Polovina všech antibiotik je v Česku předepisována špatně

Při bolestech krku nebo dlouhotrvajícím kašli hodně lidí sáhne po antibioticích. Dělají to i lékaři a přitom je to chyba. Antibiotika totiž nepůsobí proti virům, které většinu potíží projevujících se rýmou či kašlem způsobují.

Odborníci varují, že některé nemoci, při nichž se nasazují antibiotika, se do dvaceti let mohou stát neléčitelné. Zhruba padesát procent všech antibiotik je totiž v Česku předepsáno špatně, a to navzdory tomu, že již několik let se odborníci snaží tento trend zvrátit. Proč tomu tak je?

Podívejme se zpátky do historie, do doby po druhé světové válce. Tehdy byla antibiotika považována takřka za zázrak, protože dokázala vyléčit nemoci, na které se mnohdy umíralo. Postupem času se ale stalo to, co nikdo neočekával. Bakterie si na antibiotika - zjednodušeně řečeno - zvykly a staly se vůči nim odolné. Lékaři začali hovořit o jejich rezistenci.

To znamená, že antibiotika přestala zabírat na běžné nemoci. Obzvlášť nebezpečné je to, že někdy nepomohou lidem, kteří jsou v kritickém stavu.

Pacient si antibiotika vyžádá

Jak je možné, že jsou antibiotika tak často předepisována špatně? Rozhodnutí o tom, zda tyto léky nasadit, je přirozeně především na lékaři, svou roli ale hraje i mínění pacienta, který jej k tomu často nutí.

Nejčastěji přicházejí lidé do ordinací praktiků s nemocemi dýchacího ústrojí. Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ve Spojených státech uvádí, že pouze patnáct procent případů bolení v krku je způsobeno bakteriemi. Jenže pacient, který má už tři dny rýmu, zvýšenou teplotu, kašle a bolí ho v krku, mnohdy nechce věřit tomu, že nepotřebuje antibiotika.

Bolest v krku většina lidí považuje za angínu - a na ni samozřejmě antibiotika nutná jsou. Jenomže bolení v krku, kašel a rýma mohou být důsledkem jiných chorob. Obvykle jde o záněty horních či dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnic. Všechny tyto záněty mívají podobné projevy, ale jiné příčiny vzniku. Stejné je to i se zánětem středního ucha u dětí. Ten vzniká často v souvislosti s nachlazením a bývá virového původu. Proto není třeba hned předepisovat antibiotika.

Ke snížení spotřeby antibiotik pomáhá poměrně snadné vyšetření, které lze udělat přímo u praktického lékaře. Odlišit virovou infekci od bakteriální - nejsou-li jasné příznaky - umožňuje jednoduchý CRP test. Stačí k němu kapka krve. Výsledky jsou známy hned. Problémem ale je, že stoprocentně se podle testu lze řídit jen u dětí a navíc příslušný přístroj většina lékařů ještě nemá.

EU proti nadužívání antibiotik

Evropská unie se již několik let snaží, aby se situace kolem nadužívání antibiotik zlepšila a považuje to za jednu z nejvýznamnějších zdravotnických priorit. Systematickou pozornost věnuje tomuto problému Evropská komise i nově vzniklé ECDC (European Center for Disease Prevention and Control). Jak vysvětluje Vlastimil Jindrák, primář Klinické mikrobiologie a antibiotické stanice pražské Nemocnice Na Homolce, cílem projektu je zlepšení praxe v používání antibiotik v evropských nemocnicích. Spolu s tím také zachování dlouhodobé účinnosti tohoto preparátu pro léčbu infekčních chorob.

V jednotlivých partnerských zemích bude vytvořena síť několika spolupracujících nemocnic, které budou analyzovat úroveň "antibiotické" politiky dané země.

Podle Vlastimila Jindráka má Česká republika v tomto směru mnohaletou tradici. Existují zde takzvaná antibiotická střediska, která se snaží používání antibiotik ovlivňovat, což se jim částečně daří. Proto jsme na tom také lépe než některé okolní státy. Rezervy ale stále existují.

Koordinátorem evropského projektu bude v Česku Nemocnice Na Homolce, která v dané oblasti nasbírala mnohaleté zkušenosti. Například zavedení programu, jenž měl sledovat efektivnost užívání antibiotik v této nemocnici, vedlo k tomu, že ve druhé polovině devadesátých let se během čtyř roků náklady na antibiotika snížily na třicet procent původní hodnoty. Samozřejmě, aniž by došlo k negativnímu ovlivnění kvality zdravotní péče.

Pokud vám lékař předepíše antibiotika, je třeba léky vyzvednout hned a první dávku si vzít co nejdříve.

Jak zacházet s antibiotiky

* Netlačit na lékaře, aby za každou cenu antibiotikum předepsal. I virová infekce může vypadat dramaticky, antibiotikum při ní ale nepomůže.

* Pokud lékař antibiotikum předepíše, je třeba vyzvednout si je hned a první dávku si vzít co nejdříve.

* Bez vědomí lékaře léčbu neukončovat a nepřerušovat.

* Dodržovat stanovené časy užívání a dávkování.

* Efekt antibiotika by měl být zřetelný do osmačtyřiceti hodin po nasazení. Pokud tomu tak není, je třeba informovat lékaře.

* Neužívejte antibiotika předepsaná někomu jinému. Užívání nevhodných léků prodlužuje průběh nemoci a umožňuje bakteriím, aby se množily.

* Antibiotika obvykle není nutné užívat při nachlazení, chřipce, bolestech v krku (kromě streptokokových onemocnění), zánětu průdušek u jinak zdravých lidí a dětí bez chronických potíží, dále při rýmě. Léčbu každopádně musí zvážit lékař.

Proč jsou antibiotika rezistentní?

Rezistence je vlastně schopnost mikroorganismu, v tomto případě především bakterií, odolávat účinku léků-antibiotik. Jak to dokáží? Laicky řečeno, dělají to několika způsoby. Například změní povrch buňky tak, že do ní antibiotikum nevnikne, a tudíž ji nezničí. Změna povrchu ale může vést také k tomu, že antibiotikum buňku nenalezne. Další obrana buněk je aktivní: pomocí určitých látek - enzymů - dokáží antibiotika zneškodnit či v případě, že již do nich proniknou, tak je "vypumpují".

Proč se to bakterie naučily? Velmi nadneseně lze mechanismus jejich obrany přirovnat k jedu na krysy. Už nezabere, protože krysy si mezi sebou předají informaci o škodlivosti dané látky. Hlavní příčinou vzniku rezistence vůči antibiotikům je proto jejich nadměrné používání. Antibiotika likvidují jen některé, zpravidla citlivé bakterie - ty necitlivé přežívají, množí se a předávají odolnost dalším "generacím".

Další články z rubriky

Maca peruánská a její přínosy pro vaše zdraví

18.11.2024 / Rubrika: Doplňky stravy

Peruánská maca je kořenová rostlina, která se stala populární díky svým mnohostranným zdravotním přínosům. Tento článek se zaměřuje na její účinky na energii, hormonální rovnováhu, plodnost a celkové zdraví.

Jak pečovat o klouby, aby vám to dlouho dobře chodilo i běhalo

06.10.2024 / Rubrika: Doplňky stravy

Vaše klouby vám umožňují volný pohyb a aktivní životní styl. Je proto nezbytné o ně pečovat, aby vám sloužily co nejdéle. Naučte se, jaké kroky podniknout k ochraně svých kloubů. Přinese vám to dlouhodobý užitek.