Diskuse - těhotenství a deprese

Dobrý den,
měla bych dotaz. Jsem těhotná (13. týden )miminko jsme si s manželem moc přáli po 6 měsících snažení nám to vyšlo takže bych měla být šťastná, ale místo toho mám pořád špatnou náladu, jsem protivná, hádám se s manželem a nic mě nebaví. nedokážu si to nijak vysvětlit a moc mě mrzí, že si nedokáži užít své těhotenství. Prosím máte někdo podobnou zkušenost.

Ahoj, jsem teď v 15tt a jsem na tom obdobně. Na miminko se moc těším, ale prostě mě dokáže rozházet každá maličkost. Chci už bydlet v novém a pořád se to oddaluje, nemám na nic náladu, jsem podrážděná... ráda bych si to těhotenství užívala, ale je to jen občas. Připadá mi, že žiju "dole a nahoře".

Ahoj těhulky, neplašte se, změny nálad v těhotenství jsou naprosto normální, protože se zvyšuje hladina hormonů. Mám za sebou dvě těhotenství, chtěná a plánovaná a taky jsem si byla protivná sama sobě. Myslím, že každým dnem se váš stav bude zlepšovat a pak si budete to těhotenství užívat. Poslední týdny před porodem se to ale může vrátit, protože se zase mění hladina hormonů a tělo se připravuje k porodu. navíc čím víc se bude blížit termín porodu, budete nervóznější. Ale v poho, všechno je jen dočasné. Pravděpodobně jste prvorodičky. Další těhotenství už nebudete tak prožívat. Budete " zkušené ". Tak hodně štěstí a užívejte svůj stav v radosti.Žádný nervy, ať máte hodné, klidné mimi.

Ahojdy, z toho si noc nedělej, je to normální. Předpokládám, že je to první mimi? Já měla opravdu hrozné deprese, měla jsem chuť si rozbít hlavu o zeď, jak to bylo hrozné, ale to co popisuješ ty, to jsou hormonální změny a měla jsem to s druhým miminkem. Nezbývá než vydržet. Pomáhá hodně si hovět, spát, dělat si koupele, číst, koukat v telce na pěkné filmy. A těšit se, pak už na tohle všechno není čas :-)

Jo, beru to tak, že to přišlo s těhotenstvím a zas to odezní. Zrovna dneska mám psychiku zas v pohodě :-))) No to jsou výkyvy :-) Možná je to tím, že jsem teď odpoledne hodinu a půl spala.

Ahoj tak moje špatné nálady jsou už naštěstí pryč. začínam 4.měsíc a konečně si to užívám jen ten strach o to mimčo mám pořád ale to je asi normální.

ahoj, mám ten samý problém. jsem v 7 týdnu těhotenství. Po 5ti měsících jsem konečně otěhotněla a moc jsme si s přítelem dítě přáli. ted jsem ale strašně unavená každý den, i když nic nedělám a jen ležím, najednou si nejsem jistá jestli přišel ten správný čas mít dítě. je mi 24. hlavně mám šílený strach z financí. dělám tanečnici na osvědčení o registraci. jenže v práci mi řekli, že mě nenechají těhotnou tancovat, takže jsem ted bez příjmu, přítelovi se taky v práci nedaří a já mám nervy na dranc a na dítě se už tolik netěším. už jsem přemýšlela, že zajdu k psychologovi.

Ahoj Hani, rozpačitý začátek těhotenství jsem taky zažila, snažili jsme se rok a pak najednou...těhule..šok..bylo mi těžko od žaludku, byla jsem lítostivá a šíleně unavená..vůbec se mi to nezamlouvalo..ale tohle přejde...to jsou ty první týdny..finance neřeš, nějak bude, dítě je to nejkrásnější, co tě může v životě potkat...jestli cítíš potřebu se o tom s někým poradit, udělěj to..ale tyhle nálady během pár týdnů zmizí, doufám...
Víš, mám kamarádku, která bude každou chvíli rodit..do jinýho stavu přišla tak nějak náhodou, netoužila po tom ani v nejmenším, jenže její partner ano..utápí s ve strachu a depkách prakticky celých 9 měsíců.Má šílený strach z mateřství jako takového...přímo paniku...myslím, že s ní to bude po porodu ten pravý horor..
Tobě přeju hodně optimismu, s miminkem a jeho financováním vám jistě budou ochotni pomoci rodiče, budou v sedmém nebi z mrňouska...uvidíš, zvládnete to:))))

