Faktory aerobního cvičení

     Jak jistě víme, aerobní cvičení probíhá za dostatečného přísunu vzduchu, především kyslíku, protože o ten jde především. Za jeho přítomnosti pak dochází ke spalování tuků. Stejně tak víme, že do skupiny aerobních cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, cyklistika, aerobik, zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než-li 15 minut, a při kterých nedochází k nedostatečnému přísunu kyslíku a organismus nepracuje na "kyslíkový dluh", který je tak typický pro anaerobní cvičení, jehož účelem většinou bývá získání síly, svalové hmoty či zvýšení svalového tonusu (napětí).
     Podívejme se však na některé faktory, které aerobní trénink ovlivňují dosti zásadně.

1. Dostatečná intenzita
     Pro určení správné míry zatížení organismus musíme znát tepovou frekvenci, ta se v klidu pohybuje kolem 70 -75 tepů/min. Aby cvičení splnilo svůj cíl, tj. docházelo ke zlepšení fyzické kondice a spalování tuků, měla by být intenzita cvičení taková, aby nám tepová frekvence stoupla na 130 -140 t/m, během cvičení může stoupnout i na 150 - 170 t/m (a to několikrát), ale neměla by se dostat pod hranici 120 t/m. Maximální tepovou frekvenci si každý můžeme spočítat, když od hodnoty 220 odečteme svůj věk. To je hranice, kdy už se dostáváme do anaerobního pásma a ta nemá na organismus kondičně-rozvojový vliv.

2. Délka cvičení
     Naše tělo začíná využívat tukové zásoby jako zdroj energie až po 20 minutovém, dostatečně intenzivním cvičení (viz výše). Je proto chybou se domnívat, že půjdete-li si na pár minut zajezdit na rotopedu či na 10 minut zaběhat, uděláte pro své tuky nebezpečnou výpravu. Pouze se zahřejete, posílíte kardiovaskulární systém, ale to je vše. Samozřejmě, je to lepší než sedět u televize a křoupat brambůrky, ale vrstvu podkožního tuku tím nezmenšíte. Je ale nutno také podotknout, že na pohyb reaguje každý organismus jinak, svou roli také hraje genetika, takže stejný cvičební program nebude mít tytéž účinky u každého člověka.

3. Pravidelnost a dostatečná frekvence
     Pokud nebudete cvičit pořádně a často, je to jen ztráta času. Tento druh uvažování odrazuje spoustu lidí od toho, aby v pravidelném cvičení pokračovali nebo s ním vůbec začali. Logicky však je jakýkoli pohyb lepší než pasivita. Pokud si ale stanovíte určitý cíl, optimální frekvence je 4-5x týdně. Zde je nutno podotknout, že nemusí jít vždy jen o stejnou kondiční aktivitu. Našemu tělu velmi prospějeme tím, že sporty trochu prostřídáme - teď v zimě např. lyžování, bruslení, plavání, jindy jízda na kole, zaběháme si apod. Organismus si nezvykne na stereotyp, nedojde k tzv. adaptaci na zátěž a neustále tak můžeme svou výkonnost zvyšovat. Stejně tak zamezíme vytvoření psychických zábran vůči dané pohybové aktivitě, pokud nebude docházet k monotónnímu opakování.

4. Životospráva
     Tak k tomuto bodu by se daly popsat stohy článků. Touto problematikou se zabývá celý náš web, takže mohu pouze odkázat na ostatní články, především v rubrice Zdravá výživa.

5. Správné technické provedení cviku, dávkování
     To je bod, u kterého by se měly zastavit především bojovníci. Špatně technicky prováděný cvik / technika může mít nedozírné následky. Ať už se jedná o špatné držení těla nebo o špatné provedení cviku, kdy se mohou ničit klouby.
     Zde musí nastoupit instruktor, který musí zavést trénink v takovém duchu, aby odstranil jednotlivé možné chyby, které se projevili či mohou projevit. Sami cvičenci si mohou pomoct tím, že budou chodit na hodiny, které jim vyhovují i po fyzické stránce.
     Vedle toho je nutné, aby nejen technika, ale i vybavení pro cvičení odpovídali lékařským výzkumům a poznatkům.

6. Správné obutí, oblečení
     A co na sebe? Nejdřív to důležitější - co na nohy pro kondiční zátěž : boty musí mít dostatečné pevnou a vysokou patu, kvalitní vypolštářování tak, aby byly schopné absorbovat 2-5ti násobný náraz váhy vašeho těla; při každém dopadu nohy musí být dostatečně stabilní a s boční podporou, aby vyhověly nejrůznějšímu směru pohybu. Počítejte s tím, že kvalitní obutí vás bude stát kolem 2.000,-- a výš. A teď můžeme přistoupit k oblečení: na sebe si vezměte, v čem se budete cítit pohodlně. Oblečení by mělo sát pot, mělo by být prodyšné, pohodlné. Dnes existuje spousta firem zabývajících se prodejem sportovního oblečení, výběr je velký. Začínající si na sebe mohou vzít, co najdou doma, nějaké triko a tepláky stačí.

7. Pitný režim
     I přesto, že se o této problematice zmiňují i v knihách o výživě nelze v krátkosti říct nic jiného, než, že naše tělo potřebuje pít alespoň 2-3 litry tekutin denně, nejlépe neslazené, nealkoholické nápoje. Přesto dle nejnovějších studií vědců pijeme málo a trpíme dehydratací. Proto když jdete na cvičení, nikdy si nezapomínejte vzít láhev s sebou.
     Pitný režim je vlastně pravidelné zásobování těla nealkoholickými nápoji. Pitný režim je vhodný nejen pro půst, ale je vhodné zařazovat jej často do vlastních tréninkových dní, především o víkendech, kdy máme celý den čas. Pitný režim totiž vede k zvýšené práci ledvin a tudíž i ke zvýšenému chození na záchod, což je při klasickém pracovním shonu poněkud nepraktické. Pitný režim tedy může být např. vypití každých 30 minut 1dl vody / nápoje.
     Při pití je nutné si také uvědomit, že alkohol jako takový dehydratuje tělo (viz známé „sušáky“, které přicházejí následující dny po alkoholovém opojení), což při dodržování pitného režimu musí nutně vést k zvýšení příjmu tekutin. Je to samozřejmě i praktické, neboť namícháním alkoholu a nealkoholických nápojů snižuje účinnost alkoholového opojení a mnohem později se „opijete“.

zdroj: http://vyziva.danjutsu.com