Poradna - manželská alergie?

Po dvacetiletém manželství jsme se dostali do slepé uličky a mám strach že z ní neumíme najít cestu ven.Po svatbě jsme stavěli domek a narodily se nám 2 děti.Nebyly peníze,nebylo hlídání,čas ani síla a tak jsme se postupně vzdalovali všem svým tehdejším přátelům.Když jsme po letech trochu nabrali dech,zjistili jsme,že jsme již někde jinde.Z přátel byli podnikatelé,kteří nás sice vzali zpět mezi sebe,ale my sami jsme cítili,že aniž bychom byli zatrpklí nebo závistiví-nemůže to dlouho vydržet.Nemohli jsme se účastnit společných akcí jako kuželek,boulingů,aquaparků,dovolených u moře a na horách.I dospívající děti nenesly dobře když slyšely všechno toto plánování a my jsme pak vyrazili každý druhý rok někam pod stan.Postupně jsme zase raději zůstávali sami.Nyní ale děti odrůstají a já mám pocit,že si s manželem už nějak nestačíme,často se hádáme,vybuchujem kvůli maličkostem a dokonce jako bychom jeden druhému vyčítali,že jsme sami.Když už se naskytne nějaká příležitost někam vyrazit,tak přesto,že bychom asi oba vskrytu rádi,nakonec to většinou na něčem ztroskotá.Mám strach,že už to neumíme,že nedokážem rozbít tu skořápku,která nás tak svazuje a přitom nás začíná ničit.Z manžela se stal v lepším případě bručoun,v horším křičící cholerik,který absolutně nepustí nikoho ke slovu-s posledním slovem a bouchnutí s něčím se odchází zavřít do pokoje,já se občas taky nechám strhnout a jindy zase mám pocit,že je mi už všechno jedno,že takhle už nechci dál žít.Ve chvílích klidu mi ale je schopen říct,že mě má rád a ptá se,jestli já jeho taky.Já to ale nevím a ani nevím,jak tu jeho "lásku"poznat.Je mi to všechno strašně líto a nevím jestli se nám ještě může podařit dát se zase dohromady.