Rizika spojená s cholesterolem jsou dvojnásobná

Čerstvě publikovaná studie1 v American Journal of Medicine poukázala na výrazné podcenění rizika vysoké hladiny „špatného“ LDL cholesterolu, jednoho z nejdůležitějších faktorů vzniku aterosklerózy. Hladina LDL cholesterolu je v naprosté většině studií stanovena jednorázově a většina doporučení je založena právě na takto zjištěných hodnotách. Hladina LDL cholesterolu se ale může výrazně měnit a s věkem má tendenci stoupat. Zmíněná studie se zabývala tím, zda riziko stanovené z jednorázových měření odpovídá riziku, kterému jsme skutečně vystaveni během několika desítek let našeho života.

„Potvrzení nálezů z této studie sledující populaci porovnatelnou s naší znamená, že je mezi námi mnohem více ohrožených osob než jsme předpokládali,“ říká MUDr. Jan Piťha, CSc. z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy pražského IKEMu. Varující data byla zpracována výzkumníky z Bostonské univerzity. Ti je vypočítali na základě analýzy 30, 40 a 50tiletých účastníků známé Framinghamské studie (Framigham Heart Study). Do té bylo zařazeno přibližně pět tisíc mužů a žen, kteří byli sledováni v průběhu 30 let. Bylo zjištěno, že v průběhu této doby se u 4 z 10 osob, které měly hladinu LDL cholesterolu při prvním měření v normě, objevila vysoká hladina LDL cholesterolu a u 6 z 10 hladina hraniční. Závěr této studie byl, že většina osob s původně normální krevní hladinou LDL cholesterolu je v budoucnosti vystavena jeho hraniční či zvýšené koncentraci.

Takový počet rizikových jedinců nelze samozřejmě zvládnout v ambulancích lékařů neustálým měřením hladiny cholesterolu a podáváním léků na její snižování. „Vzhledem k ohromnému počtu takto rizikových osob je nejúčinnějším prostředkem změna stravovacích návyků v celé populaci
a propagace zdravého životního stylu,“ vysvětluje MUDr. Jan Piťha, který je i místopředsedou Fóra zdravé výživy. Životním stylem zaměřeným na nekouření, udržení ideální váhy, dostatečnou pohybovou aktivitu a vhodné složení diety lze řadu rizik zmírnit či zcela odstranit, především
začne-li se s těmito návyky v mladém věku. Jedním z výrazně účinných svépomocných prostředků pro nás všechny je i omezení potravin s vysokým obsahem nasycených (zejména živočišných) tuků, jako je například máslo, tavené sýry a jejich nahrazení potravinami obsahující oleje a tuky nenasycené (zejména rostlinné). I když nám tedy lékař při běžné kontrole naměří uspokojivé hodnoty LDL cholesterolu, nemáme zdaleka vyhráno a neměli bychom z ordinace odkráčet k nejbližšímu stánku s uzeninami. I tak jsme totiž při našem současném životním stylu vystaveni s velkou pravděpodobností riziku zvýšeného škodlivého cholesterolu v krvi v budoucnosti.

1. Cobain MR et al (2007). Lifetime risk for developing dyslipidemia: The Framingham Offspring Study.  Am J Med; 120(7):623-30
2. Heart Disease and Stroke Statistics – 2006 Update: A Report From the American Heart Association Statistics Committee and Stroke Statistics Subcommittee. Circulation. 2006:113:e85-151

Další články z rubriky

Co je spánek?

13.2.2017 / Rubrika: Filosofie zdraví

Spánek je odpradávna považován za něco mimořádně důležitého a rozhodujícího. Dodnes se říká „vyspíme se na to“ nebo „ráno je moudřejší večera“. Mnoho lidí věří, že ve spánku nás může ledacos dobrého napadnout a spasit nás. Spánek je neoddělitelnou a nutnou součástí života každého člověka.

Kortizol – hormon stresu

23.1.2017 / Rubrika: Filosofie zdraví

Kortizol patří mezi stresové hormony. Nadměrné vyplavování kortizolu způsobuje téměř všechny civilizační problémy – od obezity, deprese, vředů a pálení žáhy, až po srdečně-cévní problémy, komplexní oslabení imunity, impotenci, potraty a neplodnost. Přestože jeho deriváty mají využití jako součást léčiv např. proti alergii, kortizol je zabiják č.1. moderního uspěchaného člověka.