Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    

Co je spánek?

13.2.2017 / Rubrika: Filosofie zdraví

Spánek má svou stavbu, strukturu, v níž se střídají fáze REM a NREM. Spánek NREM má čtyři stadia a každá z těchto etap má vlastní funkci. Existují vědecké důkazy, že ve spánku se uchovává energie. Základní metabolizmus se sníží o 5–25 %, klesne spotřeba kyslíku, srdeční aktivita a tepová frekvence, nižší je tělesná teplota i hladina cukru v krvi. K nejnižšímu metabolickému obratu dochází v hlubokém spánku (třetí a čtvrté stadium NREM-fáze). U lidí s vyšší tělesnou aktivitou během dne se energetický pokles v hlubokém spánku projeví výrazněji, což znamená, že se zmnoží spánek, který dokáže v těle uchovat zbytek energie. Hluboký spánek obecně pomáhá regenerovat celé tělo v obdobích nemoci, hladovění nebo růstu.

Spánek má význam i pro psychickou kondici. Po delší době zkráceného spánku se zhoršuje soustředění, objevuje se točení hlavy, slabost dolních končetin nebo žaludeční nevolnost. Ve spánku – zejména v REM-fázi – se fixuje paměťová stopa, REM-spánek posiluje paměť. Člověk, který se učí před spaním, si po probuzení lépe vybaví informace a déle si je udrží v paměti než jedinec učící se v ranních hodinách. Mentální výkon se snižuje při dlouhodobě nekvalitním spánku. Nejdelší bdělost, která nesníží mentální výkon, je při dostatečné motivaci šestatřicet hodin. Spánková deprivace nemusí snižovat mentální aktivitu. Mozek se snaží nahradit nedostatek spánku zmnožením zejména hlubokého a REM-spánku, někdy na úkor prvního a druhého stadia NREM-spánku. Zhoršení psychické kondice často souvisí spíše s nevhodnou léčbou než s nespavostí. REM-fáze má pravděpodobně význam pro zrání dětského mozku. Spánek plodu v šestém měsíci je z 80 % tvořen REM-spánkem; tento podíl do dvacátého roku života postupně klesá na 25 % a toto číslo se potom již příliš nemění. Existuje hypotéza, že v REM-spánku se v těle matky uvolňují a trénují pohyby těla, které dítě po narození provádí zcela bez potíží.

Zjednodušeně řečeno spánek je opakem bdělosti, a proto považujeme-li bdělost za aktivní děj, můžeme spánek považovat za děj pasivní. Toto jistě platí při pohledu zvenčí. Ve spánku se aktivně dějí věci, které vidíme až v bdělém stavu. Některé „noční aktivity“ nesouvisejí se spánkem, ale jsou vázané na 24hodinový cirkadiánní rytmus, který je zvnějšku ovlivňován střídáním světla a tmy a zevnitř naším interním pacemakerem.

Spánek v životě člověka

Jak probíhá zdravý spánek a jak má být dlouhý

Po ulehnutí se odvracíme od okolního světa, uklidňujeme se a během několika minut usínáme. V noci procházíme při nerušeném spánku několika spánkovými stadii, která se od sebe liší hloubkou. V prvním stadiu se můžeme snadno probudit i na slabý podnět, ve druhém na oslovení, ve třetím na hlasité oslovení a ve čtvrtém – delta-spánku – teprve na bolestivý podnět. Čím hlubší je stadium spánku, tím vydatnější jsou odpočinek a regenerace těla.

Zcela odlišný je takzvaný REM-spánek, tedy fáze, v níž se zdají sny. Tehdy usilovně pracuje mozek a třídí zkušenosti z předchozího dne (někdy z celého předchozího období). Potřeba spánku je individuální, přesná norma neexistuje. Většina dospělých potřebuje denně šest až osm hodin spánku, ve kterém by mělo být kolem 20 % hlubokého a 20 % snového spánku.

Snový stav je pro zdraví naprosto nezbytný. Sny máme všichni, do pěti minut po jejich skončení je však zaspíme. Sen představuje biologicky významné periodické nabuzení organizmu, aby člověk nestrávil celou noc v jakési poloviční narkóze a mohl se bránit či prchat v případě napadení. Sen je však díky „off-line“ činnosti mozku také jakousi strategickou hrou, v níž řešíme minulost i budoucnost. Je proto jasné, že sny odrážejí akutní nepohodu stejně jako dlouhodobější úzkostné nebo depresivní naladění. Sen vzniká smísením a montáží vzpomínek i asociací a zpracováním tělesných pocitů – z močového měchýře, krevního oběhu, trávicího traktu, dýchacích orgánů a tělesné teploty. Bylo by hrubou chybou chtít se jich zbavovat, protože nám pomáhají hledat úspěšné strategie. Nejlepším postupem je vyřešení životní krize, svízelné situace nebo osobní nepohody. Psychoterapie zde bývá účinnější než léky.

