Některé kombinace léků jsou životu nebezpečné

Předávkování nebo naopak snížená účinnost. Takový výsledek může mít současné užívání dvou nebo více léků, které se navzájem nežádoucím způsobem ovlivňují. Nevhodné kombinace mohou člověka ohrozit nejen na zdraví, ale také na životě. Českému zdravotnictví však chybí systém, který by toto riziko účinně kontroloval.

Na nočním stolku pětapadesátileté Jany Hladké z Prahy vedle sebe stojí léky na nefunkční štítnou žlázu, vysoký tlak, vysoký oční tlak a křečové žíly. Kromě léků na předpis užívá multivitaminy, koenzym Q10 na zuby oslabené paradontózou a přírodní produkt určený pro zmírnění obtíží při přechodu. Minimálně dva z užívaných léků by v této konkrétní kombinaci mohly pacientce způsobit závažnější zdravotní potíže. Zbytečně. Jde o léky, které lze snadno nahradit prostředky postavenými na jiných účinných látkách, jež se spolu lépe snášejí. "Nikdy mě nenapadlo o lécích, které užívám, takhle přemýšlet," komentuje výsledek bleskové kontroly své lékárničky paní Jana.

Léčbu ovlivňuje potrava i geny

Odborníci v současnosti registrují okolo 4500 závažných lékových interakcí, kdy podání léku současně s jiným medikamentem (ale také s konkrétní potravou nebo nápojem) může člověku poškodit zdraví nebo ho dokonce ohrozit na životě. "V praxi dokážeme už předem říct, že se v důsledku užívání jiné látky účinek léku zvýší, sníží nebo zruší," říká farmakolog Josef Suchopár. Lékařem předepsané množství léku by tak v kombinaci s jiným mohlo způsobit předávkování, ale také neúčinnost léčby. "Například některá perorální antimykotika, tedy léky na plísňová onemocnění, mohou zpomalovat vstřebávání asi poloviny léků, které má medicína k dispozici," upozorňuje Josef Suchopár.

Hrozí i fatální následky, i když lékových interakcí, které dokážou bezprostředně ohrozit život pacienta, je podle Josefa Suchopára relativně málo - zhruba dvě stovky. U těch ostatních závisí na okolnostech, za kterých byly léky užity. Účinky některých léků v organismu může výrazně ovlivnit také konzumovaná potrava. "Odbourávání léku dokáže zpomalit, ale také výrazně zrychlit. Pokud se například léky rozpustné v tucích podají po tučném obědě, rychleji se vstřebávají. Hladina účinné látky v krvi pak může být až několikanásobně vyšší, než je žádoucí," říká Josef Suchopár.

Příslušné informace jsou uvedeny v příbalovém letáku, ten ale čtou jen dvě třetiny lidí a řada z nich se jimi stejně jako Jana Hladká neřídí: "Stává se mi, že si tak dvakrát do týdne ráno zapomenu vzít lék před snídaní, jak se píše v příbalovém letáku. No tak si ho vezmu až po ní."

U léků označovaných odborníky jako bezproblémové z hlediska jejich účinků v organismu se dá při stejné dávce předpokládat stejný účinek. Jenže u velké skupiny medikamentů hraje významnou roli také genetická výbava člověka. Odbourávání problémových léků je řízeno enzymy, které mohou mít takzvaný polymorfismus, tedy rozdílnou schopnost tyto preparáty odbourávat. Polymorfismus může být tak významný, že někteří lidé konkrétní lék vůbec odbourávat neumějí. "Pro takové lidi, takzvané pomalé metabolizátory, bude obvyklá dávka problémového léku toxická. Pokud člověk naopak zdědil příslušných genů více, bude lék odbourávat čtyřikrát až dvacetkrát rychleji, takže nemusí být v obvyklé dávce účinný," vysvětluje Josef Suchopár. Při nevhodné kombinaci s jiným lékem se pak nežádoucí příznaky prohlubují. Pomalých metabolizátorů, stejně jako lidí, kteří lék odbourávají rychleji, je v populaci po pěti procentech.

Více úmrtí než na AIDS

Závažné komplikace způsobené špatně zvolenými léky přitom nejsou nijak vzácný jev. "V USA podle výzkumu z roku 1998 ročně v důsledku nežádoucích účinků léků umírá přes sto tisíc lidí. To je více, než tam ročně zemře na tak medializované onemocnění, jako je AIDS," říká farmakolog Tomáš Doležal.

V České republice se zatím statistikou zdravotních komplikací způsobených nevhodnými kombinacemi léků nikdo systematicky nezabýval. To však neznamená, že se nás tento problém netýká - spíše naopak.

