Zdravé teplo stoupá od země

Studená podlaha je nejen nepříjemná, ale může být příčinou i některých onemocnění. "Záněty horních cest dýchacích nebo angína bývají důsledkem právě toho, že lidé chodí po chladné podlaze," tvrdí Miroslav Havrda, viceprezident České podiatrické společnosti. Ta se zabývá studiem nohy, její anatomií a fyziologií. Miroslav Havrda zároveň odmítá názor, že podlahové topení způsobuje vznik křečových žil nebo další zdravotní problémy. "Naopak. Zcela podporuje ono babičkovské, že je důležité mít nohy v teple. Mohu podlahové vytápění do domů a bytů pouze doporučit. Sám ho mám také," tvrdí.
Nestačí však položit přes studenou podlahu koberec? Podlahové topení ve spojení s dlažbou, laminátovou či dřevěnou krytinou má oproti kobercům ještě několik výhod. Snadno se udržují a zejména jednoduché utírání prachu vyhovuje především alergikům. Pro ně je ostatně topení v podlaze i nejpřijatelnějším způsobem, jak se teplo rozvádí po místnosti: "Zatímco u běžných radiátorů teplo cirkuluje, čímž zároveň víří prach, od podlahy teplo pouze stoupá nahoru. V místnosti se pak tolik nepráší," zdůrazňuje Vratko Mikuláš ze společnosti DEVI, která se podlahovým topením zabývá už šedesát let.

Když na zdroji nezáleží

Podlahové topení se dělí na dva základní typy - teplovodní a elektrické. To lze dále členit na akumulační, klasické topné kabely a rohože nebo na takzvané tenkovrstvé systémy.
Teplovodní topení funguje podobně jako klasický radiátor. V podlaze jsou uloženy trubky, kterými proudí teplá voda. Od ní se ohřívá nejdříve podlaha a poté vzduch v místnosti. Takový způsob topení je lepší instalovat už při stavbě, dodatečné řešení bývá pochopitelně nákladné. Navíc je třeba (což platí o podlahovém topení všeobecně) dobře vypočítat výkon: zatímco radiátory se dají rozpálit tak, že na nich málem neudržíte ruku, u podlahového topení to nelze. Musíte po něm chodit. Teplota vody v trubkách položených v podlaze se proto pohybuje kolem 55 stupňů Celsia (v radiátorech bývá o 30 více). Teplota podlahy je však mnohem nižší. U obytných místností se doporučuje maximálně 29 stupňů Celsia, v koupelnách a chodbách to může být nanejvýš 33 stupňů.
Jako zdroj tepla lze u teplovodního topení využívat kromě elektrické energie také plyn, tepelné čerpadlo či jiné alternativní zdroje.

Nikdy není pozdě na podlahové topení

Mnohem rozšířenější je však elektrické podlahové topení. Akumulační podlahové topení se využívá jen zřídka, špatně se reguluje. Většina domácností proto volí elektrické kabely nebo rohože - buď obyčejné či takzvané tenkovrstvé systémy. Jaký je mezi nimi rozdíl? "První je vhodný při stavbě nebo celkové rekonstrukci domu, protože podlaha "naroste" o 10 centimetrů," říká Pavel Holický z firmy V-systém, která topení instaluje. Více se tady používají samostatné kabely než rohože. Tenkovrstvé systémy využijete tehdy, když toužíte po teplé podlaze a přitom neplánujete žádné velké opravy.
"Zrekonstruovali jsme celý dům včetně podlah. Topení jsme řešili klasickými radiátory. Poté, co naše holčička povyrostla a začala lézt, se jí samozřejmě nejvíc líbilo v kuchyni, kde máme dlažbu. Ukázalo se však, že právě studená podlaha asi bude příčinou jejích častých rým a nachlazení," vzpomíná Jitka Vančurová. S manželem a dnes už čtyřletou dcerou bydlí v rekonstruovaném domě u Prahy. "Nechali jsme proto položit na podlahu elektrické topení a s dceřiným nachlazením okamžitě ubylo problémů."
Pro dodatečné instalace podlahového topení jsou vhodné takzvané tenkovrstvé systémy. Častěji než kabely se využívají rohože. Jsou to vlastně kabely upevněné na síťovině ze skelných vláken. Pokládají se přímo na stávající dlažbu či beton a překrývají další podlahovou krytinou. Podlaha nenaroste o více než dva centimetry. Není nutné nic bourat, měnit dveře (ty lze podříznout) či provádět další stavební úpravy.

