Diskuse - Panicka porucha

Ahoj lidicky,jsem take jednou z Vas,potkalo me to loni v srpnu na dovolene,mela jsem pocit,ze je po me,duseni,krece,ztrata orientace,smrtelny pot po celem tele.Po dvoumesicnim vysetrovani v nemocnici jsem dopadla jako zdrava,ale citila jsem s na dne,neschopna normalniho zivota,jen jsem lezela a mela strach z dalsiho zachvatu,az jsem byla tak na dne,ze me odvezli na psychiatrii do kosmonos a pote do Sadske.Lecila jsem se pul roku.Ted jsem sice stale na lecich,ale citim se mnohem lip,beru Remood a atarax.Mam sice obcas pochyby a citim se nejiste,ale doufam ze casem to uplne zmizi.Pred tydnem jsem poprve od prvniho zachvatu nastoupila do prace a udelala jsem to nejlepsi.citim se tam moc dobre a nemam cas premyslet nad svymi pocity.muzu to doporucit vsem,delejte neco co vas bavi a castecne nebo uplne ty spatne pocity zmizi.Budu Vam vsem moc drzet palecky.Pa a kdyz budete chtit,tak napiste,rada odpovim ci poradim

Tak jsem v tom taky, vlastní vinnou protože jsem se do panické úzkosti prohulil marihuanou. V pátek jsem měl záchvat a musel jsem dorazit do RIAPSu, dostal jsem argofan po kterym mi je blbě ale prý to přejde až se ustálí hladina hormonů spíše serotoninu který jsem asi za 6 let každodenního hulení vyhulil. Jinak se mi to občas vrací, ale mám Lexaurin a ten to zmírňuje, jem rád že tady lidi píšou že už jsou v pohodě protože já měl pocit, že už to tak zůstane a že se zbláznim. Nemohl jsem myslet na nic hezkýho ani v noci a už 3 noci jsem nespal.....snad dnes.
Lidi Marihuana je lux na serotonin a je jen otázka času kdy Vám dojde. NEHULTE ! Nestojí to za to. HonzaS.

Katko,jak probíhala léčba na psychiatrii?Co tam s Tebou dělali?

ahoj všichni jak se dívám na tyhle diskuze tak jsem ráda že nejsu sama kdo trpí panickou poruchou.Léčila jsem se před dvouma rokama u psychiatra který mě odrovnal uplně do nejhorších stavů pak jsem přešla k jinýmu a ten mi zjistil že trpím panickou poruchou tak mě ztoho dostal po roce ale bylo to strašný,nic mě nebavilo,a už jsem i přemýšlela že mě nebaví takhle žít ale zničeho nic se to prostě zlepšilo a bylo to super.tak jsme pomalu vysazovali prášky a dva měsíce jsem nic nebrala ated se mi to zas vrací v trochu jiné podobě než to bylo předtím rokem a půl.

Že jo?! To ta pitomá Marihuana, taky už jí hulim 7 let a ne a ne se toho zbavit. Stavy mívám jen když jedu nějakou větší akci v kombinaci s alkem a beze spánku, to pak nevím jestli to přežiju nebo ne, Lexaurin mi dříve pomáhal, cca před 4 rokama, teď se ale bojím i prášků. Nejinteligentnější je NEKALIT, ale když to člověka baví a otázkou je jestli bude dobře nebo ne? Po každý to totiž nepřijde, je to ale 50 na 50 a já se v tom snažím hledat jak to zvládnout. Občas se to ale přežene tak moc, že na sebe otvírám okno, chodím z pokoje do pokoje s mžitkama před sebou a jen¨čekám kdy padnu. Vůbec jsem netušila, že tím trpí tolik lidí. Lidi kolem mě to nemají a já myslela, že jsem blázen:)) V podstatě stejně sem. Díky, měj se

Také mi tuto poruchu diagnostikovali. Byla jsem ráda, že už alespoň vím co to je. Moc mi pomáhají procházky a manuální práce na zahradě. Psychiatrovi už moc nechodím, beru jen půlku Seropramu. Zkusila jsem psychoterapeuta - ale ten mi řekl, že vlastně nemá se mnou co řešit. Moje doktorka mi doporučuje rychlou chůzi. Držím palce, aby jsi se z toho dostala.