"Přes devadesát procent kontaktů pacienta s lékařem končí v Česku předepsáním léku na recept. Třeba jen u nesteroidních antirevmatik jako ibuprofen nebo aspirin máme spotřebu několikanásobně vyšší než jiné evropské země, takže nežádoucích interakcí mezi léky určitě nebude procentuálně méně, spíše více," pokračuje Tomáš Doležal. Přitom ani tyto "neškodné" léky na bolest, horečku nebo zánět nejsou zcela bez rizika. Při dlouhodobém podávání mohou vyvolat krvácení do žaludku nebo střeva a v kombinaci s léky, které působí podobně, dokážou být podle Tomáše Doležala životu nebezpečné. Češi ale mají tendenci možné komplikace způsobené nevhodnými kombinacemi léků podceňovat.

Navíc neexistuje systém kontroly, který by rizikovým spojením léků zabránil. Ani specialista, ani praktický lékař tak nemusí mít přehled o všech lécích, které jejich pacient užívá. "Například asi sedm procent lidí, kteří navštíví specialistu, se ve velmi krátké době jednoho týdne nechají ošetřit ještě jiným specialistou stejné odbornosti," upozorňuje Josef Suchopár. Důvody jsou různé: chtějí si potvrdit diagnózu, k prvnímu lékaři necítí dostatečnou důvěru, mají pocit, že jim předepsal málo léků. A důsledky? Pacient může užívat dva léky s různým názvem, ale se stejnou účinnou látkou. Je to neekonomické, a navíc je takový člověk ohrožen předávkováním.

Krokem správným směrem z tohoto stavu může být podle Josefa Suchopára systém centrální evidence léků doplněné softwarem, který na nežádoucí lékovou interakci upozorní - například diskutovaný projekt IZIP: "Nejen že dokáže vyloučit předepsání nevhodného léku, ale mohl by i zkontrolovat vhodnost léčiv, které si pacient sám koupí v lékárně."

Riziko roste s věkem

Nežádoucí účinky bychom měli mít na mysli i při nákupu léků, rostlinných přípravků nebo potravinových doplňků, které se dají pořídit bez receptu. Mezi opravdu účinné rostlinné látky patří například dnes velmi oblíbená třezalka. Ta současně dokáže natolik ovlivnit metabolismus různých léků, že přestanou fungovat. "Jedná se například o preparáty založené na účinku simvastatinu. Ty v Česku patří mezi nejčastější léky předepisované při vysoké hladině cholesterolu. Při denní spotřebě jednoho litru třezalkového čaje nebo užívání extraktu z třezalky ve formě tablet se může účinnost tohoto léku snížit na méně než desetinu," říká Josef Suchopár.

Opačně než třezalka ovlivňuje mechanismus odbourávání řady léků větší množství grapefruitového džusu. Kumariny a flavonoidy, které jsou v něm obsaženy, dokážou několikanásobně zvýšit například koncentrace u léků na vysoký krevní tlak nebo onemocnění srdce a způsobit tak závažné komplikace.

Pokud chcete volně prodejný lék nebo potravinový doplněk užívat po delší dobu, vyplatí se konzultace s lékařem nebo s lékárníkem. Riziko spojené s lékovými interakcemi přitom obecně stoupá s věkem. U mladšího člověka, který ještě neužívá léky pravidelně, je velmi nízké. Starší lidé na jedné straně užívají dlouhodobě více léků, na druhé straně mají častěji oslabenu funkci jater a ledvin, tedy orgánů nezbytných k odbourávání chemických látek z těla. Tomáš Doležal varuje především pacienty, kteří dlouhodobě berou více léků: "V jejich případě se riziko nesčítá, ale přímo násobí."

Další články z rubriky

Maca peruánská a její přínosy pro vaše zdraví

18.11.2024 / Rubrika: Doplňky stravy

Peruánská maca je kořenová rostlina, která se stala populární díky svým mnohostranným zdravotním přínosům. Tento článek se zaměřuje na její účinky na energii, hormonální rovnováhu, plodnost a celkové zdraví.

Jak pečovat o klouby, aby vám to dlouho dobře chodilo i běhalo

06.10.2024 / Rubrika: Doplňky stravy

Vaše klouby vám umožňují volný pohyb a aktivní životní styl. Je proto nezbytné o ně pečovat, aby vám sloužily co nejdéle. Naučte se, jaké kroky podniknout k ochraně svých kloubů. Přinese vám to dlouhodobý užitek.