantní postupy minimálně zatěžující pár a nezasahující do kvality života lidí. "K dispozici jsou moderní stimulační protokoly s moderními léky, které umožňují mnohem lépe kontrolovat menstruační cyklus.
Také čistota léků a jejich kvalita je nesrovnatelná s tím, co bylo na trhu dostupné ještě před deseti či patnácti lety. V tomto směru je obrovský posun," pochvaluje docent Mardešič současný vývoj.
Tato čistota léků znamená, že potřebné hormony v takzvaných gonadotropinech, které se používají kvůli uzrání většího počtu vajíček ve vaječníku, dříve představovaly pouze pět procent všech proteinů v daném preparátu. Dnes je to až 99 procent - tyto moderní preparáty vyrobené pomocí biotechnologie jsou téměř stoprocentně čisté a především nekolísá účinnost jednotlivých šarží léku.
Geneticky vyšetřit lze už i embrya
Zvyšování celkové efektivity léčby umožňuje lékařům přenášet do dělohy mnohem menší počet embryí, dokonce třeba už jen jedno, což významně snižuje riziko jedné z nejzávažnějších komplikací asistované reprodukce - vícečetného těhotenství, aniž by se snížila pacientům šance na úspěšnou léčbu. Vícečetná těhotenství s sebou nesou rizika jak pro děti, tak pro matky. "Jsem rád, že se nám stále častěji daří přenášet jen jedno embryo a přitom úspěšnost zachováváme, nebo dokonce zvyšujeme," tvrdí docent Mardešič.
Jen v sanatoriu Pronatal uskuteční ročně přes dva tisíce cyklů mimotělního oplodnění a v celém tomto souboru se pohybuje úspěšnost při přenosu čerstvých embryí, kdy se používají ta nejkvalitnější, kolem 40 procent, u zmrazených 30 procent. Většinou přenášejí dvě embrya a ta nadpočetná zamrazují pro případ, že by přenos "čerstvých" embryí nevedl k otěhotnění, případně pro další žádané těhotenství, kdy pak není třeba podstupovat celý proces od začátku.
Speciální novinkou, která dává asistované reprodukci nový rozměr, je možnost geneticky vyšetřit embrya ještě před jejich přenosem do dělohy, což zvládá nemnoho pracovišť na celém světě, a sanatorium Pronatal patří mezi ně. "Vlastně jen třetina z embryí, která vypadají pod mikroskopem kvalitně, jsou totiž geneticky skutečně v pořádku. Teď tuto jistotu máme, a zvyšuje se tím úspěšnost léčby a snižuje jak riziko vícečetných těhotenství, tak i potratů - právě ty mají ve velké míře genetické příčiny."
Radost z nového života
Po úspěšném zákroku pečují odborníci na asistovanou reprodukci o nastávající maminku do osmého týdne těhotenství. Pokud nejde o mimoděložní či vícečetné těhotenství a neprokážou žádné jiné riziko, jedná se o těhotenství jako každé jiné a ženu předávají k zahájení běžné prenatální péče.
Po porodu maminky posílají dotazník o průběhu a výsledku těhotenství, ke kterému obvykle připojují i fotografie miminek, kterých už mají tisíce.
Rozdávat radost a štěstí se v práci nedaří každému. K tomu docent Mardešič říká: "Každá práce, která má smysl, člověka nepochybně naplňuje. A tady je to ještě o kousek dál. Jednak vidíte nový život a ještě uděláte spoustu lidí šťastných."
Kolik stojí umělé oplodnění
Zdravotní pojišťovna platí ženám do čtyřiceti let tři cykly mimotělního oplodnění, tedy tři přenosy čerstvých embryí. Pokud se ani potom otěhotnění nezdaří nebo je žena starší čtyřiceti let, musejí si páry léčbu hradit samy. Cena jednoho cyklu činí asi 35 tisíc korun, ale dle typu a množství použitých léků či náročnosti některých laboratorních technik může být i výrazně vyšší. Léčebný cyklus lze opakovat nejdříve za tři měsíce.
Doc. MUDr. Tonko Mardešič, CSc., se věnuje mimotělnímu oplodnění od roku 1986, kdy začal pracovat v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Za dvacet let své praxe má zásluhu na životě více než deseti tisíc dětí.
V polovině devadesátých let založil sanatorium Pronatal jako pracoviště specializované na diagnostiku a léčbu neplodnosti všemi metodami včetně asistované reprodukce.
Ročně se tady uskuteční více než dva tisíce cyklů mimotělního oplodnění. Během loňského roku se tak narodilo dalších více než osm set dětí.
Všechny výkony, ať už se jedná o hormonální či endoskopickou diagnostiku a léčbu, asistovanou reprodukci či operační řešení neplodnosti, a to včetně cytogenetických a molekulárně-genetických vyšetření, se tady zajišťují pod jednou střechou.
Před dvěma roky získalo sanatorium mezinárodní certifikaci podle evropské normy ISO 9001, vloni pak jako jedno z šesti evropských pracovišť akreditaci laboratoře podle mezinárodní normy 17025. Do značné míry se stalo referenční laboratoří pro mimotělní oplodnění pro celou Evropu a zájem o léčbu začali projevovat i pacienti ze zahraničí.ihned
Potíže s otěhotněním - Jaké jsou vaše možnosti?
Menstruační pomůcky, které zpříjemní periodu a poskytnou ženám pohodlí
