allan, 13.06.2010 23:09:58, IP: ***.***.168.134, #93113Mama trpi cely zivot astmou a chronickym kaslom. Za posledne roky mala dost zaneprazdeny zivot a spala velmi malo. Chodila spat neskoro v noci a zavcasu rano vstavala. Problem bol v tom, ze ked bola hore, pocul som jej hlasny kasel a to ma budilo zo spanku. Skoro rano som to mal namiesto budika. Po case mi to zacalo hrozne vadit a rusit ma to a po 2 rokoch uz to preslo do chorobnej zurivosti. Pri jej kasli som trieskal vankusom o zem, roztrhal som niekolko knih, roztrieskal som stary historicky model plachetnice a dalsie veci. Schytal to aj notebook ale prezil. Mama sa za posledny rok venuje roznym dietam a berie nove lieky, astmu takmer neciti a uz nekasle tak casto ako predtym. Ale uz je prilis neskoro. Moja alergia je stale silnejsia a uz pri jednom zakaslani mam chut nieco rozbit. Nemozem ju strpiet vo svojej blyzkosti. Je mi zle ked si co i len predstavim ju a jej odporny kasel. Skutocne neviem ako s nou mam zit. Mam ju hrozne moc rad, ale nedokazem sa zbavit tej prekliatej alergie na jej kasel. Privadza ma to do zurivosti.
KIK, 15.06.2010 21:17:14, IP: ***.***.113.148, #93310Je velmi zajímavé, co píšeš. Vůbec jsem si nedokázala představit, že by mi něco mohlo připomenout moje dětství. Jako dítě jsem byla astmatička ( tedy jednalo se zřejmě více o somatizaci než o astma jako takové ). Kdykoliv jsem zakašlala, celá rodina byla "auf " ( tedy na nohou, nevím jestli ve slovenštině používáte také toto německé slovo). Byla jsem také hodně nemocná - hlavně angíny. Celou rodinu- tedy hlavně mé rodiče a babičku, která s námi bydlela, jakékoliv mé zakašlání přivádělo doslova k šílenství. Dělali různá opatření ve formě omezení. Týkala se celé rodiny.
Vzniklo velmi nezdravé klima v rodině - dalo by se přirovnat k chorobné úzkosti. Mého otce, který byl psychicky labilnější, to občas také dovádělo do stavů určité zuřivosti. Po 12tém roce mého života kašel vymizel. Celá rodina si oddechla. Ale kašel se mi vrátil v dospělém věku v podobě somatizace
při neuróze, která vznikla z nedostatku spánku. Letos se mi to znovu objevilo jako záchvaty kašle, který mne až dusí. Rozhodně nejsem astmatik, jsem dokonce i kuřák. Mohu ti ale říci, že somatické projevy nějakých psychických poruch nebo psychického vyčerpání už jsou jen finále pro okolí postiženého ( v tomto případě tvé matky). Já bych řekla, že jsi psychicky onemocněl. Bylo by asi dobré poradit se s odborníkem - psychiatrem nebo psychologem, protože v tobě dozrál jakýsi vnitřní konflikt - láska k matce na straně jedné a odpor k matce kvůli něčemu, co ti vadí nebo vadilo a za co ona vlastně nemůže, na straně druhé. Ono se to obecně může týkat čehokoliv. Myslím, že nejvíc trpíš tím konfliktem uvnitř sebe sama - matku chceš a zároveň ji odmítáš. Asi je důležité, co je pro tebe silnější nebo co chceš, aby bylo silnější, jestli láska k matce nebo odpor k matce. Který pocit u tebe nakonec převáží, o tom můžeš rozhodnout ty sám, možná lépe s pomocí odborníka.
Já jsem se v uplynulém roce dostala jako matka 11-ti letého syna do podobného problému, kdy syn byl často nemocný a já jsem úplně šílela. Když neměl na nohou bačkory nebo, když nebyl dostatečně oblečený. Už jsem na něj a na jeho neposlušnost byla také alergická, ale u mne jednoznačně zvítězila láska k dítěti, i když to ze začátku vypadalo, že se s tím nevypořádám. Trvalo to asi 7 měsíců, než jsem přestala být na dítě alergická a ještě potom se mi občas stávalo, že jsem se na dítě utrhla, když třeba nemělo čepici nebo si včas neobléklo nějaké oblečení. Takže chce to také trpělivost. Taková věc chce čas, aby se to dalo "rozchodit ". Rozhodně nečekej zázraky, že se hned tvůj postoj změní, i když už matka tolik nekašle, když tě toto trápilo takovou spoustu let.
Ahoj KIK