Některé děti neudrží pozornost. Mají se léčit?

Sedmiletého Martina nikdo nemá rád. Na nervy leze úplně všem, učitelkám i prarodičům. Jeho sympatickou matku nikdo nezve na návštěvy. I ti, co ji mají opravdu rádi, se už několik let vymlouvají. Kdysi k nim totiž i s Martinem přišla a oni se pak dávali dva dny dohromady.
"Chápu, že dítě občas něco rozbije. Ale že na sebe během pěti minut převrátí skříňku, vysype všechna cédéčka, leze po stolech a šťouchá moje děti do očí, to jsem nezvládla," popisuje jednu takovou návštěvu pětatřicetiletá Kateřina Bláhová.
Martinova maminka se nediví. Je koneckonců jediná, kdo svého syna alespoň trochu zvládá a podporuje. Otec už to vzdal. Nemá na něj nervy. Když ho hlídá, soustředí se jen na to, aby se chlapec někde nezranil. Z jedné školy už Martina jako prvňáčka vyloučili...
Martinova matka oběhala několik psychologů a psychiatrů, přečetla hory literatury a pochopila, proč je její dítě jiné než ostatní. Má ADHD. Toto spojení čtyř písmen vychází z anglického attention deficit hyperaktivity disorder, což lze přeložit jako poruchu pozornosti s hyperaktivitou. S pomocí trpělivého a vzdělaného psychologa a tolerantní učitelky se Martinovi zatím v nové škole daří.

Mohou za to geny
O hyperaktivitě se v souvislosti s dětmi, které zlobí a jsou nepozorné víc než jejich vrstevníci, hovoří déle než sto let. Lékaři nejdříve mluvili o lehké mozkové dysfunkci. Nejčastěji ji dávali do souvislosti s drobným poškozením mozku během porodu. Další teorie vinily prostředí, výchovu.
Jak ale ukazují nejnovější studie, ADHD má biologickou vývojovou podstatu. Mozek dětí s ADHD se ve většině případů už během těhotenství vyvíjí o něco odlišněji než u ostatních.
"Největší roli hrají podle současných poznatků geny, jejichž účinek se pak spojuje s vlivy prostředí," vysvětluje Michal Goetz z dětské psychiatrické kliniky pražské Fakultní nemocnice v Motole.

Skáče do řeči a vyrušuje
Pokud to velmi zjednodušíme, lze říct, že děti s tímto problémem mají obtíže filtrovat podněty z okolí a regulovat své reakce na ně. "Hlavně při nezábavných činnostech udrží pozornost jen krátkou dobu. Neposlouchají, když se ně mluví, nepostupují podle pokynů," popisuje Michal Goetz. Děti také bývají velmi impulzívní, dříve jednají, než myslí, ve škole vykřikují, často skáčou do řeči.
Dlouho se soudilo, že v době puberty začínají problémy postupně ustupovat. Není to však pravda. Až u šedesáti procent dětí přetrvávají některé potíže do dospělosti. A co je velmi závažné, ADHD u některých lidí zcela znemožňuje, aby se normálně začlenili do společnosti. Mnohdy trpí depresemi či zneužívají návykové látky.

Vzdor, deprese, pocity neúspěchu
Když paní Jana hovoří o dnes již sedmnáctiletém synovi, má slzy v očích. Od malička mu věnovala mnohem více pozornosti než svému druhému mnohem klidnějšímu chlapci. Učila se s ním, s utrpením přežívala třídní schůzky. Na gymnázium se ještě dostal, ale pak začaly velké problémy. Dnes - navzdory vysoké inteligenci - studuje učební obor. Vůči rodičům i jiným autoritám vzdoruje, přitom je ale vidět, že má deprese z toho, že neuspěl, že ho kolektiv nepřijímá. Až do loňského roku nikdo netušil, co se děje. Pak lékaři konečně odhalili, že má ADHD. Stejně jako asi tři až sedm procent dětí školního věku.
Psychologové říkali: Dejte mu dostatek prostoru. A on, jak se nakonec ukázalo, potřeboval spíše pevný denní režim. Totéž prospívá většině dětí s ADHD.
"Chodila jsem s ním do psychologické poradny, ale nikdo mi neporadil, co s ním dělat. Nikdo nepřišel na to, co mu opravdu je," popisuje paní Jana. Přitom ADHD se dá už několik let účinně léčit.
Podle Michala Goetze je třeba o této problematice mluvit, aby rodiče věděli, kde hledat pomoc. Zatím to ale není jednoduché. Informace se k rodičům dostávají velmi pozvolna, lze je najít například na internetu (www.hyperaktivita.cz) či v různých brožurách.

