Potraviny se dnes snaží uspět tím, že mají co nejdelší trvanlivost,
výrazně voní, hýří barvami, co nejvýrazněji chutnají. Látky
obdařující naši potravu těmito „zázračnými vlastnostmi“ se nazývají aditiva, neboli přídatné látky. V EU je v současnosti povoleno více než 300 potravinářských aditiv. Patří k nim barviva, konzervanty, antioxidanty, látky zvýrazňující chuť a aroma, emulgátory, stabilizátory, látky regulující kyselost či látky protispékavé a protihrudkující, chemické sloučeniny usnadňující loupání brambor či způsobující zlatavé zbarvení chipsů. Jiné fungují jako odpěňovače při výrobě marmelád či jako katalyzátory (např. nikl) pro ztužování tuků při výrobě margarínů.
Názory na jejich vliv na zdraví lidí se výrazně liší. Jedna
skupina vědců říká, že aditiva jsou zcela neškodná, protože jsou
vědecky testována. Názor oponentů je, že laboratorně se zkoumá
pouze jedna látka po omezenou dobu a v umělých podmínkách.
Nikdo nedokáže laboratorně testovat desítky chemických
aditiv najednou, tak, jak je konzumujeme v běžném životě,
a navíc nežijeme v laboratorních podmínkách (dýcháme špinavý
vzduch, žijeme ve stresu atd.). Problematické a téměř nemožné
je laboratorně testovat dlouhodobé důsledky denní konzumace
chemických aditiv za 20 či 40 let.
Mezi přídatnými látkami je velký rozdíl. Počítají se mezi ně
i látky přirozené, které nemají žádné negativní dopady. Najdeme
však mezi nimi i látky pocházející z dehtu a ropných produktů,
které organizmus těžko odbourává. Existuje několik publikací
o aditivech (viz použitá a doporučená literatura).
Při výrobě biopotravin je možné použít omezený počet tzv.
přídatných a pomocných látek. Při výrobě biopotravin je možné
použít jen 36 tzv. přídatných a pomocných látek, v každém případě to mohou být pouze přírodní látky, nikdy nesmí být geneticky upravené. Jedná se například o: kyselinu askorbovou, kyselinu jablečnou, karubin - moučka ze svatojánského chleba,
vinan draselný, uhličitan sodný pro výrobu cukru, agar, uhličitany
sodné, oxid uhličitý, arabská guma apod. Je pravdou, že v rámci
EU jsou povoleny už i některá aditiva, která dle zastánců
zdravé výživy nejsou zcela optimální - příkladem může být
schválené omezené použití nitritové soli (E250) pro výrobu bio
uzenin. Některé svazy ekologických zemědělců v Evropě použití
této soli zakazuje (např. Bioland, Demeter). Hlavním argumentem
pro používání nitritové soli je efekt červené barvy u uzenin
a prodloužení trvanlivosti. Mnoho spotřebitelů totiž vybledlá až
nahnědlá barva ekologicky vyrobených uzenin bez aditiv odpuzuje.
Je pozitivní, že český výrobce připravil novou variantu
biouheráku pouze s použitím mořské soli. Tento uherák byl
oceněn biopotravinou roku 2004.
BIOPOTRAVINY, spotřebitelské otázky a odpovědi
PRO - BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Praha, 2004.
Text: Mgr. Jana Průšová a Mgr. Hana Zemanová.
Doporučujeme: jedinečný vzdělávací projekt o reálné výživě a hubnutí www.Akademie-Zdravi.cz
Na hubnutí se mi osvědčili doplňky stravy s obsahem kofeinu, ten nakopne metabolismus a dodá energii. Někdy stačí klasická káva. Podle mě se ale hodí... (zkráceno)
Je to určitě lepší, protože nevíš co bude tvému miminku vyhovovat. To Um s colostrem je od značky Colvia, tak se můžeš podívat :-)
Děkuji za trochu inspirace, budu ráda, když tu přibude i od dalších uživatelů nějaké nápady pro svačinky. Vidíš jogurty bych také mohla dávat :-)
Taky kupuju jen Bobíka - je výborný a hlavně má dobré složení bez éček.
Ahoj co dáváte svým dětem na svačinky i do školy prosím? Přijde mi, že dětem chystám pořád to stejné dokola :-(.