Co se děje ve spánku s tělesnými funkcemi

Během spánku se děje mnoho změn. Asi dvě hodiny po usnutí dochází k „aktivizaci“ organizmu – srdeční tep je nepravidelný, krevní tlak a tělesná teplota kolísají, zvyšuje se dechová frekvence, roste spotřeba kyslíku. Navzdory tomuto aktivnímu stavu je svalový aparát těla uvolněný, muži mají erekci. Během spánku klesá celková spotřeba energie až o jednu čtvrtinu. Mění se i hladiny hormonů kolujících v krvi (hormony štítné žlázy, TSH, LH, somatotropní hormon, kortizon).

Kolik spánku člověk potřebuje

Průměrná doba spánku dospělého člověka by se měla pohybovat kolem osmi hodin – toto tvrzení neplatí všeobecně. Potřeba spánku je individuální, je primárně geneticky daná. Někomu stačí i pět až šest hodin, neboť umí spát „rychle“, tedy dostatečně hluboce (delta-spánkem). Potřeba spánku se mění s věkem a vlivem vnějších i vnitřních změn. Stárnutím se doba spánku do určité míry zkracuje a současně přibývá spánkových poruch. Čím jsme starší, tím je spánek kratší a lehčí, tím častěji a na delší dobu se v noci probouzíme, tím rychleji se uskutečňuje přechod z jednoho stadia spánku do druhého, tím nepravidelnější jsou spánkové cykly. Subjektivně vnímaná nespavost je dána nedostatkem hlubokého spánku delta (nejhlubší stadium spánku, viz výše) a časným probouzením.

Experimentálně se zjišťovalo, jak dlouho člověk vydrží nespat bez následků na zdravotní stav. Dobrovolník bděl s vypětím všech sil 265 hodin. Nejdelší bdělost, která ještě neovlivní duševní výkon, činí asi šestatřicet hodin. Po uplynutí tohoto času výkonnost nespícího nezadržitelně klesá.

Nekvalitní spánek má důsledky pro lidi každého věku. Více než třetina dětí trpí různými poruchami spánku, jako jsou noční pocení, předčasné probouzení, přerušovaný spánek či dýchací problémy během spánku. Potíže s usínáním a probouzením má 20 % dětí ve věku od jednoho roku do tří let a kolem 10 % dětí ve věku čtyři až pět let. Typickým problémem je, že děti (i ty malé do dvou let věku, které ještě nemluví) mají odpor jít spát. Vytvářejí si nepříznivé návyky, které fixují nekvalitní spánek. V útlém věku je kvalita spánku dítěte ovlivněna matkou a rodinou.

Dlouhodobý nedostatek spánku navozuje změny podobné stárnutí – připomeňme, že hluboký spánek podporuje obnovu buněk a tkání. Dochází k urychlení průběhu některých onemocnění, například cukrovky, vysokého krevního tlaku, obezity nebo poruch paměti.

Přerušovaný nebo nedokonalý spánek je také spojován s chronickou únavou, častějším výskytem psychických poruch a celkově vyšší nemocností. Spánkový deficit vede k nárůstu počtu dopravních nehod i pracovních úrazů a tím ovlivňuje úmrtnost. Kvalita spánku se během života mění. Novorozenci spí většinu dne i noci. Spánek seniora vypadá zcela jinak. Kvalita spánku souvisí s věkem stejně jako výskyt spánkových poruch.

 

Poruchy spánku – přehled

Dyssomnie:

a) vyvolané vnitřními příčinami – psychofyziologická nespavost, pseudoinsomnie, idiopatická insomnie, narkolepsie, rekurentní hypersomnie, idiopatická hypersomnie, posttraumatická hypersomnie, syndrom spánkové apnoe (SAS), centrální SAS, periodické pohyby končetin, syndrom neklidných nohou;

b) vyvolané zevními příčinami – nepřiměřená spánková hygiena způsobená vnějšími podněty, výšková insomnie, přechodná insomnie, syndrom nedostatečného spánku, nedostatek režimu, špatné asociace u dětí, alergie na potraviny, noční ujídání a upíjení, závislost na hypnotikách, stimulanciích, alkoholu a jiných toxických látkách;

c) poruchy cirkadiánní rytmicity – jet-leg syndrom při změně časových pásem, intolerance směnného provozu, nepravidelný cyklus spánek/bdění, syndrom zpožděné fáze, syndrom předsunuté fáze, rytmus odlišný od 24hodinové cirkadiánní rytmicity.