Riziko vedlejších účinků
I ve chvíli, kdy je stanovena správná diagnóza, není postup jednoduchý. Nemoc totiž zasahuje do mnoha oblastí života, a proto je nutné komunikovat nejen s rodiči, ale i s dalšími členy rodiny či učiteli, a dát jim co nejvíce informací. "Neléčíme ADHD, ale dítě v celé rodině," zdůrazňuje Michal Goetz.
Hodně diskutovanou otázkou pak je, zda se mají dětem podávat léky. K léčbě ADHD v České republice je v současné době k dispozici Ritalin a na podzim bude dostupný i lék Strattera. Oba preparáty ovlivňují nervové přenašeče v mozku.
"Při jejich podávání je vždy třeba zvážit všechna pro a proti. Neměly by se například podávat ve chvíli, kdy se rodiče mezi sebou neshodují v tom, zda léky užívat, či nebrat," říká Michal Goetz.
Navzdory tomu, že léky skutečně pomáhají a pro mnohé děti bývají vysvobozením, mohou mít jako každá jiná léčba i vedlejší účinky, které je nutné zvážit. "Ve většině případů jsou tyto vedlejší účinky mírné a po krátké době odeznívají. Jenže existují i závažnější, které naštěstí nejsou časté," říká psychiatr Michal Goetz.
Stanice CNN nedávno na svých internetových stránkách informovala o debatě odborníků ve Spojených státech. Američtí lékaři řešili, zda na krabičky s léky na ADHD dávat výraznější varování kvůli možným nežádoucím účinkům.
V souvislosti s užíváním léků se totiž objevilo několik ojedinělých případů zhoršení duševního stavu pacientů. Někteří z nich měli příznaky deprese. "Ale deprese je u pacientů s ADHD vždy několikanásobně častější než v normální populaci. Lidé s touto diagnózou také častěji zneužívají návykové látky. To vše jsou rizikové faktory pro sebevražedné jednání," vysvětluje Michal Goetz.

Klady převažují
"Myslím, že rozdílné pohledy na způsob léčby vyvolají zmatek a hysterii v tisku. A co pak?" ptá se Julie Zitová, profesorka psychiatrie a farmacie na Univerzitě v Marylandu. Lékaři naopak shodně doporučují, aby se vždy pečlivě zvážily všechny klady a možná rizika léčby.
Na tuto debatu zareagovali i čeští odborníci. "Zvláštní opatření upozorňuje lékaře, aby pečlivě sledovali známky deprese, sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování, nepřátelství a agresivity," říká Věra Černá, vedoucí oddělení pro publicitu, informace a dozor nad reklamou Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Praze.
Hlavní Evropská autorita pro kontrolu bezpečnosti léků (MHRA) ale došla po zhodnocení veškerých údajů k názoru, že pozitiva z léčby převažují nad riziky nežádoucích účinků. Michal Goetz připomíná důležitost přesně stanové diagnózy: "Pokud je totiž léčba správně předepsána a dítě je kontrolováno, pak má z léčby velký užitek a jeho život se výrazně zlepší." n

Jak se na dítěti projevuje ADHD

* je neschopné soustředit se na podrobnosti
* má obtíže s udržením pozornosti při plnění úkolů nebo při hře
* zdá se, jako by při přímém rozhovoru neposlouchalo
* nepostupuje podle pokynů
* má potíže s rozvržením úkolů a činností
* vyhýbá se nebo nemá rádo úkoly, které vyžadují nepřerušovanou duševní práci
* ztrácí často věci, které potřebuje
* snadno se rozptýlí
* dělá bezděčné pohyby rukou či nohou
* často se zvedne ze svého místa v situaci, kdy by mělo zůstat sedět
* začne pobíhat bez ohledu na situaci
* nedokáže si hrát potichu
* má zvýšený řečový projev
* je neustále v pohybu
* vyhrkne odpověď ještě před dokončením otázky
* špatně se mu čeká, než přijde na řadu
* často ostatní přerušuje či vyrušuje

Autor: ihned.cz

Další články z rubriky

Dětské kadeřnictví: Jak pomoci neposedným dětem se stříháním vlasů

08.11.2023 / Rubrika: Rodina a děti

Mnoho rodičů se určitě setkalo s výzvou stříhání vlasů svých dětí, kteří nejsou právě nadšené z tohoto procesu. Můžou to být buď děti, které jsou příliš neposedné a nevydrží sedět na jednom místě, nebo ty, které jsou tvrdohlavé a nechtějí, aby jim někdo cokoli dělal s jejich vlasy. Jak tedy můžeme těmto dětem pomoci a učinit z tohoto procesu příjemnou zkušenost?

Zkusme to sami - aneb jak si poradit s problémy

23.03.2016 / Rubrika: Rodina a děti

Život nás dokáže někdy pěkně potrápit. Stres bývá na denním pořádku. Všichni víme, že to není dobré, ale málokdo z nás si s ním dokáže poradit. Pojďme si společně projít pár bodů, které nám pomohou vyhrát nad stresem.