Milá Hanko, tvoje mimi vnímá tvé rozpaky! Je nepřijemné narodit se jako nechtěné dítě! Vnímá chemické pocity v tvém těle - negativní.
Když už čekáme mimi, děláme vše pro to, abychom vytvořili co nejlepší prostředí, aby se cítilo už dobře v našem bříšku - od toho se ovíjí i jeho budoucí nervová soustava i jeho zdravotní stav. Vždy se najde východisko, o kterém zatím ani nemusíme vědět. Musíš věřit, že vše bude dobré a ono to dobré bude. Přeji hodně štěstí.

ahoj, díky za radu, je to od vás hezké. Nevím, co říct,prostě......nechápu to,tak jsem ho chtěla a ted už ne, navíc máme s přítelem dost velkou krizi, vlastně jsme ji měli v tu dobu, co jsem zjistila, že jsem těhotná. Myslela jsem, že bude líp, že se to mezi námi zlepší. Jenže přítel mě pořád nervuje, jsme oba strašně výbušní a on mi říká věci, které moc bolí. Zrovna včera jsem celý den probrečela a dopadlo to špatně. Nejen že jsme se dost ošklivě pohádali a já se strašně vynervovala, ale dnes nepřišel domů. Už jsou to 4hodiny co měl být doma. Nikdy tohle neudělal. Obvolala jsem všechny známý, volala mu, psala, ale nic. Bojím se myslet na to, že mě opustil i když čekám dítě, které jsme si moc přáli :o( takže to mi na náladě moc nepřidá

Haničko,představte si, že neexistuje nic důležitějšího než Vaše krásné, zdravé děťátko. Udělejte pro něj vše co můžete.. Dopřejte si radosti malé i velké, když je neudělá nikdo Vám, udělejte si je sama. Váš vnitřní klid či neklid se odraží vnitřně. Buďte silná, co nejvíce relaxujte, podle toho bude i Vaše mimi dobře spát, nebo naopak.
Není nic krásnějšího než budoucí maminka v očekávání plná lásky. Vy máte tu největší lásku uvnitř sebe, tak z ní i čerpejte. Přeji hodně síly a lásky. Mája

Hanko prožívala jsem na začátku těhu skoro totéž co ty strašně jsme si s manželem mimčo přáli ale nedařilo. V září jsem si našla dobrou práci a začala se soustředit na jiné věci do toho všeho mi těžce onemocněla babička takže na mimčo nebylo ani pomyšlení a bum ho byla jsem v tom. vůbec jsem nevěděla co mám dělat dokonce jsem přemýšlela o interupci ale pak za mnou přišel manžel a řekl já ti slibuju že to bude holka v tu chvíli jsem věděla že to mimčo strašně chci. samozřejmě z práce mě vyhodili protože jsem byla v tříměsíšní zkuš. době. Nyní jsem v 26tt a věř, že jsem si za těch 6 měsíců neprožila nic hezkého. Ale ta malá uvnitř mě (je to opravdu holka) mi dává sílu je to proč tu jsem a už teď jí miluji je mé všechno. Drž se

Ahojky holky, jsem taky v 7. tydnu těhotenství a mám podobný problém jako Hana, mimi přišlo nečekaně a já se rozhodovala, zda si ho nechat,jelikož také těch financí moc není a přítel pracuje v zahraničí, kde je to hodně složité, takže se stále rozhoduji co dál. Mám z toho strašné deprese, každý den špatná nálada i když si říkám musím být přece šťastná, nějak to dopadne,ale je to těžké. Nevím co dělat a jak to vůbec zvládnout.

Já jsem v T měla také D a hrozné, dále jsem nemohla jíst, bylo mi na zvracení a se vším mi pomohla homeopatika.

Ahoj, potřebuji prosím radu. Jsem ve 33tt (druhé těhu.) Hrozně bych si to chtěla užívat ale můj manžel mě z nepochopitelných důvodů šíleně ponižuje a deptá jsem psychicky uplně na dně. Pořád mi něčím vyhrožuje(např že mi sebere syna atd) nevím na koho se mám obrátit ani co dělat mám jen strach aby stavy které prožívám neměli nějaký dopad na miminko.