Obtížnost a bezpečnost
Na raftu můžeme pádlovat i po klidné tekoucí vodě, ale skutečný rafting začíná tam, kde jsou nějaké peřeje, takzvaná „chlupatá voda“. Při hodnocení obtížnosti řek se pak používá mezinárodní stupnice se stupni WW I až WW VI (WW - wild water)
Začátečníci a posádka, která se ocitla ve člunu poprvé společně, by měla začít na řece s obtížností WW II. Na WW III by se pak měli pustit alespoň pasivní vodáci, kteří nějakou tu vodu nepravidelně jezdí. Stupeň WW IV pak je vrcholem toho, do čeho se pouštějí profesionální raftaři s klienty při komerčním raftingu. WW V je pro velice zkušené vodáky, kteří jsou kvalitně vybaveni jak výbavou, tak zkušenostmi. Na stupni WW VI se pak i velice zkušení vodáci stávají jakousi hříčkou divokých proudů. Zde se již nejedná o žádné umění, ale spíše o osud a štěstí.
Na každé řece bychom si měli obtížná místa předem prohlédnout. Ověřit, zda na nás nečeká nějaká past a vyhlédnout si trasu pro správný průjezd. Ještě než na řeku vůbec vyplujeme, neměli bychom opomenout ověřit si aktuální stav vody- Vyšší vodní stavy a průtok mohou obtížnost jízdy zvýšit až o 2 stupně. Vzhledem k tomu, že většinou se sjíždí horské řeky, které svou sílu čerpají z ledovce či tajícího sněhu, nelze se spolehnout ani na ranní prohlídku řeky při jízdě autem na místo startu. Poránu může řeka vypadat klidněji, než-li během dne, když slunce začne rozehřívat sníh a led v horách, což se projeví zvýšením vodní hladiny.
Na raftu se snadno podlehne falešnému pocitu bezpečí. Člun je veliký a široký, což vypadá, že jej zdánlivě nelze převrátit. Opak je pravdou. Nejenže člun lze převrátit, ale člověk z něj snadno vypadne a ztratí se ve vlnách. Proto jedinou podmínkou raftingu jsou dokonalé plavecké schopnosti.
Čluny a vybavení
V Česku se nejčastěji setkáme s dvěma typy člunů, které oba vyrábí břeclavský Gumotex. Klasickým raftem, odpovídajícím zahraničním zvyklostem, je model Pulsar, který má symetrický oválný tvar, boční válce většího průměru a je vyroben z vysoce odolného materiálu.
Levnější, lehčí a skladnější alternativou je model Colorado, který má otevřenou záď pro odtok vody, boční válce menšího průměru a není těžké jej na divoké vodě převrátit.
Pro rafting v Evropě lze určitě doporučit použití neoprenu, a to i v nejparnějším létě. Voda je stí¨ále stejně studená, a tak je neopren i významným prvkem bezpečnosti. Klidně postačí pouze neoprenový oblek bez rukávů a neoprenové ponožky nebo botičky. K tomu stačí vodácká bunda, záchranná vesta, přilba a pádlo. Pro jeden raft pak alespoň jeden záchranný házecí pytlík s karabinou pro případ, že by někdo vypadl z člunu a a lodní pytel na lékárnu, svačinu, mobily a doklady.
Jak vyrazit?
Pokud nemáme vlastní raft a vybavení, ani partu vodácky zkušených kamarádů, máte několik možností:
V prvních dvou případech se jedná o tzv. komerční rafting. Zaplatíme nejen za zprostředkování služby, ale i za nezaplatitelné vědomosti, které bude provozovatel mít. Nevýhodou je, že s cestovkou musíme jet tak, jak je plán cesty. S agenturou jsme také časové svázání, minimálně na jeden celý den. Takže nejlepší, ale i nejnebezpečnější je vyrazit na cestu s půjčeným vybavením. Program si můžeme udělat podle sebe.
Já osobně bych upřednostnil získat nějaké zkušenosti na cestě s přáteli, cestovkou či agenturou a pak se v druhém kole zkusit vydat na vlastní pěst.
zdroj: http://vyziva.danjutsu.com
No nesmíš se samozřejmě vrátit ke stejnému způsobu stravování. Já se třeba hlídám a přešla jsem na LC stravu a to mi vyhovuje.
Taky ho máme vyzkoušený, funguje a ulevuje velmi rychle a spolehlivě. Je vhodný jak pro děti tak i dospělé.
Chodila jse pravidelně do Nugabestu na lehatka,Mám i zakoupený produkt.Prosim nevíte někdo zda nekde ještě lehátka funguji. Diky za odpověd. Lea
Ahojky Karlo tam jsem nikdy nebyla, je tam možné aby se mi někdo věnoval? Moc se nevyznám ve cvičení a nerada bych se nějak přetáhla