Parasomnie:

a) poruchy probouzení – spánková opilost, somnambulizmus, noční děsy vázané na NREM-fázi spánku;

b) poruchy přechodu spánek/bdění – rytmické pohyby svalů, hypnagogické záškuby, mluvení ze spánku (somnilogie), noční křeče v lýtkách;

c) vázané na REM-fázi spánku – noční můry, spánková obrna, bolestivé nebo nedostatečné erekce, poruchy chování, sinusová zástava srdce;

d) jiné – chrápání, skřípání nebo cvakání zubů (bruxizmus), noční pomočování, paroxyzmální dystonie, syndrom náhlého úmrtí kojence (i u dospělých), benigní myoklonus novorozenců, abnormální polykání.

Poruchy spánku spojené s duševní či neurologickou poruchou:

psychózy, afektivní depresivní či manické poruchy, úzkostné poruchy a panické stavy, alkoholizmus a syndrom závislosti na psychoaktivních látkách, degenerativní procesy v centrální nervové soustavě, demence, parkinsonizmus a Parkinsonova nemoc, epilepsie vázaná na spánek, bolesti hlavy vázané na spánek.

Poruchy spánku spojené se somatickou poruchou:

noční srdeční ischemie, spavá nemoc, noční astma, noční gastroezofagiální reflux, vředová choroba, fibrotický syndrom.

Jiné spánkové poruchy – atypie spánku:

– potřeba krátkého spánku; některým jedincům stačí například pět hodin spánku,

– potřeba dlouhého spánku; někdo potřebuje minimálně devět hodin spánku;

– syndrom nedostatečné bdělosti; chybí objektivizace subjektivního pocitu nedostatečné bdělosti přes den, polysomnografický záznam je v normě,

– atypie způsobené hormonálními vlivy (menstruace, menopauza/přechod, těhotenství),

– vegetativní dysfunkce (noční pocení, zrychlené dýchání),

– atypie zaviněné laryngospazmem; zúžení hrtanu vede k dýchacím potížím,

– fragmentární myoklonus; drobné asymetrické záškuby postihující různé, v jednu chvíli jen některé části celého těla,

– hypnagogní halucinace; v ranních hodinách se objevují děsivé snové prožitky ovládající chování a emoce.

Desatero spánkové hygieny

  1. Od pozdního odpoledne (4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek.

  2. Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3–4 hodiny před ulehnutím.
  3. Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím již může Váš spánek narušit.
  4. Po večeři již neřešte důležitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.
  5. Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje.
  6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.
  7. Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den ani neodpočívejte).
  8. V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20º C).
  9. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.
  10. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.

 

 

Další články z rubriky
Kortizol – hormon stresu

Kortizol – hormon stresu

23.1.2017 / Rubrika: Filosofie zdraví
Kortizol patří mezi stresové hormony. Nadměrné vyplavování kortizolu způsobuje téměř všechny civilizační problémy – od obezity, deprese, vředů a pálení žáhy, až po srdečně-cévní problémy, komplexní oslabení imunity, impotenci, potraty a neplodnost. Přestože jeho deriváty mají využití jako součást léčiv např. proti alergii, kortizol je zabiják č.1. moderního uspěchaného člověka.
Desatero rad při potížích se spánkem

Desatero rad při potížích se spánkem

6.1.2013 / Rubrika: Filosofie zdraví
. Nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje od pozdního odpoledne (nejlépe 4 - 6 hodin před ulehnutím) a omezte je i přes den.
2. Vynechte večer těžká jídla, poslední jídlo zařaďte 3 - 4 hodiny před ulehnutím.
3. Po večeři neřešte důležité věci, které by vás mohly rozrušit. Snažte se relaxovat příjemnou činností.
Další články z rubriky Filosofie zdraví...
Aktuálně v diskusích
18.7.17:07
6 reakcí

vši

nám taky pomohl šampon elimax ... do týdne byly ty potvory pryč

Míša
17.7.10:15
4 reakcí

Koloběžky Brno

Tak už mám koloběžku doma, díky za radu, nečekal jsem tak velký výběr

René
14.7.10:48
4 reakcí

Soukromá nebo státní školka v Praze?

Moje dítě chodí do soukromé školky v Praze www.trojskalabut.cz/

Robert
13.7.10:31
3 reakcí

Kde si půjčit on-line nejvýhodněji?

A kolik si účtují za půjčku?

Daniel
11.7.15:08
1 reakcí

Společnost Kruk

Nenašel by se tu prosím buď bývalý nebo současný zaměstnanec pracující ve společnosti Kruk ?

Hana Koutná
Přihlaste si odběr našich novinek:
E-mail: 
Z odběru se můžete vždy odhlásit na této stránce.
(c) 2005-2013 Abeceda Zdraví s.r.o.   | Reklama | Návštěvnost měří NetMonitor | Prohlášení