Ahojte, nevím přesně co je to panická porucha, ale trpím něčím podobným .Úzkost.Možná je to stejné, já nevím, mám neustálý strach o dceru.strach z pedofilů a takových živlů.Dnešní doba je hn usná.Můj strach je snad asi nenormální, ale nemůžu to ovlivnit vlastní vůlí.Mám strach, že ji někdo unese ze školky, že ji prarodiče stratí na procházce/ i když ji hlídají jen vyjímečně/.Trpí někdo něčím podobným?

Mám pocit Jájo,že mluvíš o mě.Já zažívám to co ty už spoustu let a zhoršuje se to.Měla jsem strach nechávat děcka u babičky,že se jim ztrati,že mě nepříjdou ze školy.Děcka jeli na školu v přírodě jiní rodiče si to užívali a já se užírala strachem.On strach o děti je normální,ale né v takovéhle míře.Je potřeba stím něco dělat ovšem ,to jedalší můj problém,že já si vsugeruji příznaky všech možných nemocí,jenomže pak to řešim tím,žese zžírám psychicky,ale k doktorovi mám strach jít,aby mě něco nenašel.Takže v tom určitě nejsi sama,ale pokud na tom nejsi jako já,tak s tím něco dělej za včas.Opravdu seto zhoršuje a sama se z toho nedostaneš.Já to mám léta,nad čím jiní mávnou rukou,je pro mě nepředstavitelnej problém,poslední dobou mě rozhodí i třeba nepatrná změna chodu domácnosti.Pro někoho prkotina,pro mě problém nepředstavitelných rozmětů.A začíná to přesně tím,co popisuješ.Spíš než panická porucha je to deprese,ale může to být i takovej mix jako u mě.Dělej s tím něco,nebo dopadneš jako já.Opravdu se to stupnuje a těžko se s tím žije.Nejhorší je,že pak s tím trápíš nejen sebe,ale i ty děti.Tak zati se měj hezky a zkus s tím něco dělat.

Mám pocit Jájo,že mluvíš o mě.Já zažívám to co ty už spoustu let a zhoršuje se to.Měla jsem strach nechávat děcka u babičky,že se jim ztrati,že mě nepříjdou ze školy.Děcka jely na školu v přírodě jiní rodiče si to užívali a já se užírala strachem.On strach o děti je normální,ale né v takovéhle míře.Je potřeba stím něco dělat ovšem ,to jedalší můj problém,že já si vsugeruji příznaky všech možných nemocí,jenomže pak to řešim tím,žese zžírám psychicky,ale k doktorovi mám strach jít,aby mě něco nenašel.Takže v tom určitě nejsi sama,ale pokud na tom nejsi jako já,tak s tím něco dělej za včas.Opravdu seto zhoršuje a sama se z toho nedostaneš.Já to mám léta,nad čím jiní mávnou rukou,je pro mě nepředstavitelnej problém,poslední dobou mě rozhodí i třeba nepatrná změna chodu domácnosti.Pro někoho prkotina,pro mě problém nepředstavitelných rozměrů.A začíná to přesně tím,co popisuješ. .Dělej s tím něco,nebo dopadneš jako já.Opravdu se to stupnuje a těžko se s tím žije.Nejhorší je,že pak s tím trápíš nejen sebe,ale i ty děti.Tak zatim se měj hezky a zkus s tím něco dělat.

brjqxw ydkjs eluh yjxvuaf zdimh fqlwcudg yqdp

brjqxw ydkjs eluh yjxvuaf zdimh fqlwcudg yqdp