Podlahové topení - kolik co stojí?

Je zbytečně se domnívat, že podlahové topení, zvlášť když slouží pouze jako doplňkový zdroj tepla, nějak výrazně zasáhne rodinný rozpočet.
Topné kabely přijdou zhruba na 600 korun za metr čtvereční. Jsou vhodné do členitých místností, když se například v koupelně při pokládce "vyhýbáte" vaně, sprchovému kutu či toaletě. Rohože jsou dražší, pořídíte je za 700 až 1000 korun za čtvereční metr. Máte-li však velkou místnost obdélníkového či čtvercového tvaru, pokládka je zde velmi rychlá.
K této částce je nutné připočítat ještě regulační jednotku. Pokud vám bude stačit nejjednodušší typ, kterým budete topení zapínat či vypínat, přijde na několik stokorun. Ty nejlepší, které nabízejí několik časových režimů a disponují vysokou přesností, stojí několik tisíc. "Umožňují však regulovat teplotu s velkou přesností a tím i šetřit náklady na topení," říká Vratko Mikuláš. "Jsou vybavené jak podlahovým čidlem, které sleduje teplotu podlahy, tak vestavěným čidlem prostorovým. To udržuje nastavenou teplotu vzduchu."
Zvlášť u doplňkového topení není nutné se obávat dramatického navýšení účtu za elektřinu. "Na faktuře za elektřinu se samozřejmě objevilo asi o dva až tři tisíce korun za rok více, nejsme však schopni rozeznat, jakou částkou se na tom podílelo podlahové topení a jakou zdražení elektřiny," tvrdí Jitka Vančurová. n

Jaká krytina je nejlepší?

* Dlažba - podlahové topení se klade nejčastěji pod keramické dlaždice. Jsou tvarově stálé a navíc dobře propouštějí teplo. Kabely tak odstraní největší nevýhodu této podlahy, chlad.
* PVC a linoleum - také pod ně lze klást topné kabely. I když tyto materiály nejsou na dotek tak chladné jako právě dlažba.
* Koberec - pod koberec se doporučují především akumulační elektrické kabely. Koberec se sice delší dobu ohřívá, ale teplo také pomalu vydává. Teplo tak sálá ještě určitou dobu po vypnutí systému.
* Laminát - u tohoto materiálu je třeba hlídat intenzitu a rychlost ohřevu. Rychlá změna teplot by ho mohla poškodit.
* Dřevěná podlaha - dřevo a podlahové topení nebylo možné dlouhou dobu kombinovat. To už neplatí. Je však nutné zvolit takové dřevěné podlahy, u který výrobci dovolují pokládku na topné kabely. Zpravidla jde o slabší podlahy s tloušťkou kolem jednoho centimetru a o tvarově stálé materiály. Mezi ně patří například dub nebo některé cizokrajné dřeviny. Svá specifika má i pokládka, kterou by měl vždy provádět odborník.

zdroj: ihned

Další články z rubriky

Dětské kadeřnictví: Jak pomoci neposedným dětem se stříháním vlasů

08.11.2023 / Rubrika: Rodina a děti

Mnoho rodičů se určitě setkalo s výzvou stříhání vlasů svých dětí, kteří nejsou právě nadšené z tohoto procesu. Můžou to být buď děti, které jsou příliš neposedné a nevydrží sedět na jednom místě, nebo ty, které jsou tvrdohlavé a nechtějí, aby jim někdo cokoli dělal s jejich vlasy. Jak tedy můžeme těmto dětem pomoci a učinit z tohoto procesu příjemnou zkušenost?

Zkusme to sami - aneb jak si poradit s problémy

23.03.2016 / Rubrika: Rodina a děti

Život nás dokáže někdy pěkně potrápit. Stres bývá na denním pořádku. Všichni víme, že to není dobré, ale málokdo z nás si s ním dokáže poradit. Pojďme si společně projít pár bodů, které nám pomohou vyhrát nad stresem.