Diskuse - Nevím si rady

Dobrý den. Před rokem a půl jsme se jako rodina dostali do velmi špatné situace,kdy jsme s bratrem zůstali nezaopatřeni.Nejedná se o úmrtí rodiče .Já jsem již dospělá ale studuji, mému bratrovi je 16 let. Máme naštěstí prarodiče, kteří se nám snaží vypomáhat a jsem jim za to bezmezně vděčná, Trápí mě jedna věc a to, že nedokáži svému bratřovi vysvětlit, že naše finanční situace je velmi špatná. Je mi líto, že mu nemůžu dát aspoň něco málo z toho co mají jeho kamarádi, někdy je těžké sehnat peníze jen na to nejnutnější. Také vím, že je spousta lidí, kteří mají větší problémy a nemají třeba kde bydlet, to my zatím máme. Ale on to nedokáže pochopit, nevím si s tím rady. Je toho na mě poslední dobou moc, tento rok budu dělat státnice a stres na mě začíná pomalu doléhat. Já se zatím držím, ale sbírám síly na to, že budu již druhý rok vysvětlovat proč nemáme Vánoce jako ostatní. Jsem mladá a pořád věřím, že toho hodně vydržím a taky věřím tomu, že se situace zlepší. Chci dostudovat za tím si velmi stojím, můj bratr teď nastoupil na střední školu tak se mu snažím pomáhat jak je to jde. Je ale hodně ukřivděný z toho, co se stalo a mám pocit, že nechápe, že to co dělá, dělá pro sebe, že i já se snažím abychom jsme se měli lépe. Prostě jako 16ctiletý kluk vidí momentální situaci a nedokáže se smířit s tím, že si jen tak něco nemůžeme dovolit. Já mu rozumím v jeho věku má člověk jiné hodnoty a chápu, že to bere zle. Nejsme si úplně blízcí, já jsem od 14. let dojížděla na gymnázium a teď studuji daleko od domova, takže se vidíme o víkendech, ale jsem kromě prarodičů jsem momentálně jediná, kdo mu zbyl. Jen bych si k němu chtěla najít cestu, aby mě trochu pochopil. Nemáte někdo podobnou zkušenost?